6. Chapter

104 12 2
                                    

Loki

Když agenti odešli opatrně jsem přišel k zlomené Kiře. Chtěl jsem ji vzít za ruku ale ona ucukla.

"Nešahejte na mě!" zasyčela na mě.

"Kiro poslouchej chci ti to vysvětlit." řekl jsem ji.

"Tady není co vysvětlovat. Jenom jste mě tahal za nos." znovu odsekla.

"To není pravda chtěl jsem tě jenom ochránit. Chtěl jsem aby tě zase pustili na svobodu a nedrželi tě tady jako mě. Prosím věř mi. Jak by jsi jinak vysvětlila ten náramek." řekl jsem jí s nadějí že mě pochopí.

"Co jsi vůbec zač?" řekla už klidně.

"Máš právo to vědět ale chci vědět jestli mi věříš a jestli mi odpustíš." zeptal jsem se a zvedl se na nohy.

"Ano věřím ti a odpouštím ti. Tati."

Kira

Když jsem řekla slovo tati tak jako by ztuhl.

"Jestli chceš abych ti říkala jinak tak stačí říct." řekla jsem mu a on se jen pousmál.

"Ne. Oslovení tati se mi líbí." řekl mi a já jsem se na něj usmála.

"Tak. První co by jsi asi měla vědět je že jsem původem bůh." a já vykulila oči.

"A protože ty jsi potomek dvou bohů tak jsi také bůh. Tedy spíš bohyně. Já jsem bůh klamů, lží, falše, lsti a iluzí. Tvoje matka byla bohyně živlů. Pochá..."

"Počkat jak jako byla?" přerušila jsem výklad otce.

"No. Tvoje matka před čtyřmi lety zemřela. Zabili ji ledový obři." řekl smutně.

"Cože?!" řekla jsem vyděšeně a začali mi téct slzy. Táta ke mě přišel a soucitně mě objal.

"To bude dobrý. Pro mě to bylo taky těžké" řekl a setřel mi slzy z tváře.Jenom jsem přikývla a přestala brečet. Táta znovu vstal a znovu začal vysvětlovat.

"Takže pokračuju dále. Žijeme na Asgardu. Je to jiná planeta. Tvoje matka byla původem Vánka a jmenovala se Sigyn." zakončil svůj monolog táta.

"A jak se jmenuješ ty? A jakého jsi původu?" zeptala jsem se.

"Jmenuji se Loki Laufeyson. Můj původ ti ale neřeknu. Jsem totiž monstrum. Jinak jsem na Asgardu princ a můj nevlastní bratr Thor je také princ. Takže jsi princezna." řekl s úsměvem.

"Ale ty nejsi monstrum tati. Řekni mi tvůj původ. Prosím!!" zaprosila jsem a udělala psí oči.

"Řekl jsem ne!!" křikl po mě. Docela jsem se lekla takže jsem nadskočila.

Takže ahoj po dlouhé době je tu znovu kapitola! Doufám že se vám tento příběh líbí. A jak jste se měli o Vánocích? Jen se pochlubtee! No nic tak já už jdu. Tak čauky mňauky!

-mravenecek_susenka-

ZtracenáUnde poveștirile trăiesc. Descoperă acum