Jednou se to musela dozvědět. (Jily)

9.Kapitola

    Konečně jsem došla domů a posadila se do závěsného křesla. „Tak jak tě pojmenuju”? otočila jsem se na svou sovičku co spokojeně spala v kleci. Drahnou dobu jsem přemýšlela, ale potom mi to došlo. „Budeš se jmenovat Joan” ani nevím jak mě to napadlo, ale hlavní je, že má jméno. „Jak tak přemýšlím, měla bych se asi sbalit” řekla jsem svou myšlenku nahlas. Vylezla jsem tedy z křesla a dala se do práce. Asi o hodinu později jsem si kontrolovala že mám všechno. „Hábit, hůlka, oblečení, učebnice, pergameny, inkousty, pera na psaní, kotlík atd.” přehrabovala jsem se v kufru. „Málem bych zapomněla”! plácla jsem se do čela a do kufru jsem přidala foťák. „Tak, teď už je to všechno”. Ještě jsem si zkontrolovala že mám ve vaku jízdenku, hůlku, knížku na čtení do vlaku a samozřejmě moje album a šla jsem se naobědvat.
      Po obědě jsem umyla nádobí a šla se nudit do pokoje, protože kluci jsou stále pryč a vlak jede až zítra v 11 hodin. Ani nevím jak to do zítřka přežiju. Vzala jsem si knížku, ale po asi hodince a půl mě to přestalo bavit. Tak jsem si sedla ke stolu že budu kreslit. Avšak všechny výtvory skončili v koši, neboť jsem je pokazila. „Aaah, tohle mě ničí” zakřičela jsem, zaklonila hlavu a odjela s kolečkovou židlí od stolu. Podívala jsem se na hodiny. Je podle nich 17:46. Přece jenom jsem přišla domů později. Zatočila jsem se i s židlí. Přemýšlela jsem co budu dělat a pak mi to došlo. Napíšu si do alba datumy, kdy se to stalo a taky co se dělo. Vytáhla jsem album z kufru, popadla pastelky a fixy a dala se do toho. Za pár minut jsem byla hotová a tak jsem se podívala jestli už mám jít večeřet nebo ne. „19:27”!! „To si ze mě děláte srandu” zakřičela jsem a šla do kuchyně, kde jsem si nachystala večeři. „Kdyť jsem to album dělala max 5 minut, tohle není normální” přemýšlela jsem nahlas. „Ale zase je super, že už se blíží zítřek a tím pádem jedu do Bradavic!” těšila jsem se. Snědla jsem večeři a šla udělat hygienu. V osm hodin jsem zalezla do postele a přemýšlela jaké to tam bude. Pořád jsem se přetáčela a vrtěla jsem se. „Ugh, já se snad vůbec nevyspím!” naposledy jsem se přetočila a upadla do říše snů.
___________________________________________

Doufám že se kapitola líbila a budu ráda za všechny hlasy a komentáře
S pozdravem
Lily ❤️💛