3_Zařazování - 1. ročník

Start from the beginning
                                    

David celou cestu Bradavickými chotbami měl mnoho poznatků k různým obrazům, duchům a dalším věcem co byly viděny.
Sourozenci Kaynovi zjistili že Eleven je dost upřímná a má ráda sarkazmus. To byla věc která se spíš líbila Davidovi.

Když skupinka prváků vycházela schody tak se před nimi oběvila čarodějka ve středním věku oblečená do zeleno-černého hábitu s čarodějnickým kloboukem.

,,Tady máte prváky Minervo." Řekl ten poloobr. ,,Děkuji vám Hagride." Odvětila odměřeným hlasem neznámá profesorka.

,,Vítejte v Bradavicích." Jakmile tato slova vyslovila tak všichni prváci okamžitě ztichly. ,,Jsem profesorka Minerva McGonagallová, ještě než zaujmete místa u stolů ve hlavní síni, každého z vás, zařadíme do některé z kolejí. Jedná se o velice důležitý obřad, poněvadž po celou dobu kterou tu strávíte bude vaše kolej něco jako vaše rodina." Odmlčela se. ,,Budete chodit na vyučování spolu s ostatními žáky vaší koleje, spát v kolejní ložnici a volný čas trávit ve společenské místnosti vaší koleje." Eleven protočila oči a David se musel lehce pousmát nad jejím chováním.

,,Čtyři koleje naší školy se jmenují: Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel. Každá z těchto kolejí má svojí slavnou historii a ze všech vyšli dobří kouzelníci a čarodějky. Dokud budete v Bradavicích tak za každý svůj úspěch získáte body, ale když porušíte řád tak vaše kolej o body přijde." Eleven se zašklebila nad vzpomínkou na Jamese.

,,Kolej, která získá nejvyšší počet bodů, získá na konci roku školní pohár. Doufám že každý z vás bude své koleji dělat čest. Ať se dostane do jakékoliv z nich. Ke slavnostnímu zařazení dojde už za pár minut, před zraky všech studentů. Doporučuji vám, aby jste se během mé nepřítomnosti pokud možno upravili." Dořekla profesorka svůj proslov a vzdálila se od prváků. Najednou Eleven někdo dloubnul do žeber a ta téměř neslyšně zaskučela.

,,Co tou poslední větou jako myslela?" Vyhrkla naštvaně Dania a Eleven měla do dělat aby se jí necukali koutky.

,,Klid, to nemuselo být na tebe." Řekla přidušeně Eleven, ale vedle ní se ozval David.

,,Já myslím že to bylo právě na tebe." Řekl své sestře a ta mu vlepila pohlavek.

Po malé chvíli se zase oběvila ta samá profesorka a hlouček prváků seřadila do dvojic. Prváci se rozešli ze schodiště do nějaké chotby. Před profesorkou se otevřeli obrovské dvoukřídlé dveře a mladí kouzelníci vcházeli do velké síně. Eleven se rozhlédla kolem. Byly tam velmi dlouhé čtyři stoly. Podle barev hábitů bylo poznat jaká kolej je jaká. Dokonce přímo po pravé ruce měla Nebelvír. Chvíli se snažila zachytit obličej bratra ale nakonec to vzdala.
Vzato Dania si radši prohlížela jak úžasně ozdobená byla velká síň. Ve vzduchu se vznášelo tisíce svíček a strop vypadal jako noční obloha. Rychle drkla do Eleven která k ní stočila hlavu.

,,Co je?" Zeptala se trochu otráveně, protože se v davu studentů snažila najít alespoň nějakou známou tvář.

,,Koukni na ten strop!" Vydechla omámeně. Eleven se podívala a potichu se zasmála.

,,Je očarovaný." Řekla jednoduše, přeci jen si nějaké ty informace v knize taky načetla. Dania se na ní zamračila.

,,Jasně že jo, ale je pěkný." Zavrčela na ní a Eleven se potutleně zasmála.

Profesorka prváky navedla tak že v řadě stáli ve přední části síně. Za sebou měli všechny ostatní studenty Bradavic a před sebou měli stůl pro profesory.

Profesorka která je celou dobu doprovázela před ně postavila stoličku a na ní položila špičatý kouzelnický klobouk. Byl celý odřený a záplatovaný, všichni studenti prvního ročníku se na něj upřeně dívali. Po chvíli sebou klobouk párkrát škubnul a oběvil se na něm něco jako obličej. Najednou nečekaně spustil nějakou píseň.

Marauder's life | • FF - HP Where stories live. Discover now