Part Of My Life [Neymar Jr]

16. kapitola

„Chceš mi říct, že máma tátu podváděla?" zeptal se mě překvapeně Chris do telefonu. „To mu ale nedává sebemenší důvod, aby se o nás přestal zajímat. Kdybych já byl s holkou a měl s ní dítě, tak ho chci vídat, i kdyby nám to spolu nevyšlo."

Uběhl týden od našeho rozhovoru s tátou, po kterém jsme zašli na společný oběd do jedné příjemné a útulné restaurace na okraji Barcelony, a další dny se vídali jen zřídka kvůli tátově nabité práce. Stále byl workoholik, ale vždy se snažil najít si aspoň chvíli, aby si se mnou popovídal o mých plánech nebo uběhnutém dni. I když jsem mu slíbila, že mu dám šanci, stále jsem si držela odstup a nedopustila mu, že se na nás vykašlal. Ale nechala jsem ho, aby si opět postupně získával mou novou důvěru.

Tréninky v Barceloně byly náročné, ale zatím jsem zvládala držet krok, i když jsem po nich byla vždy úplně vyždímaná. Snažila jsem se chodit častěji běhat a zlepšovat svou kondici.

„Víš Chrisi, myslím, že tohle není ten důvod. Říkal, že není schopný mi to říct teď, ale že to časem určitě pochopíme. A taky slíbil, že nám to jednou vysvětlí," řekla jsem, zatímco jsem si před zrcadlem rozčesávala čerstvě umyté a vyfénované vlasy, ještě mi voněli po melounu. Za pár minut mě měla vyzvednout Bela s Archiem, a měli jsme zajít posedět do baru u barcelonské pláže.

„Aby to vysvětlil, protože nic z toho nedává smysl," zamumlal. „Jak se mám ale teď na mámu podívat, když vím, že ona to rozbila?"

„Zas tak bych to nehrotila. A vlastně ani nevím, jestli je dobré, aby věděla o tom, že to víme. Víš, jak moc dobře umí udělat z komára velblouda." Odložila jsem hřeben a začala si vlasy splétat do francouzského copu.

„To je pravda." Podle hlasu jsem poznala, že se usmívá. „A už jsi mi sehnala nějaký podpis?"

„Ne," odpověděla jsem jednoduše.

„Proč ne? Ty na mě vůbec nemyslíš! Jsi tam přes týden, to už jsi určitě musela někoho potkat. Messiho, ter Stegena, Piqueho, Neymara. Chceš mi říct, že se nikdo z nich kolem tebe ještě neobjevil?"

Kousla jsem se do spodního rtu a přehodila pramínek vlasů. „Vlastně jo, objevil," začala jsem neurčitě a bez nějakých zbytečných emocí.

„A? Kdo?"

„Neymar."

„Cože? To jako vážně? A proč jsi ho o ten podpis nepožádala a-" Chris chrlil otázky jednu za druhou.

„Protože je to arogantní idiot," řekla jsem jednoduše a cop upevnila gumičkou. Podívala jsem se na sebe z boku, abych viděla, jestli mi nikde nic neodstává, a natáhla se po řasence.

„No a? Chci jen jeho autogram, nebo aby ses s ním vyspala, Nicole."

Zarazila jsem se uprostřed pohybu a několikrát zamrkala. „No to doufám, že po mně nechceš. Kdyby to nebyl takový namyšlený ťulpas, tak si o ten podpis aj řeknu, ale tohle, co je za člověka-" nechala jsem větu vyznít do prázdna. „Evidentně si myslí, že sežral svět, a že se vše musí točit jen kolem něj. Sláva mu stoupla do hlavy, Chrisi, věř mi, že od někoho takového rozhodně podpis nechceš."

„Mluvíš o něm, jako bys s ním strávila dost času," zareagoval můj mladší bratr.

„Je to kamarád bratra mé kamarádky a spoluhráčky. Když jsme spolu před týdnem volali, tak pamatuješ, že jsem zmiňovala, že půjdu večer ke spoluhráčce?" Počkala jsem, až Chris souhlasně zabručel. „No tak tak to je ona. A v jejím obýváku seděla právě tato brazilská hvězdička. Divím se, že se tam vůbec s jeho velkým egem vešel."