Part two

12 0 0
                                    

Sam a Dean dojeli na okraj města, kde ubývalo baráků a začalo se objevovat víc a víc stromů. Před cedulí s přeškrtlým názvem města se nacházela příjezdová cesta vedoucí přímo k místnímu Motelu s názvem ,,The Oxe Island", který zářil neonovými písmeny na nepřehlédnutelném billboardu.

,,Prosím, jeden pokoj, dvě postele, snídaně v ceně." řekl Dean a spiklenecky mrkl na recepční. Byla to mladá, asi 26 letá, dáma v krátké džínové sukni, bílém tílku s černými vlasy dlouhými po ramena. Na tváři měla ustaraný výraz, ale jakmile spatřila Deana a Sama, ihned vykouzlila rozzářený úsměv.

,,Malý moment,prosím, pánové" usmála se na Deana a otevřela knihu rezervací. Dean se podíval na Sama pohledem: ,,Ta by šla.." a Sam jen obrátil oči v sloup.
,,Pánové, omlouvám se," znejistěla dívka a střídavě hleděla z jednoho bratr na druhého:,, bohužel máme jen jeden volný pokoj s manželskou postelí."

Dean se podíval znechuceně na Sama a ten mu pohled plný odporu stejnou úrovní oplácel.
,,Opravdu se nenajde nějaká jiná alternativa?" zeptal se úpěnlivě Sam, stále naštvaný na Deana, ale hlavně obeznámený s faktem, že Dean se sebou v noci kopal.

,,Bohužel zde opravdu není jiná možnost" zrudla recepční, obávajíce se toho, že jí zákazníci odejdou nespokojeni, a bude mít ještě ke všemu z toho problém.

,,Ale notak bratříčku," koketně zašeptal Dean Samovi do ucha:,, si to pořádně užijeme."

