Ty a Já? Navždy

14. Boj

,,Všechno bude zase dobrý." Stiskla jsem jeho ruku. ,,Proč se bojíš?" Zeptala jsem se něžně.
,,Děsí mě ona. Děsí mě, že je tak mladá a přesto tak dobrá. Nemůže jí být víc jak osmnáct. A přesto je tak dobrá."
__________________
Pohled Freyi

Kupodivu jsem se vzbudila už za svítání. Damien ještě spal, což bylo jasný.

Oblékla jsem se a potichu se vyplížila z pokoje. Schody jsem sešla tak, že o mě nikdo nevěděl.

Vyšla jsem z domu a do nosu se mi okamžitě zabodla vůně rána. Milovala jsem rána a ranní procházky po lese. U Diona jsem ráno chodila ven běžně.

Přeměnila jsem se na vlka a vběhla do lesa. Chvíli jsem jen prostě běžela, přemýšlela a snažila se na něco přijít ohledně Serafiny.

Najednou jsem si všimla vlka, který mezi stromy běží kus vedle mě a stejně rychle.

Neměla jsem čas přemýšlet, co by kdyby, musela jsem něco dělat. Nebo něco udělá on a bude po mě.

Sotva se naše cesty k sobě dostaly blíž, odrazila jsem se od klády a skočila. V ten moment se mi do nosu zabodl pach.....pach, který znám až moc dobře. Ale to už bylo pozdě skok zastavit a on to nečekal.

Přistála jsem na něm a v ten moment ležel pode mnou.....hlídkaři se neumí prát a nejspíš ani bránit.

Cesane......omlouvám se, myslela jsem, že jsi...... Klidně dopověděl za mě. Samotář. Totéž jsem si myslel o tobě. Řekl přes vlčí komunikaci a já z něj slezla a on se postavil.

Co tady děláte tak brzy? Zeptal se zvědavě. Potřebovala jsem se proběhnout. Už dlouho jsem nebyla ráno venku. Odpověděla jsem. Cesan ze sebe oklepal hlínu, která na něm po mém skoku zůstala.

Odkdy umíš takhle skákat na protivníky? Zajímal se. Damien mě učí se prát. Odpověděl jsem. Tak to máš toho nejlepšího učitele. Řekl a já kývla.

Ale i tak, bys tady neměla být takhle brzy a sama.....samotáři můžou zaútočit kdykoli. Zněl nervózně. Já nejsem sama.....jsi tu ty.

On se přeměnil na člověka. ,,Myslím, že bude nejlepší, když tě doprovodím do domu." Usmál se. Chystala jsem se taky přeměnit, ale najednou jsem ztuhla.

On nechápavě hleděl do mých očí. Jenže můj pohled směřoval daleko za něj. On nechápavě svraštil obočí a pomalu se otočil.
Pak svůj vyděšený pohled upřel na mě. On se přeměnil na vlka.

Běž! Ozval se, ale já dál ztuhla pozorovala samotáře, kteří se k nám přibližovali.
Freyo! Musíme utéct! Jako bych jeho hlas ani nevnímala.
Probrala jsem se terpve, až když jeho tesáky chytily mé ucho.
Pryč! Zavrčela jsem a naše další kroky následovaly směrem k domu smečky.

Cesane! Přidej, prosím. Zpomaloval. Nejsem dobrý běžec. Upozornil mě. Myslím, že na tom teď nezáleží. Dej do toho všechno. Ozvala jsem se a přidala, jak nejrychleji to šlo. I on se do toho opřel, co mohl.

Samotáři už běželi za námi. Musím zavýt, abych dal znamení Alfě. Zkonstatoval.
Musíme si získat náskok, abys mohl zaývat. Odpověděla jsem.

Po chvíli jsme skutečně zastavili. On zvedl hlavu k nebi a začal výt.

Pak jsme běželi dál. Dohání nás! Řekla jsem po chvíli. Tak asi budeme muset ještě přidat. A skutečně přidal.

Zastavila jsem, protože už jsem slyšela naší smečku.
Freyo? Jsi v pořádku? Uslyšela jsem Damiena. Ano, jsem. Odpověděla jsem.

Jsi připravená na boj? Nechceš jít do domu? Ozýval se jeho starostlivý hlas. Jsem tak připravená, jak jen můžu být. Odpověděla jsem a otočila se směrem, odkud běželi samotáři.

Freyo.....nejsem bojovník. Ozval se Cesan. Tak běž! Zavelela jsem ve chvíli, kdy dorazila naše smečka.

Damien se okamžitě postavil vedle mě a otřel se o mě hlavou.
Rád tě vidím. Řekl nejdřív. Zbláznila ses?! Proč jsi šla, sakra, po ránu sama do lesa, když po tobě jdou samotáři?! Ozval se vztekle.
Damiene, to teď neřeš, prosím. Ozval se veliký tmavě hnědý vlk.....Raimond. Vedle něj stála světlounce krémová vlčice..... Avital.

Připraveni? Promluvil na celou smečku Alfa. Ano. Samozřejmě. Jako vždy. Jak jinak. Ozývaly se hlasy členů smečky.
Já jsem vždy připraven. Ozval se i Damien.
Naposledy po mě hodil pohledem a já kývla. V ten moment na mýtinu dorazili samotáři.
Můžeme? Ozval se ještě Damien. Jdeme na to. Souhlasila jsem a celá smečka se pustila do boje.

Samotář přede mnou zavrčel a přejel mě pohledem. A ty ses tady ocitla jak? Zeptal se vysměvačně. Asi stejně tak, jako ty. Zavrčela jsem a skočila po něm.

Odkopl mě a skočil na mě. Sotva na mě přistál, odkopla jsem ho zadníma nohama. Věř mi Freyo.....teď! Zabij ho! Ozval se mi v hlavě Damien.
Bez váhání jsem ho poslechla a zakousl se samotáři do krku. V ten moment byl mrtvý.

Zvedla jsem hlavu a upřela pohled na Damiena, který právě zabil jednoho vlka. Správně​. Pochválil mě.

Najednou po mě skočil vlk a srazil mě pod sebe. Freya.....tebe máme zabít. A potom i tu druhou..... Sotva to dořekl, vzpomněla jsem si na Avital.

Ze strachu jsem ze sebe samotáře shodila a zvedla se. Pohledem jsem vyhledala Avital. Jo, boj jí skutečně šel, ona je bojovnice.

Běžel na mě další samotář. Přeměnila jsem se na člověka, popadla klacek a sotva ke mě doběhl, bouchla jsem ho do hlavy a on se okamžitě sesunul na zem. Hned na to po něm skočil Damien a zabil ho. ,,Jsme skvělý tým..." Usmála jsem se. ,,Pozor!" Vykřikla jsem, on se skrčil a já vlka, co po něm skákal, praštila klackem.

Pak jsem přeměnila na vlka. Děkuju. Ozval se Damien.
V ten moment se mi do nohy zakously tesáky a já bolestí zavrčela. Damien onoho vlka ihned zabil. V pohodě? Zeptal se starostlivě. Jasně, nic mi není. A odpověděla jsem.

V ten moment jsem si všimla, jak se jeden samotář chystá zabít člena naší smečky. V ten samý moment po Damienovi skočil vlk.
Komu nám pomoct?
__________________
Freyi první boj😏. Asi je Damien opravdu dobrý učitel.

Komu Freya pomůže?
Dneska bude ještě jedna kapitola😉