From Bet, To Love

-18-

TW: Spicy 

pov George

"Pro tvoji informaci, dělám to jenom pro tebe, jasný? Jinak bych nikam nešel." Zopakoval jsem už po několikáté. 
"Jo, jo. Já vím."

Fakt se mi nechtělo jezdit na tu párty, ale teď už tak trochu není cesty zpět. 

Karl celou cestu mluví o tom, jak to bude super. Já bych se ale nejradši otočil a šel domů. A to hned. Nevidím na tomhle nic super.

Stejně se tady nic nestane.

Nastal moment, který jsem chtěl přeskočit. 
Dojeli jsme na místo. K domu Sapnapa.

Už teď se mi to nelíbí. Chci jít domu.

Jeho dům je dost podobný mého stylu domu. Prostě ideální dům na párty, jen trochu menší, než můj dům.

Karl zaparkoval před jeho dům. Aut už tu bylo plno, vypadá to, že jsme poslední.

Na rozdíl ode mě, Karl byl nadšený a bylo vidět, jak moc se těší. Fakt mu to nechci zkazit, takže se snažím naladit na jeho náladu. Jenže mi to moc nejde.

"Georgi, bude to v pohodě, neboj." Všiml si, že jsem dost nervózní.
"Jo.. já vím.." Karl ke mně rychle přišel a objal mě. Neváhal jsem, objal jsem ho nazpět. Budu to potřebovat.

"Tak jo, připravený?" Zeptal se mě.
"Jo.." Nadechl jsem se, když Karl otevřel dveře.

Stačil mi jen jeden pohled. Jen jeden pohled na to, abych chtěl jít domů ještě víc. Čekal jsem, že tu bude hondě lidí, ale nečekal jsem opravdu úplně celou školu.
 Tohle se mi fakt nelíbí.

"Karle!!" Karl se okamžitě otočil za hlasem.

Nebyl to nikdo jiný, než Sapnap.
Ihned se spolu začali objímat a pusinkovat. Já nic neříkal, jen jsem čekal, než přestanou.

Tohle bude ještě dost dlouhý večer. Slíbil jsem Karlovi, že tady s ním vydržím, dokud nepůjde domů. Jenže já bych nejradši šel už teď.

"Georgi?" Podíval jsem se na Karla. 
"Hele, vadilo by ti, kdybych na chvíli se Sapem odešel?" Ale no tak.. já tu nechci být sám.

"Ne. V pohodě." I když jsem nechtěl být sám, nechtěl jsem mu to ani kazit. Přišel sem hlavně kvůli Sapnapovi, takže by to ode mě bylo hnusný.
Karl si toho ale všiml.

"Opravdu? Můžu zůstat, jestli chceš, mě to nevadí." Zatřepal jsem hlavou na nesouhlas. Ať si to tady alespoň on užije.
"Ne já budu v pohodě.. Užij si to tady, já... Já si prostě někde sednu."  Přesvědčil jsem ho a usmál se.

Karl mě hned na to objal.
"Hele, určitě budu za chvíli zpátky. Někde tě tady najdu, ne?" Přikývl jsem.

Karl vypadal ustaraně, ale věděl, že se o tomhle semnou nemá cenu hádat. Takže i se Sapnapem odešli.

Sapnap, naopak, vypadal hodně rád, že se mě zbavili.

Mně nezbývalo nic jiného, než hledat volné místo k sezení. 
 Popravdě, neměl jsem vůbec dobrý pocit z těch lidí kolem mě. Někteří z nich už byli hodně opilí. Mám z toho prostě strach. 

Snažil jsem se opatrně a nenápadně procházet mezi lidmi, ale tím, že tu bylo fakt narváno, mi to moc nešlo.

Někteří mě poznali, někteří zase ne. Většina ale jo. Házeli na mě dost divné pohledy a začali si něco šeptat v okamžiku, kdy mě zahlédli. 

Fakt dobrej nápad Georgi. Chodit na párty, kde všichni znají tvojí, z části falešnou, pověst..

Po chvíli se mi ale konečně podařilo najít jeden naprosto volný gauč.
Proboha konečně něco..