#LOVE U BETTA# L.S. FF

11

Věnoval jsem velké úsilí tomu, abych kluky přesvědčil, že opravdu nemám náladu s nima někam jít, ale nakonec mě překecali, a tak jsme v 5 hodin všichni seděli na Nolanově posteli a střídali se ve hraní na playstation. Já, Calum, Niall a Nolan.

,,Kurva, ty irskej skřete" zaklel Calum ze srandy, když ho Niall porazil v Predátorovi už po třetí.

,,Co říct," zachichotal se ,,jsem prostě asi talent."

,,To se ještě uvidí" ušklíbl jsem se a šáhl po ovladači, který Calum zahodil mezi polštáře.

,,Výzva se přijímá, Stylesi." oznámil mi vítězně Niall a spustili jsme další hru.

Zpočátku se mi dařilo a dokonce jsem posbíral všechny bonusy- na rozdíl od Nialla, který už byl prostřílený skrz na skrz, dokud se neozval Nolan, který nás celou dobu jen pozoroval a cpal se brambůrkama.
,,Hele a Harolde, jak to zvládáš s Louisem?"

V ten moment byla moje soustředěnost věnovaná hře ta tam a postřelili mě. Ironické bylo, že jsem si tak připadal i ve skutečnosti. Na pár hodin se mi konečně povedlo dostat ho z hlavy a teď o něm mám mluvit, ještě s mýma nejlepšíma kámošema?
Hned, co se to stalo, jsem věděl, že rozhodně nemám v plánu to říct Niallovi, ani těm dvoum. Takže...co teď říct?

,,Hm, co by..." zamračil jsem se ,,štve mě to. Je to ještě horší, než to bylo."

Snažil jsem se před soupeři skrýt, utéct jim, protože mi došly náboje, ale stejně tak jako před myšlenkami nad Louisem, se mi uniknout nedařilo. Prostě byl pořád v mojí hlavě, ať už jsem chtěl nebo ne, přestože jsem se pořád všemu spojenému s ním snažil marně utíkat. Po chvilkové odmlce Nolan opět promluvil.

,,Proč si vůbec odmítnul tu Liamovu nabídku? Jsem myslel, že odstěhování se bylo všechno, po čem toužíš...?" Jo, fakt díky Nolane, přesně tuto otázku jsem potřeboval slyšet a teď jsem celý rudý, protože někdo tady asi bude muset lhát. Nenapadala mě ale jediná uvěřitelná lež a mlčel jsem tak dlouho, až to bylo divný. Obával jsem se, soudě dle výrazu, že Niall něco tuší.

,,Hele, kámo, to je jedno." řekl jsem Nolanovi nakonec. ,,Ty sis vlastně tenkrát kupoval tu Apex Legends 2, že jo? Dáme?" zakecal jsem to a naštěstí po zbytek odpoledne na téma Louis  nepadlo ani slovo. 

Přesto jsem však věděl, že co nejdříve budu muset uspořádat vážnou konverzaci sám se sebou a konečně si v hlavě srovnat, jak se ohledně toho zamotávače hlav cítím. A je jen otázka času, jaká událost mě k tomu popostrčí. 

***

Uběhlo pár dní a já mezitím chystal další překvápko pro Louise, místo zapisování si látky z chemie. Následující ráno jsem ji provedl a nemohl se dočkat Louisova výrazu, až se vrátí na pokoj.

 Jako obvykle jsem nějak přežil hodiny ve škole a ve čtyři odpoledne konečně přišel čas vychutnat si ten výjev. 

 Na cestu vedoucí z hlavní budovy k internátu, lemovanou stromy, už dopadalo poslední listí. Brzy už bude všechno zase na zemi, větve zůstanou holé a nastane nudný melancholický listopad plný bahna, na který jsem se ale těšil, protože na Den díkuvzdání uvidím po dlouhé době mimo ségry i mámu a všechny svoje staré kámoše z Holmes Chapel.

 S myšlenkami na ten blížící se den se mi šlo o něco veseleji. U vstupních dveří jsem strčil klíček do zámku a s překvapením zjistil, že je otevřeno. Cože? Se zkouškou končí až ve čtyři, je třičtvrtě...No nevadí, řekl jsem si, tak se pobavím o něco dřív. 

 Sundal jsem si boty a pohledem vyhledal Louise, který se opíral o okno a měl ruce zkřížené na prsou. Neměl ale na tváři ten výraz, na který jsem se těšil. Vědoucně se usmíval. Podíval jsem se na jeho část pokoje, která byla ještě ráno zpustošená, jakoby tam přelétlo tornádo, ale po mojí práci teď nebyly ani památky. Naopak na mojí posteli se nacházel nemilý dáreček v podobě rozsypaných chipsů všude možně a především v mojí tašce na  trénink. Celé to zdobil a nejvíce mě dopaloval vzkaz na papíře ,,Nikdy, honey", který byl odpovědí na ten můj ,,vypadni" , co jsem tu ráno nechal. 

Zuřil jsem, bylo k mému stavu slabé přirovnání. Louisovi pořád na tváři pohrával ten úšklebek. Já tam stál jako kůl v plotě.

,,Nechtěl jsem, Harry, protože jsem doufal, že tě to za chvilku přestane bavit, ale nervy mám taky jen jedny." 

Zase byl tak nebezpečně blízko, když to říkal. Užíval si, že mě dostal. 

,,Takže příjemný uklízení." dodal ještě škádlivě a při odchodu mě plácl přes zadek, načež jsem vyjekl. Na to on však nereagoval a zmizel z pokoje.

Tak tos posral, honey. 

doufam, ze se vam kapitola opet libila :D ty prazdniny nejak strasne rychle utikajii, wtf?! uz jenom 2 tydny ahhh. mate jeste neco v planu? posledni, co me ceka, je kazdorocni tanecni soustredeni, coz je narocnejsi nez vsechny treninky za cely rok dohromady :D zacina mi posledni tyden v srpnu od 23.8. ted mam cely tyden vicemene volny, takze se budu snazit toho napsat vic.

mejte se krasne, majuska