Třičtvrtě na mrtvo (Ff: Avengers)

23

„Mám hlad" řekla jsem najednou mojí oblíbenou větu

„To je mi novinka" řekl táta který se tam nějak připletl

„Uděláme si společnou večeři. Jako všichni. Všicičky" řekla jsem najednou můj dokonalý nápad

„Když uvaříš" řekl zase táta

„Jde se vařit. Annie ty mi jseš pomoct" řekla jsem a ukázala na An

„Já? Já, tak to asi těžko"

„Prosimtě vezmu hasičák a bude to v pohode" řekla jsem a vydala se k lednici

„Jenže co uvaříme?" řekla jsem zamyšleně když jsem koukala do otevřené ledničky

„Kuře"

„S čím"

„To je jedno"

„Brambory"

„Tak jo"

„Úplně nejvíc jednoduchý co jsme mohli vymyslet" řekla jsem spokojeně a vyndala všechny potřebný věci z ledničky. An si stoupla vedle mě

„An, teď mě napadlo, neuděláš grilovanou zeleninu?" otočila jsem se k ní

„Já?"

„Tak kdo jinej" protočila jsem oči

„Co když to podpálim" řekla starostlivě

„To je sice možný, ale budeš se prostě snažit" jak říkám vezmu hasičák. Nejřív jsem šla pro ten hasičák a dala ho k lince

„Teď už můžeme vařit"
-----------
-----------
-----------
-----------
„Jídlooo!!!!!!" Křikla jsem na celý Tower

„Proč řveš zase!?" Zeptal jsem Sam který právě vešel do místnosti

„Protože je večeře obludo"

„To už jsou Vánoce?" Zeptal se překvapeně Pietro

„To prostě jednou nemůžeme mít normální večeři?"

-----------------------

„Ehmm... Na co čekáme?" zeptal se Steve když už jsme všichni seděli u stolu

„Jo, proč nejíme?" Zeptal se teď Sam

„Já nevim proč nejíme" řekla jsem

„To se chcete ještě modlit nebo už budete jíst?" řekl táta který už dávno jedl. Všichni jsme se pustily do jídla

Přemýšlela jsem a koukala na skleničku

„Lee?" ozval se někdo

„No" cukla jsem sebou. Všichni už odešli a v kuchyni jsem zůstala jenom já a Peter.

„Jseš v pohodě?"

„Jojo"

„Ehm.. Petere?" Řekla jsem opatrně a zjistila že v pokoji nikdo neni. Mám se zeptat nebo ne? Já nevim. Tak... Teď nebo nikdy

„Jak to s náma teď bude" pokračovala jsem „ Protože.... Se mi asi líbíš, ale nechci abychom si zkazily přátelství kdyby to nevišlo navíc-" mlela jsem páty přes devátý. Peter ke mě přišel blíž a chytl mě za ruku.

„Tak to zkusíme" řekl pomalu. Já se usmála a dala mu pusu.

„Ale táta se to nesmí dozvědět! A kdyby jo utečeš, změníš si identitu a přestěhuješ se do Afriky" řekla jsem ještě, protože táta by nás zabil, kdyby se to dozvěděl. Peter se usmál a dal mi zase pusu.

„Jak dlouho už spolu jste???!!!!!" Výkřikl po chvíli někdo ze dveří.

„Půl minuty!!!!!" křikla jsem na An a hodila na ní vražednej výraz. Ta se otočila o rozeběhla se pryč.

„Tak zítra, a řídíš ty" řekla jsem. Peter se usmál a dal mi pusu do vlasů.
Já jsem šla zpátky do pokoje.
-------
-------
-------
-------
-------
„Ty to musíš vždycky zkazit co?" řekla jsem napůl naštvaně, napůl se smíchem

„Jo musim" zazubila se An. Lehla jsem si k ní na postel

„Ale táta se to nesmí dozvědět je ti to jasný" řekla jsem „já mu to řeknu sama"

„A kdy mu to řekneš?" Zeptala se

„Nikdy" řekla jsem

„Jestli se to dozví Pietro nebo Sam tak mu to řeknou sami" achjoo. Budu je vydírat.

„No nic, já jdu" odešla jsem do pokoje se vykoupat a převléct se do pyžama