Sam vykulil oči a radši, oddalující se dlouhými kroky od bratra, mlčel.

~~~~
Dean kartou odemkl pokoj a vstoupili do hlavní místnosti s krásně ustlanou manželskou postelí s růžovým povlečením ozdobenou ručníky do tvaru srdce. Sam se snažil vycouvat, že radši přespí v autě, ale Dean už se válel na posteli a hrál si s polštaři.

,,Po tý jízdě autem mám vždycky jen chuť si lehnout a spát," zazíval a hodil jedním polštářem po Samovi.

Sam přešel k oknu a vyhlédl ven. Krajinu zdobil jehličnatý les plný drobných světýlek v dáli. Poté hodil zpátky po Deanovi polštářem a nalil si sklenici vody z předem připravené karafy pokojovou službou. Neměl na bratra nervy ani náladu, museli pracovat a zkoumat případ. Otevřel otcův deník a projížděl všechny stránky asi po padesáté znovu. Byli to upíři ? Hloubavě hleděl do ručně psaných stránek otrhaného sešitu.

,,Ale notak Sammy, pojď se trochu bavit. Na ten případ mrknem zítra. Ráno moudřejší večera," znovu po něm hodil polštářem Dean a oblékl si černou koženou bundu a prohrábl vlasy před lemovaným zrcadlem na zdi.

,,Ráno moc moudřejší večera nebude s tou tvojí opicí vždycky, když se opiješ" zakabonil se Sam a dál pročítal deník. Musí tu být nějaká zmínka... o čemkoliv. Kdo jen ze všech příšer a zrůd usekává lidem zrovna hlavu a proč ? Co jim dává ?... ,,přemýšlej Same!"

Najednou byl Sam násilím odtržen od stolu a za ruku táhnut směrem ke dveřím. Deana už nebavilo přemlouvání bratra k tomu, aby s ním šel pít, a tak, jak je známo o jeho povaze obecně, vzal záležitosti pěkně do svých rukou, ať už se to bratru mělo líbit či nikoliv.

,,Néééé, Deane, prosím...noták" zaúpěl Sam a snažil se vytrhnout bratrovi ruku. Deanův stisk byl ale železně pevný a Sam byl dále proti své vůli vláčen napospas Deanovým picím choutkám.

Netrvalo dlouho a skončili v nejbližším baru. Bar byl starý, poloprázdný. Uprostřed místnosti byl kulečník, který právě hráli místní štamgasti a v rohu byl malý bar s výčepním, který otíral rádoby umyté špinavé sklenice ještě špinavějším hadrem. Dean zamířil k baru a objednal dvě Whisky. Zahlédl totiž v regálu jeho oblíbenou skotskou a nemohl odolat pokušení si dát.

,,Děkuji, ale já si nedám," důrazně upozornil Sam.

,,Já ti taky nic neobjednával," vyplázl na něj jazyk Dean a pomalu upíjel z obou skleniček, které před ním postavil výčepní baru.

,,Nepřijdou ti lidi tady nějak podezřele potichu?" zašeptal Deanovi Sam do ucha.

Dean se rozhlédl. Byla pravda, jak poukázal Sam, že se nikdo s nikým moc nebavil. Neseděli tu lidé na baru s chlastem, ani ti u kulečníku spolu neprohodili slovo.

,,Co, že je tu takový ticho?" Pokusil se Sam zahájit konverzaci a výčepním.

Ten na něj pohlédl svýma temně hnědýma očima a hloubavě na něj hleděl, ale po chvíli sklopil oči zpět ke skleničce, kterou "čistil".

,,Haló, pane," zahlaholil Dean,,slyšel jste mého bratra?"

Výčepní znovu pohlédl hloubavě do očí Samovi a poté pomalu přejel pohledem na Deana, který už do sebe klopil třetí skleničku Whisky.

,,Komu by po to všem bylo do povídání?" pochybovačně se zamračil a dál se věnoval své činnosti. ,,raději odsud zmizte, než na Vás také dojde."

,,V jakym smyslu?" Zvyšoval v rámci podnapilosti svůj hlas Dean. ,,To já," škytnul:,, se ničeho a nikoho nebojim" dopil pátou skleničku.

,,Hele pojď, jdeme domů," řekl Sam a nervozně se díval kolem sebe, na koho všeho Dean upozornil.

,,Né Sammy, dej si skleničku," začal Dean polejvat Sama doufaje, že se dostane do nálady a přestane ho odtahovat pryč.

Samovi ale došla s bratrem trpělivost. Pořád dělal jenom problémy. Vrazil mu facku a Dean spadl na zem.

,,Od tý doby, co jsme sem přijeli, děláš jen problémy Deane! Táta už není a ty, místo toho, aby ses choval zodpovědně, se chováš jako dement, chlastáš, ani na nohou se neudržíš a ničíš pověst néjen mně, nebo sobě, ale i jemu. Znesvěcuješ jeho památku. A co víc ? Ke všemu se mi zdá, že je ti vlastně úplně ukradený, že zemřel. Je ti ukradený, že zemřela matka a Jess. Myslíš jen na sebe. " vykřičel ze sebe Sam všechen vztek a odešel pryč.

,,Sammieee" zvolal Dean a pomalu se snažil sbírat ze země. Nohy ho však neposlouchaly a spadnul zpět do původní polohy rozplácnutý na zemi.

Sam šel rovnou na pokoj a začal si balit věci. Nechtěl Deana vidět, jak přijede domů uprostřed noci na mol, ani jak ho ráno bude muset zase z kocoviny přivádět k životu. Vzal si na záda bágl a vydal se z motelu pryč na cestu. Přijde na to sám, řekl si.

Došel do centra města a spatřil jednu otevřenou kavárnu. Byl docela unavený, tak vešel dovnitř, že se posílí, aby měl ráno sílu pokračovat v případu.

,,Promiňte pane, bohužel zavíráme," řekl mladík, který se chystal zhasínat světla poté, co dopočítal kasu. Když se na Sama podíval, zjistil, že je to nejspíš nějaký tramp.

,,Ale pokud nemáte kam jít, můžete přespat u mě v garsonce." Nabídl Samovi pomocnou ruku, kterou Sam vděčně přijal.

Doufám, že se Vám další díl líbil a budu ráda za Vaše hodnocení. Snažím se neprokrastinovat a psát co nejlépe.

~Kay~

Winchester's messWhere stories live. Discover now