#LOVE U BETTA# L.S. FF

18

Harryho pohled

Bylo to tady. Velký zkouškový týden. Už dlouho jsem nebyl takhle nervózní. Asi jsem neměl být z čeho, Louis mě na to připravil opravdu jako na vojnu a znalostmi jsem jen překypoval, ale přeci jen...

Byly dvě odpoledne, stáli jsme s Louisem před učebnou, kde už byli všichni mí spolužáci včetně Nialla a za malý okamžik měla zkouška začít.

Nervózně jsem si hrál s tkaničkou mikiny a Louis mě pozoroval, což mě znervózňovalo ještě víc. Přemýšlel jsem nad tím, jak se stalo to, co se právě teď děje. Nebýt Louise, asi bych se na ten test ani nenaučil, nebýt jeho, už dávno bych to vzdal, nebýt jeho...nevím, najednou mi prostě přijde, že ač mi tak moc pije krev, do mého života už prostě patří. A to ne jako úhlavní nepřítel.

,,Nad čím přemýšlíš?"

,,Jen nad tím testem..." zahuhlám.

Chytne mě za ramena a já vyjeknu.

Čekal jsem, že ho tak nějak automaticky odstrčím, ale neudělám to. Nejspíš právě kvůli jeho intenzivnímu přísnému pohledu.

,,Lžeš, poznám to na tobě. Harry, vím, že se ti hlavou honí hodně věcí, ale právě teď zkus myslet jen na to, co jsme spolu nacvičovali, dobře?"

Kývnu. Má pravdu, musím se soustředit.

,,A testu se neboj, všechno už umíš. Zvládneš to." slabě se usměje a já jsem si jistý, že by mě chtěl obejmout, ale neudělá to, protože zná moje meze. Ale já i přesto chci, aby to z nějakého důvodu udělal.

Neudělal. Jen mě poplácal po obou ramenech, pustil mě a popřál mi hodně štěstí.

Zaplul jsem do mrtvolně tiché třídy, těsně před tím, než přišel do třídy učitel a zasedl k Niallovi.

Do pár vteřin nám přistáli na lavicích testy a my se pustili do práce.

Mě samotného překvapilo, kolik toho vlastně vím. S většinou otázek jsem si byl jistojistě jistý, u některých jsem trochu váhal, ale cítil jsem se sebejistě.
Plnil a plnil jsem otázky, až jsem dokončil i tu nejhorší, kterou jsem si nechal na konec a pan učitel Devan nám pokynul, abychom odložili tužky a odevzdali test.

Následovalo mučivě dlouhé půlhodinové čekání na výsledky, které jsme s Niallem strávili vyměňováním si dojmů a pocitů z testu.

Pak se konečně zase zjevil učitel s našimi testy v ruce a rozdal nám je.
Ani jsem napětím nedýchal. Obešel všechny lavice tím způsobem, že vždycky položil test na lavici a monotónním hlasem přečetl jméno a úspěšnost v procentech.

Konečně byl u naší lavice.
,,Horan, 89%. " Niall si úlevně oddychl.
Pan učitel Devan mi věnoval přezíravý výraz a dal mi i můj test.
,,Styles, 94%."
Na tváři se mi rozlil úsměv, až jsem si musel dát ruku před pusu a zíral jsem na tu 94 napsanou v pravém horním rohu. Vyběhl jsem ze třídy a s úmyslem hned volat Louimu jsem s překvapením zjistil, že se nachází tam, kde jsem ho předtím nechal.
,,Loui!" vypísknul jsem a rozběhnul se k němu. Hned jak mě uviděl ve dveřích, usmál se.
Byl jsem nadšený a doufal jsem, že Louimu udělám radost. No a v návalu emocí jsem mu skočil kolem krku.
,,Já to zvládnul!"
Byl nejspíš překvapený, ale objetí mi opětoval a aby nespadnul, párkrát se se mnou zatočil dokola.

Pak jsem se tak trochu vrátil do reality, uvědomil si co dělám a odtáhnul se. Asi jsem se nějak moc nadchnul.

,,Zapomeň na posledních 20 vteřin..." zamumlal jsem a Louis se zazubil.
,,To asi nemůžu, na to se mi to až moc líbilo."

,,Kolik procent?" vyzvídal, když jsme se vedle sebe vydali chodbou ke skříňkám.
Už jsem nebyl tak nadšený jako předtím, ale pořád jsem měl radost.
,,94, něco jsem zkazil."
,,To vůbec nevadí, 94 je strašně super. Jsem na tebe pyšný."
Odpíchnul jsem oči od země a podíval se na Louiho úsměvavou tvářičku.
,,Mimochodem, Luke Hemmings v pátek pořádá narozeninovou párty. Jde tam spousta lidí včetně mě, poprosil mě, abych ti tu informaci předal. Předpokládám, že půjdeš..."

,,Jo," řeknu bezmyšlenkovitě. ,,Myslím, že tam půjdu."

Chvilku je ticho a pak si vzpomenu na to nejdůležitější, co mi leží na srdci.

,,Jo a Loui, děkuju."

juch juch, ahoj, v téhle kapitole se odehrálo dost fyzického kontaktu, ale i dost pocitů :) už se nám to mezi chlapci lepší, co? ;D jedu ze školy, je pátek, opět mě čekají taneční a ve vlaku tady sedí nějakej cápek co všem nadává a je sprostej a pak přede mnou sedí paní, která se všech zastává a je milá... o nic nejde, jen jsem to sem chtěla napsat :D užijte si víkend a odpočinťe si <3
~máji