Jednou se to musela dozvědět. (Jily)

2.Kapitola

„Takže třído, dnes se k nám připojí nový student”, oznámila nám učitelka. Všichni si začali šeptat, jen já si pořád kreslila a učitelku poslouchala jen napůl ucha. „ Tak třído, toto je náš nový student”. Někdo vešel dovnitř a všechny holky zalapaly po dechu. „Toto je Jake” řekla všem učitelka. „Jaku, sedneš si vedle Ellie”. Jakmile jsem uslyšela své jméno, tak jsem přestala kreslit a začala dávat pozor. „Ellie, mohla bys zvednout ruku”. Hned jsem ji zvedla a on šel za mnou a já si znovu začala kreslit. „To je velká náhoda, že jsme se znovu potkali”, řekl pobaveně. Jak jsem ho uslyšela, zvedla jsem hlavu, abych se podívala kdo to je a byl to Jake. Ano, ten Jake, který mě dnes bránil. Usmála jsem se a stejně pobaveně jsem mu řekla „To teda je”. Potom jsem na sobě ucítila něčí pohled tak jsem se otočila a tam na mě naštvaně civěla Lola, úplně zrudlá vzteky. Jake si ke mně sedl a skoro celou hodinu jsme se bavili. „Teď budeme mít dějepis, potom češtinu, po češtině matiku, potom zeměpis a konečně přestávku na oběd a potom tělocvik, hudebku a informatiku” odříkala jsem mu náš rozvrh. „A potom se jede autobusem domů”. „Wow, to je docela hodně, ale to zvládneme”, řekl mi trochu sebevědomě. „Musím si ještě něco zařídit”, řekl mi a rychle odešel. „Copak, copak, Rowlingová, nějak rychle jste se s tím novým skamarádili, ne”? zase na mě začala být hnusná Lola. „Hlavně, abys ho nenakakzila tou svou divností”. V tu ránu kdy to dořekla přišel Jake který vše slyšel a hned Lole řekl „Radši se nakazím její "divností" než tvou arogancí, víš, někdo má vysoké IQ a někdo zase vysoké ego, ale nikdo ho nemá vyšší než ty, protože to ani nejde”. Lola se nadechla, že něco řekne, ale pak zase vydechla, protože nevěděla co na to říct a uraženě odkráčela se svou partou pryč. „Dobře jsi ji setřel”, uznala jsem Jakovu práci obdivně. „Ale, to nic nebylo” odpověděl s úsměvem. Potom zazvonilo na hodinu dějepisu a tak jsem si sedla na své místo a on si sedl vedle mě. Potom přišla paní učitelka Colinová a oznámila nám: „Budete pracovat ve dvojicích, najděte si, prosím, aby byli vždy dívka a chlapec”. Všichni se začali míchat, až utvořili dvojice a zbyli jsme jen já, Jake, Lola a nějaký kluk. Lola si to pomalu šinula k Jakovi, ale jak to Jake uviděl, přišel ke mně a dal mi ruku kolem pasu. Lola se naštvala a šla za tím klukem. Já se podívala na Jakovu ruku kolem mého pasu a zčervenala jsem jak rak. V duchu jsem si říkala „Je to jen kamarád, je to jen kamarád nic víc, nic míň”. „Každá dvojice ke mně přijde a vybere si téma na pravěk, starověk, středověk nebo novověk” řekla nám učitelka. Tak jsme tam s Jakem šli a on ze mě sundal tu ruku, ale chytl mě za druhou tak, že jsme měli propletené prsty. Zase jsem začala rudnout a snažila jsem se to zamaskovat kašláním, ale myslím, že to všichni poznali. Jak jsme došli, tak Jake vytáhnul jeden lístek z krabice a ukázal mi ho. Bylo na něm napsáno Středověk - Karel IV. V duchu jsem zajásala, protože o Karlu IV. vím hodně. S Jakem jsme si šli zase sednout a on vytáhl papír ze své brašny a začali jsme psát. Potom, když mi řekl že si na chvíli odskočí, tak jsem začala kreslit Karla IV. s korunou na hlavě. Vtom přišel Jake, ale já si ho nevšimla a začala jsem stínovat. Potom mi někdo zaklepal na rameno a já se šíleně lekla. Byl to Jake. Praštila jsem ho sešitem a trochu pobaveně mu oznámila „Nesmíš mě takhle strašit nebo s o mě pokusí couravý psotník” a znovu jsem ho