|Decalcomania| TAEKOOK |

*16.Dárek*

Za tři dny Jungkook slaví narozeniny a já pro něho stále nic nemám. Cítím se hrozně, protože od onoho večera, kdy se mi o něm zdál ten děsivý sen, se mu nenápadně vyhýbám nebo se v jeho blízkosti snažím zdržovat co nejméně.

Jsem si jist, že si toho všiml a jsem rád, že mi sám dává nějaký prostor, aniž by se snažil zjistit, co se děje. Doufám, že se tím netrápí, protože to je poslední, co bych si přál. Vím, že se budu muset přemoct a zkrátka věřit, že by nikdy neudělal nic, jako v mém snu.

Jsem navíc šíleně nervózní z jeho narozeninové oslavy, kterou pořádá u nás doma. Neznám nikoho z jeho přátel, kromě Jina a Jimina, kteří naštěstí přijdou. Zároveň mě lehce uklidňuje, že Jungkook oslavu vůbec nehrotí, vlastně mi připadá, že ji pořádá jen tak ze zvyku, aby mu ji náhodou nepřichystal někdo jiný a on ji tak mohl mít pod kontrolou.

V kavárně vlastně nastaly menší změny. Brigádnice se nad sebou pravděpodobně zamysleli, protože pracují přímo ukázkově a Seonghwa mě div neuctívá, když se mu zdárně vydařilo rande s Hongjoongem.

Vyprávěl jsem mimochodem o Seonghwovi Jungkookovi, když jsme se ten den, co jsem přišel z práce střetli v kuchyni. Byl překvapen, že jsem nepracoval s Yoongim a poznamenal si tak zvláštně pro sebe, že zapomněl na Seonghwu, což jsem nechápal a nechal to raději být. Každopádně mu velice zradostněla tvář, když jsem mu povyprávěl, jak se Seonghwa bál pozvat Hongjoonga na rande. Zkrátka ho jejich love story zaujala a vykouzlila úsměv na tváři víc, než bych čekal. 

Nicméně, jednalo se o jednu z mála konverzací mezi námi, protože jak jsem se již zmínil, být v jeho blízkosti pro mě nebylo snadné. 

Dnes mám však volno, o kterém pravděpodobně Jungkook ani neví, protože jsem mu o něm neřekl a on je od rána ve studiu. Domluvil jsem se tedy na dnešek s Jiminem, že se zajdeme podívat do obchodů, něco Jungkookovi vybrat. On ho zná přeci jen déle, než já a třeba se mu lépe trefí do vkusu.

Napadlo mě poté, až skončím s nákupy, že se stavím za Jungkookem ve studiu a protože jsem věky nebyl cvičit, díky mé předešlé interakci s posilovacím strojem, že ho vytáhnu do posilovny, abych nějakým způsobem odčinil své odtažité chování. Nebudu nic předstírat, jsem hodně zvědavý na Euphorii, kde Jungkook pracuje. Nikdy jsem v tetovacím salónu nebyl, tudíž nemám ani představu, jak to tam vypadá.

Jimin, už mi volá, že je na cestě. Jdu se tedy rychle obléct, na sebe hodím jen hnědé, volné kalhoty, bílé tričko a tmavě zelenou košili, kterou si nakonec rozmyslím. Jimin píše, že je před domem, tak si vezmu jen koženku, aby mi nebyla zima, společně s věcmi do posilky a jdu dolů.

,,Máš něco vymyšlené?" ptá se Jimin za volantem, sledujíc cestu před námi. Ztěžka si povzdechnu, když svěsím ramena.

,,Jin-hyung mi radil parfém, tak..."

,,To je dobrý nápad!" zvolá užasle. ,,Ten mě nenapadl." uchechtne se. ,,Jungkookovi je hrozně těžké vybrat dárek."

V hlavě se mi ozvou slova, která mi řekl ve snu; Pro mě budeš dárkem ty.' Porád se oklepu a snažím se to vypustit z hlavy.

,,Na co sebou vlastně táhneš tu tašku." cukne hlavou ke sportovní tašce přes ramenou, kterou jsem si odložil na zadní sedadlo.

,,Mám v plánu jít potom s Jungkookem do posilovny." odpovím zvědavému Jiminovi, který podiveně zvedne obočí. 

,,Vlastně jsem tě chtěl poprosit, zda by jsi mě nehodil do jeho studia. Pořádně nevím, kde je a nechci ho zbytečně hledat." prosebně na něho pohlédnu.