Popel a démant

Nejlepší večírek (7)

„Nedělejte to slečno Cotterová! Myslete na svého bratra! Krom toho v tom obalu žádné žiletky nejsou, jen spousta starých gumiček. Snad byste si nemyslela, že Dora nechá něco nebezpečného v dosahu dětem!"

Hannah se po nich otočila s výrazem absolutního zoufalství a rozplakala se: „Já jsem tohle nechtěla, takhle jsem to nechtěla! Nikdy ... nikdy bych Tonymu ... neublížila ... ne záměrně!"

„Já vím!" odpověděl jí překvapivě jemně Sherlock: „Rozumím tomu, proč jste to udělala. Ale jestli nechcete, aby tahle aféra vašeho bratra nadobro zlomila, pak zapomenete na tyhle nesmysly, jasné!"

Hannah vzlykavě přikývla.

„Pomůžeme vám z toho ven, ale nejdřív musíte s pravdou ven vy."

Hannah znovu kývla.

„Půjdeme si promluvit na čerstvý vzduch, osvěží nám mozky!" poručil detektiv nakonec.

Na chodbě popadli svoje kabáty a vytratili se zadními dveřmi do zahrady. Z obýváku v tu chvíli zněla „Yesterday" a nikdo jim nevěnoval pozornost.

Studený vzduch březnové noci je doslova udeřil do tváře a přinejmenším z Johnova mozku odvál náznaky opilosti. Hannah se i pod kabátem třásla, tak jí s detektivem každý z jedné strany objali a vedli jí po zahradě.

Když obcházeli bazén, dívka pomalu, zpočátku trhaně spustila: „Já ... už jsem se na to nemohla dívat ... Tony ... jako by umřel taky ... a ... a ... ten obraz ... dokázal před ním prosedět hodiny ... mluvil na něj ... Já, snažila jsem se ... někam ho vytáhnout ... třeba jen něco úplně malýho, ... narozeniny někoho z mý skupiny ... jen naše parta ve studiu ... odbýval mě, že nemá čas a přitom ... jen seděl doma!

Já ... dovedla jsem to pochopit ... ze začátku. Ten první rok jsem ho více méně nechávala na pokoji, ale nezlepšovalo se to, jestli něco, tak byl ještě víc uzavřenej do sebe.

Musela jsem něco udělat ... nějak s ním zatřepat, aby se konečně probral ... rozumíte?"

„Tak jste se rozhodla, že Garettův portrét musí z mizet." dodal Sherlock.

„Vy jste nikdy neviděli, jak Tony na ten obraz zíral, stávala se z něj modla, centrum Tonyho existence. Gatty by nic takovýho nechtěl, jsem si jistá, že by se na bráchu pěkně vzteknul, kdyby ho tahle mohl vidět. On by to nechápal, kdyby ... kdyby to bylo obráceně a ... něco se stalo bráchovi, tak si nedovedu představit, že by to Gatty takhle zapích. Navopak, vy to víc by se do všeho vopřel, vystupoval jak o život a v každým interwiew, v každá talk show by do vomrzení vopakoval, jak byl brácha úžasnej, aby to celej svět věděl. Ale tohle Tonyho pomalý vadnutí, ... to je proti všemu, čím Gatty žil. ... Tak doufám, že by mi vodpustil ten způsob."

Pak Hannah zavrtěla hlavou: „Jasně, že jsem počítala s tím, že se brácha sesype, ale hodlala jsem být s ním, celá naše parta byla připravená mu to pomoct přečkat. Jasně, že jsem počítala s tím, že to ohlásí na policii, doufala jsem, že ho to donutí vyvinout nějakou aktivitu krom odchodu do kanceláře, že kvůli tomu třeba zavolá klukům z kapely, Slatteryovejm a že takhle zjistí, že na to všechno není úplně sám ... ale ... ale ..."

„Ale, že celá věc prosákne do médií, která z toho udělají aféru, to vám na mysl nepřišlo."

Hannah zavrtěla hlavou, pak si povzdechla: „Já bych se bejvala dávno přiznala, ale ... cokoliv bych řekla, poškodilo by Tonyho ještě víc. Samozřejmě to nakonec budu muset udělat, ale co mám říct, aby z toho Tony vyšel co nejlíp? Že jsem potřebovala prachy a chtěla ten obraz prodat?"