praštila sešitem. Teď se začalo prezentovat já a Jake jsme šli poslední a před námi šla Lola a ten kluk. Měli prezentaci o Egyptě a byla příšerná - učitelka jim dala za tři. Tak teď jsme na řadě my. Začala jsem mluvit a potom mluvil on, vlastně jsme se střídali. „A pro zajímavost, Karel IV. na nějaký čas ochrnul kvůli turnaji, ale pak mohl normálně chodit ale nemohl už nikdy otočit krkem” řekla jsem na závěr. „Děkujeme za pozornost” dokončili jsme naši prezentaci jako jeden. Všichni tleskali. „Výborná prezentace, vážně výborná, hlavně ty informace navíc a ten ručně kreslený Karel IV. za 1, rozhodně” pochválila nás učitelka. Šli jsme si sednout a Jake mi řekl že to je moje zásluha a že jsem výborná. Hodně mě to potěšilo. „Teď bude čeština” řekla jsem Jakovi a šla si nachystat učení. On si znovu sedl vedle mě. Asi to vypadá že vedle sebe budeme sedět každou hodinu po celý rok. Začervenala jsem se ale ihned jsem zatřepala hlavou abych vyhnala všechny tyto myšlenky. Potom jsem si sedla a chtěla jsem si kreslit ale Jake seděl vedle mě takže by to nemohl přehlédnout že si kreslím. A navíc kdyby mě viděl jak kreslím Harry Potter věci asi bychom se už nekamarádili a to jsem nechtěla. Tak jsem si pouze sedla a jak se říká "civěla do blba". Po nějaké chvíli už konečně zazvonilo a paní učitelka Tremonthová uťala tu nekonečně dlouhou chvíli. „Třído, pište si”, „Dne 24.4. si napíšeme písemku na celé učivo co jste do posud probírali”. Vše jsem si zapsala do diáře a potom jsem si všimla Jaka jak si to píše do sešitu a málem jsem vyprskla smíchy protože, „Kámo, víš že tohle je sešit do dějepisu”. On se podíval na obálku sešitu plácl se rukou do čela. Potom zalovil v jeho batohu a vytáhl sešit do češtiny. Jak si ho vytáhl tak učitelka začala psát na tabuli a něco diktovat. Vše jsem si psala do sešitu. Byla to ta nejnudnější hodina co jsem kdy zažila a to jsem toho zažila hodně. Konečně zazvonilo a já si nachystala matematiku. Zrovna jsem říkala Jakovi že teď hodně rýsujeme když za ním přišla jedna holka a znechuceným tónem mu řekla „Přece se nebudeš bavit s takovou na chvíli se odmlčela, sjela mě pohledem a dořekla. "Nánou"”. Jake už se nadechoval že něco řekne ale já byla rychlejší. „Pozor na jazyk holčičko, mohlo by to s tebou špatně skončit a jestli je tady někdo nána tak to jsi ty ne já” opáčila jsem a taky trochu vyhrožovala. "Nána" se urazila a radši odkráčela na své místo. „Dobře jsi ji odpálkovala” uznal Jake. „Díky, já už jsem zvyklá že musím někoho pořád odhánět pryč jinak bych to tady nepřežila” odpověděla jsem. „Sednout, třído” řekla nám paní učitelka Loorová. Jak řekla tak jsme i udělali. Celou hodinu jsme rýsovali a konečně po nekonečně hodině zazvonilo. „Jupí” zavýskla jsem a asi příliš nahlas protože se na mě všichni podívali jako kdyby mi přeskočilo. Jake se pouze zasmál a já si nachystala zeměpis který máme s paní učitelkou Terencovou. Zeměpis mě moc nebaví ale zase není tak hrozný jako hudební výchova. Sice hraji na klavír ale učit se o skladatelích je příšerná nuda. O přestávce jsem se učila protože co kdyby mě Terencová vyvolala na zkoušení a já nic nevěděla? Zrovna jsem si opakovala když „Co to děláš, píšeme snad nějaký test”? zeptal se mě vystrašený Jake. Snažila jsem si udržet vážnou tvář ale to jeho upřímné zděšení se nedalo vydržet. „Hahahahahahaha” rozesmála jsem se na celé kolo. „To není vtipný” vyjel na mě vystresovaný Jake. „Prosím tě, ne nepíšeme” musela jsem se nadechovat za každým slovem. „Fuj, takhle