Třičtvrtě na mrtvo (Ff: Avengers)

33.

Kko
Po půl hodině přijela Meev. A v půl deváty přišel konečně Bruce. Hrozně to dramatizovala a nakonec z něj vyšlo že jsou sestry. Překvapení!!!!! Bylo to hrozitánsky trapný a všechny tři na sebe zmateně koukali. Já se smála. Úplně se to asi nehodilo ale já se neudržela

Všichni se pak nějak rozešli pryč a já tam zůstala s tátou, Pepper a Peterem. Jo rodinka hezky pospolu.

---------

Na sedačce jsem nakonec usla. Nečekaně

Ráno jsem byla rozvalená na sedačce. Byla jsem přikrytá dekou, ale ta z půlky spadla na zem. Se zavřenýma očima jsem se otočila a zabořila hlavu do polštáře. Po chvíli jsem se konečně odhodlala otevřít oči. A předemnou stáli všichni Avengers. S vykulenýma očima jsem tam pololežela, poloseděla a koukala na ně

„Tohle je děsivý" vyšlo nakonec že mně

„Všechno nejlepší!!" zakřičeli všichni. Trošku mi trvalo než mi došlo že mám vlastně narozeniny.

„Vy jste mi udělali kafeee. Já vás miluju!" Čulíka jsem se když mi přinesly fakticky velkej hrnek kafe.

„A teď vás miluju ještě víc" řekla jsem když jsem uviděla lívance a na druhým talíři vajíčka.

Moje oslava každej rok má tradice.
1.Hoděj mě do bazénu
Což bude tak za tři, dva, jedna...

„Neeee, neeee , neeee" říkala jsem nepokromisně, když jsem si na to vzpomněla, potom co jsem to všechno snědla (samozřejmě s Ann pomocí)

Zvedla jsem se a začala utíkat. Pryč. Logicky nepoběžim rovnou k bazénu. Běžela jsem do garáže. Teda myslím. Tak ne jsem v posilce. Těsně vedle. O patro....

Rozeběhla jsem se zase pryč to už jsem ale viděla na stejný chodbě Steva, Buckyho a Sama. Tři mušketýři toto. Rychle jsem se zase otočila a běžela zase do místnosti. Hej ale co to je!? Takhle to je vždycky. Potom co mě tam hodily jednou. Na mí 10 narozeniny mě tam hodily, protože jsem omylem vylila vodu na jeden s tátovich obleku. Člověk by si myslel že jsou vodotěsný. No očividně tenhle nebyl.

No a pak mě tam hodily na mí 11 narozeniny a to jsem ztratila něco. Ani už nevim. Ani komu. No prostě mě tam hodily znova a pak z toho vymysleli tradici. I když jsem nic neprovedla!!!

Doběhla jsem k běžícím pásu a snažila se skovat za něj. Úplně to nefungovalo. Ne fakt nefungovalo.

„Bucky, Steve nedělejte to, ne" hádejte co. Za pět minut už jsem si to hezky plavala ve vnitřním bazénu. Ještě že ta voda neměla 26 stupňů. Bych asi nedala.

Tradice číslo 2. Všichni se povinně převlíknout do mikinu a tepláků.

Vždycky. Ne nějaký hezký šaty nebo tak. Prostě tepláky. Celej celičkej den budeme mít na sobě tepláky.

Tradice číslo 3. Přesně v 1 odpoledne přiletí T'challa a Shuri. Taky v teplákách. Teda většinou přijedou v 1. Naposled přijeli ve 3. Což trošku rozhodilo naše plány.

Tradice číslo 4. Po tom co přijede návštěva z Wakandy, všichni se v teplákách odeberou do těch nejvíc barevenejch aut co táta vlastní a všichni jedeme nakupovat. Jídlo. Hodně jídla. A hodně, fakticky hodně nezdravyho jídla.

A pakkk. Jedeme zpátky domů. A nic neděláme. Koukáme na filmy a tancujeme na písničky. Teda většinou jenom já a Annie tancujeme. A nebo Pietro.

Teď všichni ležíme na sedačce. Jime a jíme.

Táta už přinesl víno a dal i nám "dětem". Tak nás nazvala Pepper
------
------
„Půjdem na procházku" řekla jsem najednou potom co jsem vypila 3 skleničky vína a ještě něco. Tak a teď mě začnou napadat takovýhle nápady. Třeba jít na procházku v půl 12 v noci. Hej, proč ne.

„Tak jdeme ne?!" Výkřikla jsem a začala se smát. Vzala jsem Petera a Shuri za ruku a šla ven. Shuri ještě popadla Ann. Otevřela jsem pracně velký skleněný dveře a vstoupila ven.

„Ne, nejdem ven!" Rozhodla jsem a zase zavřela dveře „Je tam zima"

Vrátila jsem se hezký dovnitř a sedla si na linku

-------
-------

Za 3 minuty je půlnoc. V reprácích začala hrát Dancing Queen od ABBY. Začala jsem tam tančit. Když byl refrén-

And when you get the chance. You are the Dancing Queen. Young And Sweet, only seventeen

Steve kterej byl asi jedinej při smyslech přinesl dort a všichni už otevíraly pusy aby zazpívaly takovou tu narozeninovou písničku

„Nezpíval!!!!!" Rozkřikla jsem se. To že nenávidím narozeninovou písničku si při mém opileckém já, pořád pamatuju. A všichni vědí že tu písničku nenávidím, z nějakýho důvodu mají tendenci ji vždycky zpívat. Všichni zase hezky zavřeli pusy a já se začala věnovat svíčkám na dortu. Bylo jich sedmnáct. Nečekaně. Ne.... Bylo jich devatenáct.

„Annie tys dávala na dort svíčky žejo?!" Řekla jsem se smíchem

„No a?"

„Je jich devatenáct"

„Ne je jich dvacet" opravil nás Steve. Tak už neumím počítat ani já

„To nikdo neviděl!!!" Výkřikla Ann a sebrala dvě svíčky. Všichni dostali totální záchvat smíchu a já taky. Konečně jsem sfoukla všechny svíčky.
Annie mě objala a pak i Peter. A já ho políbila

Všude se rozeznělo hluboké ticho a než mi došlo co vlastně dělám bylo už pozdě. Po místnosti se rozezněl zvuk rozbitého skla.
Otevřela jsem oči a koukla se na Petera. Ten měl stejně vykulený oči jako já. Očividně mu to došlo.

„Petere, myslim že teď je pravej čas zdrhnout do Pákistánu" zašeptala jsem