Jmenuju se Harry Styles, je mi 17 a můj život na univerzitě právě začíná. A všechno je ještě lepší, než jsem očekával. Protože přestože mě můj táta přinutil bydlet na intru, pořád tu mám nějaké kámoše. A dokonce i spolubydlícího, Louise, který je za...
Harry je jako počasí. Nikdy nevíte, čím vás zrovna dneska překvapí a ta jeho překvapení jsou každou hodinu jiná.
Včera večer jsme se ani nestihli potkat na pokoji, protože jsem byl s kapelou, ale to byla obvyklá záležitost. Zato on byl někde pryč, mně neznámo kde. A když jsem přišel, bylo už pozdě večer, takže jsem se jen osprchoval a nechtěl jsem ho budit.
Slíbil jsem si, -ne, zakázal jsem si sledovat ho na každém kroku a neustále chtít mít přehled o tom, kam a s kým chodí. Nepotřeboval jsem to a chtěl jsem, aby se se mnou cítil co nejlépe a svobodně.
A fungovalo to. Tedy...do té chvíle, než jsem si dnes ráno něčeho všiml.
Bylo to okolo sedmé, když jsme se střídali v koupelně, abychom se připravili do školy. Zrovna koupelnu obýval Harry a já si připravoval učebnice a ostatní věci, když mu zapípal mobil na nočním stolku s novou příchozí zprávou.
Mobil se rozsvítil a zpráva byla tudíž vidět na uzamčené obrazovce. Jen tak čistě náhodou jsem šel kolem a nejprve jsem se v duchu okřikoval, ať si hledím svého, ale nakonec mi tam ten pohled stejně utekl. A bylo by možná lepší, kdybych se nepodíval.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Věděl jsem, že si s někým píše, a dlouho jsem se utěšoval tím, že to musí být třeba jen nějaký známý nebo kamarád, se kterým dlouho nebyl v kontaktu. Ale tohle mě trošku zasáhlo, protože jsem tušil, o jakou Taylor asi půjde. Jednou na chodbě jsem ji z dálky zahlédl, jak se na Harryho potutelně usmívá a baví se s ním. Taylor Swiftová. Znal jsem ji tak asi od slyšení.
Nezáleželo na tom, jestli byla hodná nebo to byla mrcha, mně obecně zkrátka vadil fakt, že se s Harrym baví. Něco mi totiž říkalo, že o něj nemá jen tak čistý kamarádský zájem a Harry se jí nechal omotávat kolem prstu.
Zaslechl jsem za sebou kroky, a tak jsem se rychle od stolku vzdálil, nervózně si pročísl vlasy, protože Harry se právě vrátil z koupelny a dělal jsem jakože nic.
Věřil jsem Harrymu, tak moc, takže pořád jsem tak nějak doufal ve variantu, že jsem jen na velkém omylu, ale stejně jsem se musel držet, abych se ho nezeptal, co s ní má.
,,Můžeš jít okupovat koupelnu." usmál se na mě tím nejkrásnějším úsměvem, jaký on uměl, jenže vidět ho se smát pro mě teď bylo těžký, když se mě nechtěl zbavit pocit, že si navzájem něco tajíme. A nebo to prostě jen moc dramatizuju? Harry by s ní přeci nic neměl, když má mě...teda...asi.
***
Snažil jsem se to zkrátka nechat být, jenže nakonec mi to přece jen nedalo, vydržel jsem to jediný den a mezi konverzací jsem se ho opatrně zeptal.
,,Harry?"
,,Jo?"
Zvedl hlavu a vpíjel se mi očima do duše. Miloval jsem, když byly jeho oči takhle velké, plné života a malých jiskřiček. Ležel mi hlavou na hrudi, já měl ruku ledabyle v jeho vlasech a hrál si s jeho kudrlinkami. Koukali jsme na netflixu na nějaký seriál, kterému jsem ale já nevěnoval moc pozornosti, protože jsem se odhodlával a neustále o tom přemítal.
,,Umm...ty znáš Taylor Swiftovou?"
Postřehl jsem, že mu při zmínce toho jména cukly koutky maličko dolů.
,,No, jo znám ji. Proč?"
,,Ne, nic, jen...se o ní zmínil Nolan." vymyslel jsem si a dělal jsem, jakože vůbec o nic nejde.
,,Aha. Párkrát jsme se spolu bavili, ale spíš jen tak do větru, nemám s ní nic společnýho." usmál se a aby mi to nejspíš dokázal, dal mi rychlou pusu a pokračoval ve sledování seriálu.
Jeho rty byly stejné jako vždycky. Pokaždé, když jsem je ucítil, jen mě přiměly chtít je ještě víc a víc. Naše polibky byly takovým naším znakem věrnosti, jenže teď mi prostě přišlo, že na sebe navzájem hrajeme nějaké divadlo a i ten polibek je falešný. Harry mi lhal o Taylor a já k němu zase nebyl upřímný a nechtěl mu narovinu říct, že jsem mu koukal do telefonu.
Pořád tu byla nějaká šance, že s ní opravdu nic nemá a já jsem zkrátka jen žárlivý blbec a tvořím si všechny ty scénáře pouze v mé hlavě. Ale já se prostě jen bál. Bál, že budu mít zlomené srdce. Pro mě byl Harry totiž ten jediný, jediná osoba, se kterou mi věci dávaly smysl a jediná osoba, které jsem chtěl dát své srdce.
hola hej, kapitáne! znáte tu reklamu na lipánka, ne? :D anyways, loui už tuší, že mu harry něco tají aaaa začíná se to celé zamotávat. co myslíte? bude to v sobě loui celou dobu dusit až do konce nebo nastane ještě nějaký zvrat? uvidíme :D
pozítří tu máme štědrý den, yay <3 jak se těšíte? a co jste si přáli? povídejte v komentářích
mně by ke štěstí stačilo, aby nezavřeli školy, pořád jsem chodila na tréninky a abych prostě dál řešila svoje každodenní problémky ohledně mojí crush, dělala kraviny s kámoškama a tak :D
uvidím, jestli ještě do štedrýho dne stihnu kapitolu, no, asi spíš ne, ale budu se snažit si alespoň něco předepsat :)