mě nemůžeš strašit, málem se o mě pokusil infarkt” oddechl si mírně bledý Jake. Usmála jsem se a řekla „Hele, žiješ?, žiješ a proč jsi tak zmatkoval”? „Protože, má matka by mě zabila kdybych donesl domu něco horšího než trojku” odpověděl mi. „Ou, to ta moje taky” uznala jsem krutou pravdu. „No jo, mámy občas moc přehání hlavně když jde o naší "budoucnost"” konstatoval Jake. „CRRRRR” zazvonilo na hodinu a paní učitelka Terencová vstoupila do třídy. „Dnes budu zkoušet ústně i písemně, takže jsou zde nějací dobrovolníci”? zeptala se a rozhlédla se po třídě. „Nikdo? tak to si vyberu čtyři z vás, dva na ústní zkoušení a dva na písemné zkoušení” oznámila nám. „Takže, Lola Smithová, Chloe Ternerová, Nathaniel Goulding a Ellie Rowlingová” vyjmenovala a já ji v hlavě zaavadovala. „Ano, vím že je to jedna z kledeb které se nepromíjejí ale to je mi upřímně jedno, možná skončím v opravdovém Azkabanu což by nebyl od této školy velký rozdíl” pomyslela jsem si. „Na písemné zkoušení půjde Chloé Ternerová a Nathaniel Goulding, na ústní zkoušení půjde Lola Smithová a Ellie Rowlingová” rozhodla paní učitelka Terencová a ze zlého snu se stala úplná noční můra. Na venek jsem se tvářila normálně prostě jako všichni kdo jdou nedobrovolně na zkoušení ale v hlavě se mi odehrával souboj. „Jít na zkoušení bych ještě nějak přežila, ale jít na ústní zkoušení a ještě k tomu s Lolou to je jako kdyby mě někdo mučil kletbou kruciatus” řekla jsem si v hlavě. Když jsem se otočila uviděla jsem že Lola taky není úplně nadšená, přece jenom jsme nepřátelé na život a na smrt. Vzala jsem si tedy sešit a žákovskou a šla ke katedře. Lola vyrazila až nějakou dobu po mně. „Takže písemné zkoušení si sedne tady do prvních lavic a vy dvě si vemte židle sem ke mně” nařídila paní učitelka. Vzala jsem si tedy židli a sedla si co nejdál od Loly, ta udělala přesně to samé. „Lolo, co se stane...... když..........” ptala se jí. Lola chvíli přemýšlela a potom řekla nějakou blbost. Já jsem odpověděla na skoro všechny otázky správně. „Já věděla proč se učím, kdybych se neučila dostala bych za 4 jako Lola ale protože jsem se učila tak mám za jedna” konstatovala jsem v duchu. „Ale paní učitelko, já nevěděla že budu zkoušená a navíc já tady na tu látku nebyla a já se učila ale jenom to co jsem měla v sešitě, nemohla bych být zkoušená ještě zítra jako opravu”? snažila se jí přesvědčit Lola. „Ne to tedy nemohla, měla jste si danou látku dopsat a naučit se na zkoušení protože jste věděla že budu zkoušet” řekla učitelka. „Ale j-” začala odporovat Lola. „Žádná ale a nesnažte se mi namluvit že jste si to neměla od koho opsat, ve třídě máte spolužáků dost a jděte si sednout do lavice než vám dám ještě poznámku za odmlouvání učitelce” ukončila debatu. Lola se nafoukla a odkráčela do lavice. Při cestě jsem ji slyšela mrmlat něco ve smyslu 'ta učitelka je vážně blbá, takhle to tedy nenechám to tedy ne, o tom se dozví můj otec'. „Je jako Draco Malfoy” pomyslela jsem si a protočila jsem oči. „Dobrý” ukázal mi Jake zdvižený palec. Pousmála jsem se a sebrala mu pracovní sešit abych si opsala co dělali ostatní když jsem byla na zkoušení. „Hej, neber mi sešit” musel šeptat Jake. „Ne, teď je můj a já si z něj opíšu všechny tvé odpovědi, a opovaž se mít něco špatně” zašeptala jsem. „D-Dobře” řekl Jake. Vše jsem si opsala a vrátila mu sešit. Konečně skončila hodina a já letěla do skříňky se přezout a potom na oběd. Jaka jsem táhla za zápěstí hned za sebou protože to tady nezná. „Poběž, nebo