Jednou se to musela dozvědět. (Jily)

6.Kapitola

     A byla jsem před nějakým domem. V ruce se mi objevil nějaký papír. Rozbalila jsem ho a všimla jsem si že je to psané zeleným inkoustem. „Zvláštní” pomyslela jsem si a začala číst. „Ellie, vidím že jsi se sem konečně dostala, abych podotkla hodně dlouho ti to trvalo, ale když už jsi konečně tady tak jsem ti zde připravila jeden malinký domeček ale myslím si že ho moc nevyužiješ. Stačí když půjdeš kolem tohoto domu před kterým stojíš a na první křižovatce zahla doprava. Na stole najdeš další dopis, pečlivě si ho přečti. Poté můžeš jít na obhlídku. PS: Jídlo máš v ledničce. S pozdravem......” jméno jsem nemohla přečíst protože to bylo rozmazané. „Wow” řekla jsem si, složila jsem dopis a vydala jsem se do zmíněného domečku.
       Došla jsem tam, byl nádherný. Vešla jsem dovnitř a uviděla obývák, kuchyni, koupelnu a jedny dveře. Zavřela jsem vchodové dveře a vydala jsem se k těm druhým dveřím. Otevřela jsem je a co jsem neviděla no, spíš co jsem viděla. Byla tu jedna postel, pracovní stůl, křeslo a co mě nadchlo nejvíc bylo takové to zavěšené křeslo ve tvaru vejce. Přešla jsem k posteli a tam jsem uviděla něco z čeho jsem začala brečet. Na posteli ležela malá plyšová sovička. Byla a je to moje nejoblíbenější věc na světě protože ji mám už od dětství a skoro všude ji tahák s sebou.
     Vzala jsem ji do náručí a můj pohled se stočil na stůl kde jsem si všimla toho dopisů. Podíval jsem se na druhou stranu obálky a tam stálo, zase zeleným inkoustem úhledně napsané, slečna Ellie Rowlingová, Wintrova ulice, číslo popisné 7. Otočila jsem ho a uviděla to co mi potvrdilo moje myšlenky. Pečeť se znakem Bradavic. Dopis jsem opatrně rozbalila a četla. „Slečno Rowlingová, slavnostně Vám oznamujeme že jste byla přijata na školu čar a kouzel v Bradavicích. Seznam školních pomůcek najdete v obálce. Po slavnostním zařazování se stavte za panem profesorem Brumbálem do jeho pracovny. S pozdravem profesorka Minerva McGonagallová.
       Dopis jsem pomalu položila na stůl a začla se hluboce nadechovat a vydechovat. „Ne, to není možný” pomyslela jsem si a radši si dopis přečetla ještě jednou. Když se ani potom obsah dopisu nezměnil tak jsem se štípla do ruky abych zjistila jestli náhodou nespím, ale nespala jsem. „Musím zjistí kolikátého je a hlavně, jaký je sakra rok”.
        Vyběhla jsem z pokoje a běžela přímo do kuchyně. Tam jsem vedle ledničky uviděla kalendář a jen jsem zůstala stát s otevřenou pusou. Byl rok 1977. „Wow” vyšlo že mě. Odsunula jsem židli a svalila se do ní. „Wow” nezmohla jsem se na nic jiného.
          Po nějaké době jsem se zvedla a šla jsem prozkoumat barák. Byl velice útulný a takový tajuplný. Po prohlídce baráku jsem si vzala klíče, které jsem našla na stole v obýváku, sovičku a blok s tužkou do vaku který jsem vyhrabala z útrob mojí skříně a rozhodla se že se vydám na obhlídku.
            Už nějakou tu dobu jsem šla když jsem najednou uslyšela v parčíku zpoza křoví nějaké tlumené zvuky. Prošla jsem tím křovím a šla hlouběji. Ze zvuků se stávaly hlasy kterým již šlo i trochu rozumět. Přišla jsem o kousíček blíž a schovala se za křoví.
     Ale to bych to nebyla já kdyby se něco nepokazilo. Jak jsem se přikrčovala za tím křovím tak jsem nějak uklouzla, neptejte se mě jak, a křovím propadla přímo k těm lidem. „Co to sakra-” ozvalo se od nich. Rychle jsem se zvedla a uviděla jsem tři kluky přibližně tak starý jako já, jak klečí kolem něčeho co se mi nepodařilo identifikovat a čeho si nevšimnu, jeden z těch kluků má hůlku.
       Jakmile si ten kluk všimnul kam se dívám tak zbledl jako stěna, i když on už byl bledý hodně a tváře a tělo mu pokrývaly malé jizvičky. Druhý kluk měl tmavě hnědé vlasy po ramena a bouřkové oči. Třetí a to poslední měl úhlově černé vlasy do všech stran a jeho oříškově hnědé oči mu zakrývali kulaté brýle. Taky jsem maličko zbledla když jsem poznala kdo to je. Byli to, Remus, Sirius a James. Už už se Remus snažil schovat hůlku, když v tom ze mě vyletělo „Neschovávej  ji, já to znám taky, btw taky chodím do Bradavic”. Oni na mě jen koukali s otevřenou pusou a tak jsem toho využila, oprášila jsem si kalhoty a sedla si k nim.  Chvíli jsem pozorovala ten předmět, ale nakonec jsem to vzdala a podívala se zpátky na kluky. „Co tak zíráte, to jste nikdy neviděli holku nebo co” zeptala jsem se když jsem uviděla jejich obličej. Oni jen zatřepali hlavami a podívali se na sebe.
         „Jak se jmenuješ” ozval se Remus. „Já jsem Ellie, Ellie Rowlingová, ale pro kámoše Els, Lie nebo jenom E, a jak se jmenujete vy”? A zeptala jsem se na oplátku. „Já jsem James Potter tohle je Sirius Black a ten kluk s hůlkou je Remus Lupin, ale přátelé nám říkají Dvanácterák, Tichošlápek a Náměsíčník a dohromady jsem Poberti” promluvil poprvé James a kluci jenom kývli na souhlas. „Řekni nám ještě něco o sobě” pobídl mě Sirius. „Dobře, tak jak už jsem říkala jsem Ellie, je mi 16 let, narozeniny mám 5. května, moje nejoblíbenější barva je modrá, nejoblíbenější věc je moje malá plyšová sova a nejoblíbenější jídlo je salát, do Bradavic nastupuju prvním rokem proto jste mě ještě nikdy neviděli a navíc jsem se teď přistěhovala, ráda kreslím, maluju a čtu to bude asi tak všechno” vychrlila jsem ze sebe. Ještě jsem si dlouho povídali ale potom se začalo připozdívat a stmívalo se.
      „Já už bych měla jít abych trefila domů než bude tma” oznámila jsem a začla se zvedat. „My už taky půjdem že kluci”? „Jo”. „Supr” rozzářím se protože nebudu muset jít sama. Počkala jsem na ně a šli jsme. Zastavili jsme až před tím domem kde jsem se dnes objevila. „Tak tady bydlím a kluci jsou tu přes prázdniny” informoval mě hned James. „Hele já bydlím jen kousek odtud to je super” řekla jsem jim. „Uvidíme se zítra”? zeptala jsem se jich. „Jasně že jo” ujistili mě jednohlasně kluci. Jen jsem se zasmála a vyrazila domů.
        Vysprchovala jsem se dala si večeři a zalezla do postele. Usínala jsem s pocitem že odtud už se nechci vrátit ale to jsem ještě nevěděla co mě čeká.
___________________________________________

Doufám že se vám kapitola líbila a omlouvám se že nevyšla včera ale bylo moc školy
S pozdravem
Lily ❤️💛