Třičtvrtě na mrtvo (Ff: Avengers)

38.

Zapla jsem si na mobilu Love Grows a začala tančit po celým baráku. Tancovala jsem si to do kuchyně pro něco k jídlu. Zavřela jsem oči a různé poskakovala po chodbě. Ještě jsem do toho zpívala

„Oh, but love grows where my Rosemary goes and nobody knows like me" zpívala jsem se zavřenýma očima. Zastavila jsem se před lednicí a vzala si jablko. Zavřela jsem dveře a otočila se.

Předemnou seděli na sedačce skoro všichni Avengers. Pietro se dusil jak se snažil zadržet smích. Ostatní od toho nebyly daleko, ale spíš na mě koukali jako na blázna. A já už si myslela že si zvykli

„Coje?" Řekla jsem a kousla do jablka

„Máme misi" odpověděl Steve

„A TY nikam nejdeš. Ani Peter a Annie" vložil se do toho táta

„Proč ne?!" Řekla jsem a zamračila se

„Tak zaprvé, protože jsem to řekl a ty se z toho nevykroutíš. Za druhé nejste ani jeden právoplatnej Avenger a za třetí, by mě lidi jako Ross zabily kdyby se vám něco stalo"

„Páni, kde jsi najednou sebral tolik argumentů?" Řekla jsem překvapeně, ale byla jsem pořád naštvaná že nemůžu s nima

----------
----------

„Ehm... takže vy tři" řekl a ukázal na nás táta

„Ježiš kdo umřel" řekla jsem vyděšeně protože se tvářil jak na pohřbu

„Nidko neumřel" řekla Wanda

„Fury se ptá jestli nechcete být Avengers protože je nás mizerně málo" řekl. Všichni tři sme na něj koukali s vykulenýma očima páč jsme si nebyly úplně jistý jestli to myslí vážně. A já se do toho ještě mračila.
Není trochu divný že ještě před týdnem nám zakázala jet na misi a teď najedou mužem být Avengers?! Jo je, ale to nevadí

„Co na mě tak koukáte?"

„To fakt" dosta jsem nakonec ze sebe

„Tak jinak bych vám to neříkal" rozhodil rukama

„Tim bych si nebyla tak jistá" zamumlala jsem, ale tak že mě všichni slyšeli

„No tak jo nebo ne?"

„Samozřejmě že ano" řekli jsme všichni tři naráz

„Nejsou trochu mladý na to aby byli Avengers?" Řekl nedůvěřivě Bucky.

„A nejseš trochu starej na to abys žil?" oplatila jsem mu to.
Clint dostal záchvat smíchu.