nestihneme mít ten nejlepší stůl” křičela jsem na něj. Hned jak jsme se přezuli tak jsem ho zase chytla a táhla abychom tam byli včas. Jakmile jsme tam doběhli tak jsem odložila batoh vytáhla peněženku, z ní kartu a šla jsem do fronty. Jake si musel jít teprve zařídit všechny věci a tak jsem si vzala oběd a zabrala nám stůl protože mi bylo jasné že si sedneme spolu. Jake dlouho nešel a tak jsem si vytáhla kreslení a začala dodělávat obrázek Golden tria. Hodně dlouho jsem kreslila už mi chybělo jen stínování Rona a Hermiony. Potom jsem ucítila něčí pohled a tak jsem se otočila a potom se znovu otočila zpátky. Ale hned jak jsem to udělala tak jsem měla pocit že jsem někoho zahlédla a tak jsem se otočila znovu a tam stál Jake. Rychle jsem otočila kresbu a zeptala se „Jak dlouho už tady stojíš”? „Nějaká chvíle už to bude” odpověděl mi a sedl si naproti mně. „Ty jsi fanynka Harryho Pottera"? zeptal se na oplátku. „Noooo.... Jo jsem tím dnes Lola myslela tu divnost, já chápu asi jsem divná ale já ho mám prostě ráda, a taky chápu že by sis radši teď sedl k Lole nebo někomu jinému, takže klidně jdi” řekla jsem se slzami v očích. Ale co si budeme nalhávat není to poprvé takže bych to už měla asi zvládat bez slz ale on byl jediný kdo se mě za ty dlouhé roky zastal. „Uchhh, dej mi chvíli na zpracování” řekl mi. To byla ta nejdivnější reakce na to že jsem potterheadka. „Takže ty mi tady říkáš že máš ráda Harryho Pottera a myslíš si že si myslím že jsi divná a chci si kvůli tomu přesednout”? „Mhmmm” „A to jako proč”? A přesně tahle věta mi vyrazila dech. „Haló, Země volá Ellie odpověz mi” mával mi rukou před obličejem Jake. „No, protože si všichni myslí že je to pro malé děti” odpověděla jsem. „Aha, tak v tom případě jsme malé děti” řekl a já se pozastavila nad tím jsme.  „Promiň, co jsi říkal” zeptala jsem se protože si myslím že jsem se přeslechla. „Říkal jsem že v tom případě jsme malé děti”. „Promiň ale řekl jsi JSME nebo jsem hluchá jak poleno”? „Ano, řekl jsem JSME já mám taky rád Harryho Pottera” odpověděl a já vykulila oči. „Ty jsi jako doopravdy Potterhead?, protože ti jsou na téhle škole hodně vzácní”. „Jo”. „Tak dobře, uděláme si takový otázky” vymáčkla jsem ze sebe po nějaké chvíli. „Dobře” souhlasil Jake. „V Jake koleji jsi na tři” „1......2......3” „V Nebelvíru” řekli jsme jako jeden. „Oblíbená kniha na tři” „1......2.....3” „Vězeň z Azkabanu” znovu jako jeden. „Oblíbený záporák”? „Lord Voldemort” to už mě začalo trochu děsit.

„Oblíbený film na tři”. „1.......2......3”. „Vězeň z Azkabanu” stejně. „ „Oblíbený kluk” „Harry” teď jsem byla už hodně vyděšená. „Oblíbené trio” „Golden trio” tak jooo. „Poslední, oblíbená holka” „Ginny nebo Hermiona, pořád se nemůžu rozhodnout” po této větě jsme se oba rozesmáli. „My jsme snad jedna a ta samá osoba” říkala jsem mezi záchvaty smíchu.  „Jo to máš pravdu” uznal Jake. Po dlouhém smíchu jsme se pustili do jídla. „Já se snad té bazalky nezbavím” mrmlám si. „Co jsi říkala” zeptal se mě. „Ale jen je to už po několikáté co máme na jídle tu příšernou bazalku” řeknu a strčím si ji do pusy. Jak jsme dojeli oběd vydali jsme se zpátky do školy. Budeme teď mít Tv potom Hv a jako poslední budeme mít IT. Na tělocviku jsme dělali gymnastiku v hudební výchově jsme probírali skladatele , nuda, a na informace programovali. A potom jsme jeli s Jakem domů.
___________________________________________
  
Doufám že se vám líbí 2. Kapitola.
Budu ráda za všechny komentáře.
S pozdravem
Lily❤️💛