|Decalcomania| TAEKOOK |

*15.Nový kolega*

Vydal jsem se dnes do práce mnohem dřív, abych stihl Jina, který jak jsem očekával, přišel stejně brzy jako já v první den. 

,,Taehyung-ah, zase jsi dorazil dřív než jsi chtěl?" potkám se s ním přímo u kavárny, kde už si vytahuje klíče z brašny a míří k druhému vchodu k jeho květinářství. 

,,Dobré ráno, Jin-hyung. Vlastně jsem přišel takhle brzy za tebou." následuji jeho kroky. 

,,Vážně? Hm~ líbilo se ti naše povídání tuhle, co?" zaksichtí se radostně na mě, načež se pobaveně zasměji a vstupuji s ním do jeho květinářství. 

,,Chtěl jsem se tě zeptat na něco ohledně Jungkooka." pronesu zatímco se kolem rozhlížím stejně jako poprvé. Zaujmu Jinovu pozornost, při které na mě zůstane zvědavě koukat, co si sedá na židli za stůl. 

,,Proč mě? Myslel jsem, že spolu máte dobrý vztah, pokud něco potřebuješ, zeptej se..." 

,,To máme, hyung..." přerušuji ho a sedám naproti němu, ,,ale tohle není něco, na co se můžu zeptat jeho." 

Jin ztichne a pozorně naslouchá. 

,,Jak jistě víš, Jungkook má příští týden narozeniny." zmíním, kdy se viditelně uvolní se zklamáním ve tváři, jako by si byl jist, o čem chci mluvit. 

,,Jsem jeho spolubydlící a dobrý přítel..." 

Podle Jungkookových vlastních slov "nejlepší přítel", ale nechci se dotknout Jina, jenž se určitě považuje za Jungkookova nejlepšího přítele. 

,,... jenže pořádně nevím, co vlastně má Jungkook rád kromě sladkého, dortů a zákusků nebo posilování, tetování a piercingů." zkřivím bezmocně ústa v zamyšleném výraze. 

,,Hmm~ nevíš co Jungkookovi dát?" pozvedne bystře obočí, jako by vyřešil hádanku, přičemž jsem se domníval, že evidentní ví, o čem s ním chci mluvit. 

Každopádně kývnu s nadějí v očích, že mi Jin něco poradí. 

,,Mělo by to být drahé? Osobní nebo jen tak pro radost? Chápeš, úplně nevím, co by sis představoval mu dát." pokrčí rameny a nonšalantně si promne ret, než si ukazováčkem podepře bradu. 

Sám se nad tím zamyslím. Na úplně drahý dárek momentálně nemám, navíc jsem nikdy na drahé dárky nebyl, nedával jsem je ani Mi-Rae. Nevím co znamená " osobní" dárek, tudíž se přikláním nejspíš k druhé variantně. 

,,Prostě něco co má Jungkook rád a udělá mu to radost, Jin-hyung." 

,,V tom případě zkus parfém." řekne sebejistě. 

,,Parfém?" pozvednu nečekaně obočí. 

,,Jo, Jungkook na to nevypadá, ale potrpí si na vůni. Má rád různé parfémy, voňavky, dokonce i vonné svíčky. Je v tomhle docela zženštilý." ušklíbne se. 

,,Ah. Tak dobře." vyhrknu chápavě i když momentálně působím svým výrazem nadutě. ,,Parfém... to nezní špatně." řeknu si a skutečně to je dobrý nápad. Něco na tom je. Jungkook voní vždy atraktivně. Jeho vůně je sladká, velmi střídmým způsobem, kdy převládá svěžest do mužné vůně, která by ovšem sedla i dospělé ženě. Vždy se mi jeho vůně líbila, protože je velice ojedinělá, neznám nikoho, kdo by voněl stejně nebo alespoň podobně. Proto také nevím, zda ji chci úplně měnit a jestli bych se vůbec trefil Jungkookovi do vkusu, ale za zkoušku to stojí. 

,,Mimochodem, co jsi dělal včera? Měl jsi volno, že?" ptá se se zájmem, taky nejspíš aby konverzace nevázla, protože jsem se na dlouhou dobu zamyslel.