Pomalu jsem se rozešla k oknu. ,,Vím to od té doby, co jsem byla zavřená v domě Ledové smečky..." Řekla jsem a povzdechla si.
_______________
Pohled Freyi
,,Co se tam stalo? Serafina ti něco udělala?" Ptal se dál. ,,Ne.....ona s tím nemá nic společného." Tak moc jsem se bála mu to říct.
Mám strach, že na to není připravený....že není připravený být otcem.
,,Tak co se děje?" Zeptal se se strachem v hlasem. ,,Nic, co by mi mělo nějak ublížit." Uklidnila jsem ho a začala pomalu chodit po pokoji.
,,Je po všem, už nám nic nehrozí. Jsme v bezpečí a milujeme se. Za chvíli se budeme brát. Náš život je dokonalý. Ale je tu něco, co nám život pozmění." Chtěla jsem mu to říct opatrně, ne to na něj vyvalit.
,,Chci, abys něco věděl....nic, co se stane, nemůže nikdy změnit, co k tobě cítím....nikdy tě nepřestanu milovat, Damiene. Na to nezapomeň." Řekla jsem.
,,Mám strach, co mi chceš říct. Nechceš si mě vzít? Nechceš tady bydlet? Jsi nemocná?" Bál se, opravdu se bál. ,,Ne, Damiene. Jsem v pořádku. Chci žít tady. Chci si tě vzít." Usmála jsem se.
,,Ale je tu něco, co se bojím ti říct. Bojím se, co se stane, až se to dozvíš." Nahrnuly se mi slzy do očí.
,,Ať mi řekneš cokoli, stejně tě budu navždy milovat." Řekl a pomalu zamnou chodil, protože já chodila po pokoji.
Znovu jsem došla oknu. A zase se mi zamotala hlava, bodlo mě v břiše a opřela jsem se o rám okna.
,,Jdu pro lékaře." Chtěl vyběhnout z pokoje. ,,Ne!" Zvýšila jsem hlas. ,,Něco ti evidentně je, Freyo a já...." ,,Nic mi není! Jen budeš...." Odmlčela jsem se.
Po tvářích mi stekly slzy. On se ke mě nechápavě rozešel. Jednu ruku mi omotal kolem pasu, přitáhl si mě k sobě a čelo si opřel o to mé. ,,Co budu?" Zeptal se něžně.
,,...budeš táta." Zašeptala jsem a zůstala na něj nehybně koukat. Odtáhl čelo od mého. ,,Ty....ty jsi..." Byl v šoku. ,,Ano, Damiene....ty a já....budeme mít dítě." Řekla jsem a bála se, co on na to.
,,Ty čekáš dítě...." Dostal ze sebe. Nepatrně se pousmál a pomalu vydechl. Jednu ruku nechal stále na mém pase, ale druhou pomalu sjel na mé břicho.
Snažila jsem se z jeho grimasy vyčíst, jak se cítí, ale nešlo to. Podíval se mi do očí. Sundal ruku z mého pas a tou mi setřel slzy. ,,To je úžasný, Freyo. Nic lepšího jsi mi ani říct nemohl." Chytil mě za pas obouma rukama a zvedl do vzduchu. Pak mě opatrně položil na zem a políbil.
,,Já nevím.....nevím, co na to mám říct....já nemám slov." Zašeptal. Pak se však zarazil.
,,Říkala jsi, že ti to došlo, když jsi byla zavřená v tom vězení v bývalém domě Ledové smečky....co když se mu něco stalo?" Zeptal se.
,,Pojď." Chytil mě za ruku a vyvedl z pokoje. Zaklepal na dveře ošetřovny. ,,Copak si přejete?" Zeptal se lékař s úsměvem. ,,Prosím, udělej Freye vyšetření....úplné. A všechno, co zjistíš, si zatím necháš pro sebe, nebo to můžeš říct jen mě." Řekl a já vešla dovnitř.
Pohled Damiena
Nemohl jsem tomu uvěřit. Freya čeká dítě....moje dítě. Já budu otec. Jak já můžu být otec? Když jsem zabil tolik vlků?
Jak ze mě může být dobrý otec potom, kým jsem byl? Potom, kolik vlků jsem zabil?
Měl jsem strach. Strach, že to dítě třeba nebude v pořádku, protože byla v tom hnusném prostředí a protože jí Marcus ublížil.
A tak jsem tam jen seděl, na chodbě, obličej měl v dlaních a čekal. Přál jsem si, aby všechno bylo v pořádku.
Najednou se dveře otevřeli. Lékař vyšel. ,,Tak pojďte dál." Pokynul mi dovnitř a já vstal a vešel.
Lékař zavřel dveře. ,,Frey je úplně v pořádku. Její zranění na boku už je zahojené. Žádné jiné vážné zranění neměla..." Na chvíli se odmlčel. ,,...a vaše dítě je také v pořádku." Dodal a já se usmál.
,,Díky bohyni." Řekl jsem, sedl si na postel vedle Freyi a pevně jí objal.
Společně jsme vyšli z ošetřovny. ,,Víš, Damiene, já....bála jsem se ti to říct, protože jsem nevěděla, jestli to přijmeš. Jestli jsi na to připravený." Řekla se strachem v hlase.
,,Tak poslyš, Freyo, přijal bych to vždycky, úplně vždycky. A připravený na to nebudu nikdy, kvůli tomu, kým jsem byl. Kolik vlků jsem zabil. Nejsem hoden toho, být otec." Řekl jsem nejistě.
Zastavila a postavila se přede mě. Podívala se mi do očí. ,,Nehledě na to, kým jsi byl.....otec budeš nejlepší, to vím." Řekla a já jí políbil. Jen jsem doufal, že má pravdu.
___________________
Tak jste se konečně dočkali Damienovi reakce.❤️
Čekal někdo od Damiena jinou reakci? A bude Damien dobrý otec?
ČTEŠ
Ty a Já? Navždy
Werewolf[Dokončeno] První díl: Ty a já?! Nikdy! On jí miluje. Ona ho miluje, ale neví, jak moc. On by za ní položil život. Ona je, v případě nutnosti, ochotná za něj položit život. On už jí přijal, jako svou družku. Ona ho pomalu přijímá, jako svého druha. ...
