-33-

118 18 206
                                    


pov George

 Obmotal jsem si ruce kolem jeho krku a přisunul se k němu ještě víc, abych prohloubil naše polibky. Nechával jsem se unést všemi pocity, co právě proudili v našich tělech.

Dream se po chvíli přesunul nade mě, mezi tím co jeho obě ruce spadli na moje boky. Pevně jsem sevřel jeho mikinu v mých rukou. Jeho ruce se přesouvali z mých boků na můj pas, když se ode mě pomalu trochu odtáhl.

"Můžu.. pokračovat?" Zašeptal potichu. Byl jsem zasněný v jeho hlase, v jeho očích, v tom, jak opatrně na mě jde.

Přikývl jsem, a hned na to znovu spojil jeho rty s těmi mými. Jen po malé chvíli jsem ucítil jeho ruku pomalu zajíždět pod moje triko, ale najednou..

'Jimmy přestaň prosím!'

Okamžitě jsem otevřel oči a prudce se odtáhl od jeho rtů. Moje ruce pustili jeho mikinu, ve stejný čas, co Dream svoje ruce dal pryč z mého těla.

S trochu zrychleným dechem jsem zaraženě zíral na Dreama, mezi tím co jsem se snažil uklidnit. 

"Georgi, jsi v pořádku?" 

Dream ze mě ihned slezl a pomohl mi se posadit. Nevím, co se stalo... Všechny ty.. věci, se mi začali přehrávat v hlavě.. Všechny ty vzpomínky se začali vracet... Začalo se mi dělat špatně, zrychloval se mi dech..

"Hej, Georgi, podívej se na mě. Dýchej. Dýchej, ano?" 

Přiblížil se ke mně, ale ne až moc blízko. Zahlédl jsem, jak se chystá položit jeho ruku na moje rameno, při čemž jsem se rychle odsunul až ke zdi a zakryl si obličej.

"Ne! Prosím, nesahej na mě!" 

Dream, i já, jsme byli dost překvapeni, nad mojí reakcí. Dýchalo se mi každou chvílí hůř, i když jsem se marně snažil dýchat normálně. Všechno, na co jsem dokázal myslet, byly jen ty nejhorší vzpomínky na Jimmyho.

Nedokázal jsem se soustředit. Nedokázal jsem ovládnout můj dech. Každou chvílí se mi dýchalo hůř.

Dream se ode mě trochu oddálil, ale stále mě se strachem pozoroval.

"Georgi, neboj se, nic ti neudělám. Slibuju. Potřebuju jen, aby si teď dával pozor, dokážeš to?" 

S trochou nejistoty jsem si odkryl obličej. Slzy se mi začali tvořit v koutkách očí, ale i tak jsem se snažil nebrečet. Všechno jsem se snažil nějak zvládat, ale jen se to kvůli tomu zhoršovalo.

"Zkus dýchat se mnou, dobře?" 

Všechnu moji pozornost jsem se snažil dát Dreamovi. Ze všech sil jsem se snažil pomalu napodobovat jeho dech, i když to vypadalo, že to nedokážu.


Seděl tam se mnou dost dlouho, dával mi prostor a pomalu mě uklidňoval. Po pár minutách jsem se cítil mnohem lépe. Můj dech už byl v pořádku, tolik jsem nepanikařil a bylo to prostě mnohem lepší.

Ze začátku jsem myslel, že se mi to nepovede, jenže díky Dreamovi se to povedlo. 

Pomalu a zhluboka jsem dýchal, mezi tím co jsem měl zavřené oči. Snažil jsem se relaxovat a nemyslet na nic, co by připomínalo Jimmyho, nebo časy s ním.

"Jak je ti?" 

Zeptal se po chvíli Dream. Chtěl ke mně natáhnout ruku, ale když si uvědomil, co dělá, rychle ji zase stáhl. Podíval jsem se na něj, po dlouhé době toho, co jsem se snažil uklidnit.

From Bet, To LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat