Ty a Já? Navždy

21. Nečekaná návštěva

Damien se postavil vedle mě a za pas si mě přitáhl k sobě. Opřela jsem se hlavou o jeho rameno.
_____________
Pohled Damiena

Kdybych tvrdil, že jsem rád, že se Raimond vrátil v pořádku domů, lhal bych.....protože ten pocit, že mu nic není a že se vrátil v pořádku, nešel popsat. Byl jsem tak neuvěřitelně šťastnej, že to prostě nešlo popsat.

Šli jsme do jeho pracovny, aby nám řekl, co zjistil. Posadil se ke svému stolu a já na druhou stranu. S náma v pracovně byly i Avital a Freya.

,,Alfa Michael se mi snažil pomoct. Vyslal šest svých nejlepších bojovníků do šesti smeček, aby zjistili cokoli o Serafině a Ledové smečce." Na chvíli se odmlčel.
,,Dohromady zjistili jen to, že dvě smečky Rafaela, alfu Ledové smečky, znali. A jeden alfa se svou družkou před rokem přišli o roční dceru jménem Seraf. Nic víc nezjistili." Řekl a já v šoku pootevřel pusu.

,,Jakože ta výprava byla úplně zbytečná?" Zeptal jsem se. ,,Ne tak úplně. Zjistil jsem jednu věc, která mi měla dojít už dávno.....Serafina se tak původně nejmenovala. Musela si jméno změnit. Takže kdysi byla někým jiným." Vysvětlil.
,,A to nám pomůže jak?" Nechápal jsem.

,,Stačí zjistit, koho jsme znali. Musela být mladá, když jsme jí poznali." Asi chtěl ještě pokračovat, ale v tom se ozvalo vytí.

Raimondovi se zvětšili zorničky. ,,Teď ne." Zašeptal. Ale samotáři opravdu znovu útočili.

Seběhli jsme schody a vyběhli ven. Zastavili jsme a celá naše smečka zmateně pozorovala dění před sebou.
Celý náš dům byl obklíčený.

A přímo před námi stála ona Serafina a držela jednoho hlídkaře. ,,Ráda vás vidím, Nightworldi." Škodolibě se usmála a hlídkaři zlomila vaz.

,,Ne!" Zařval vztekle Raimond a chtěl se na ní vrhnout. Ale věděl, že by to byla chyba a ohrozil by nás.

Naše smečka stála okolo nás. ,,Mé jméno zní Serafina, ale....to už vám Sebastian vyřídil." Ukázala na jednoho samotáře.
Někteří byly v podobě vlka, jiný v podobě lidí.

Jeden ze samotářů, ten mohutný, jenž se nám představil jako Marcus, držel pod krkem Cesana.
Hodil jsem pohledem po Raimondovi.
Ne, Cesan zemřít nesmí.

Pohled Freyi

Srdce mi tlouklo jako splašené. Sotva zabila jednoho z našich hlídkařů, hrklo to ve mě.

A když se můj pohled střetl s pohledem Cesana, jehož držel Marcus, chytila jsem Damiena za ruku.

Serafina klidně obešla celý dům, zatímco my se ani nehnuli.
,,Páni. Ten dům vypadá pořád stejně." Usmála se škodolibě a postavila se znovu vedle Marcuse.

,,Přišla jsem pro Freyu a Avital. Stačí, když mi je vydáte." Řekla škodolibě. ,,A to sis jako myslela, že sem přijdeš a my ti je vydáme?!" Zeptal se vztekle Raimond. ,,Ne, bylo mi jasný, že to po dobrém nepůjde." Falešně se zasmála.

,,Teď chci slyšet, co si o mě myslíte." Řekla a posadila se na zem vedle samotářů. Chovala se jak malá, ale bylo mi jasné, že je to jen přetvářka.

,,Chci vědět, jaké je vaše mínění k tomu, že jsem tak dobrá." Dodala.
,,Stačí mi to říct a Cesan nezemře." Jak mohla znát jeho jméno? Ta samá otázka evidentně zajímala i Raimonda, Avital a Damiena.

,,Fajn." Povzdechl si Raimond. ,,Mé mínění je, že jelikož ti nemůže být víc jak osmnáct, ale dokázala sis získat důvěru samotářů, kteří většinou nevěří nikomu, a dokázala jsi je naučit bojové strategii....musíš pocházet z velmi silného rodu." Řekl Raimond.
,,Ano! To je správně. Pocházím z velmi silného rodu." Usmála se, očividně spokojená, že na to Raimond přišel.

,,Já si myslím...." Začala jsem větu a Serafina na mě upřela své modré v oči.
,,...řekla bych, že jsi buď šílená, nebo jsi si byla jistá, s kým máš tu čest, a byla sis jistá, že tuhle válku vyhrát můžeš. Ale jestli sis byla jistá, že můžeš vyhrát tuhle válku, znamená to, že musíš Raimonda a Damiena znát, jinak bys do tohohle nešla." Dořekla jsem.
,,No vida, zase pravda! Ano, oba dva je znám a proto jsem věděla, že tuhle válku můžu vyhrát." Znovu se usmála.

,,Teď já." Ozval se Damien a ona s radostí přikývla. ,,Nemohli jsme přijít na to, proč o tobě nikdo neví, proč tě podle jména nikdo nepoznává. A pak to Raimondovi došlo. Nejmenovala ses Serafina vždycky. Musela sis jméno změnit. Takže jsi bývala někým jiným." Řekl a ona přikývla. ,,A zase trefa!" Zasmála se.

Vstala ze země. ,,Ano. Freya měla pravdu. Byla jsem si jistá, že boj s vámi zvládnu, protože vás znám. Znám vás víc, než jste si kdy dokázali představit. Znám vás natolik, že dokážu předvídat každý váš krok. Znám vás tak dobře, že vím, jak Raimond a Damien bojují. Znám vaší taktiku boje. A proto vyhraju tuhle válku." Řekla s jistotou v hlase.

Pak trhla pravou rukou a Marcus Cesana odstrčila k nám. Ten k nám došel blíž a já ho objala. ,,Jsem ráda, že ti nic není." Řekla jsem a on odešel do domu.

,,Tak jo. Zase se setkáme, bratři Nightworldi." Usmála se a otočila se k odchodu.
,,Počkej! Tos nám jako potvrdila naše mínění a teď prostě odejdeš?!" Zařval na ní Raimond.
,,Říkala jsem, že vás znám. Vím, co udělat, abych si zajistila vítězství. Teď budete zmatení a to je součástí mého plánu." Pokrčila rameny a samotáři zmizeli.

Raimond okamžitě doběhl ke svému mrtvému hlídkaři. Položil mu prsty na krční tepnu. Chvíli čekal, ale potom zakroutil hlavou. Zvedl hlavu k nebi a zařval. Potřeboval ze sebe dostat vztek.

Začalo pršet. Pokinul dvoum svým vlkům, aby hlídkaře pohřbili.
Všichni jsme se vrátili zpět do domu.
Serafina měla pravdu, teď jsme všichni zmatení, přesně jak chtěla.
______________
Tak, konečně jsem se dostala k tomu, že se poprvé se Serafinou setkali tváří v tvář.😊❤️