#LOVE U BETTA# L.S. FF

17

Louisův pohled

Jako každou středu jsem přišel ze školy a hned zamířil do garáže, aneb místa, kde zkoušíme s naší kapelou. Já, Felix a Logan tvoříme kapelu už více než měsíc, ale přesto pořád nemáme jméno. Řekli jsme si, že prostě počkáme na něco, co nás bude dobře definovat.

Odhodil jsem svou tašku a bundu mezi plechovky a bedny- to bylo místo, které sloužilo jako taková šatna, udělal jsem tři kroky a byl u svého stolu, kde jsem skládal. Jo, takhle to u nás fungovalo. Žádný luxus, byla to prostě jen trochu přeorganizovaná garáž, kam jsme si přenesli svoje nástroje a věci potřebné k činnosti naší kapely. Zatím jsme si nemohli dovolit víc, ale nám to stačilo.

Do pár minut dorazil i Felix.

,,Čus," pozdravil jsem ho a protřiďoval si u toho svoje poznámky.

,,Čau," odpověděl a stejně jako já si odložil věci a zasedl k pianu.

,,Neměli jste s Loganem přijít spolu?"

,,Jo, no...., zrovna o něm ti musím něco říct."

,,Jak víš, Logan byl už od začátku fungování kapely tak trochu mimo, pořád ve svým vlastním světě, ale kytaristu nám dělal skvělýho, tak jsme to neřešili, že jo. Je totiž strašně upnutej na svojí holku, však si furt volali a bylo vidět, jak ho trápí, že jsou od sebe daleko. No a předevčírem mi Logan říkal, že situace v tomhle jejich vztahu na dálku dost vyeskalovala a hrozilo by, že by se museli v dobrém rozejít, což by Logan asi nezvládnul, a proto se radši zavázal k delšímu dojíždění a tomu, že přestoupí na Stanford, aby chodili na školu spolu. Takže samozřejmě- přišli jsme o kytaristu."

,,Aha..." kývnul jsem jenom. Logan byl fajn kluk, ale za ten měsíc jsem si k němu nevybudoval nějaké obrovské pouto. Sice byla škoda, že odcházel, ale srdce mi to nelámalo.

,,No a proč tady dneska není?"

,,Stanford zařizuje už nějakých těch pár dní, věděl to už dlouho. Chtěl to říct osobně i tobě, ale vlezlo mu do toho nějaké papírování a pak už tě nezastihl. Odjel včera večer. A mám tě pozdravovat."

,,Jo, děkuju," usmál jsem se. ,,No, ale kdo nám teď bude dělat kytaristu?"

,,No, tak to už mi Logan neřekl," zasmál se Felix. ,,Ale neboj, někoho určitě seženeme. Já už jdu pracovat na tom návrhu ze středy, ať dneska taky něco stihneme." Ukončil Felix naši konverzaci a otočil se k pianu.

Už jsem se začal zamýšlet nad další částí písničky, když se Felix ještě jednou ozval.

,,Jo a Loui?"

,,Mhm?"

,,V pořádku, jestli o tom nechceš mluvit, ale myslím, že právě to, že to někomu řekneš, by ti mohlo pomoct...Co Harry?" zeptal se opatrně.

Za svého nejlepšího a nejvěrnějšího kamaráda, jsem považoval Liama, avšak Felixovi jsem se taky s ničím netajil a o Harrym jsem mu pověděl. Byl to kámoš do deště, uměl poradit, vyslechnout, pomoct a co se jich obou týče, na lepší idioty jsem narazit nemohl.

,,Dobře víš, jak to ohledně Harryho cítím. Už od začátku mě jeho osobnost zaujala. Má v sobě něco, co mě prostě nenechá jen tak ho ignorovat. Naopak mě nutí k věcem, které bych nikdy jindy nedělal." Tím jsem sám sobě připomenul incident, kterým jsem Harrymu přivolal vzpomínky na jeho traumatický zážitek.

,,Nejenže je tak strašně pohledný, ale jeho osobnost mě přitahuje jako magnet. Neustále musím myslet na jeho kouzelně zelené očka, na ty kudrliny, které si dělají co chtějí a na ten hlas, který moji hlavu nenechá ani na chvilku na pokoji.

Vím, že bych to neměl vzdávat, ale vidina toho, že by mi kdy mohl opětovat to, co cítím já, je v nedohlednu."

,,Nevzdávej to brácho. Už teď jste udělali strašnej pokrok. Věřím ve vás. Ať už z vás bude něco víc nebo jen dobří kámoši..."

Oba jsme věděli, že nechci, aby z nás byli jen kámoši a procházet kolem něj každý den na chodbě jen jako kamarád by mi asi rozervalo srdce na tisíc kousků. Uvědomoval jsem si, že i to kamarádství by byl sakra velký úspěch, ale já...si prostě nedokázal pomoct.

S myšlenkou přesně na tyto vlastnosti, které jsem Felixovi vyjmenoval, jsem nechal propisku, ať klouže po papíře, a tak nějak psala za mě, psala, co doopravdy cítím.

,,I've tried playing it cool
Boy when i'm looking at you
I can't never be brave
Cause you make my heart race"

Tahle sloka pramení z toho, že přestože se před Harrym snažím být já ten, do kterého se ten druhý zamiluje jako první a i když se snažím dělat, že je mi všechno jedno, pravda je taková, že v jeho přítomnosti ve skutečnosti moc odvážný nejsem a buší mi srdce.

Nějaké části mi ještě chyběly, a tak jsem se zatím vrátil k refrénu. Ten byl nejvíce výstižný.

,,So get out, get out, get out of my head
And fall into my arms instead
I don't, i don't, don't know what it is
But i need that one thing
And you've got that one thing"

Vypadni už z té mojí hlavy, Harolde, radši mi spadni do náručí, ty blbečku, a už nikdy nechoď pryč. Nemám tušení, co to je, ale potřebuju tu jednu věc a ty tu jednu věc máš...

holaaaa, v této kapitole se nic moc neděje, ale cílem bylo přiblížit vám zase louiho pocity a taky ten loganův odchod z kapely sehraje malou roličku :) loui je do toho harryho asi fakt nešťastně zamilovaný, co? :(

jinak ke zbytku mého týdne- ekonomika- chápu zatím vše, ale ta učitelka kristova noho, no nevím, nesedí mi. učitelka na grafiku je strašně milá :) no a v pátek mi začínala škola sice až od 10, ale já jsem měla stejně blbej spoj, a tak jsem si zase tak moc nepřispala a pak jsem mrzla v parku :D joo a taky jsem měla 2. taneční, oproti první hodině jsem se nějak zpotila, hah.

no a zítra mám konečně zase 1. trénink, juch :3 jen mě bolí nožka.

hodím vám sem soc. sítě, kdybyste chtěli:

instagram osobní: @_maji.stekla a fanpage: @one_d_09

tiktok: (oh jak strašně ten název zní, ale tak jako, poslední dny to celkem používám :D)

@_maji.loves.1d.boys_

youtube: MajiLoves1DboysxX

tak se mějte, májuš