Ty a Já? Navždy

15. Nevíte, co je zač

V ten moment jsem si všimla, jak se jeden samotář chystá zabít člena naší smečky. V ten samý moment po Damienovi skočil vlk.
Komu mám pomoct?
_______________
Pohled Freyi

Mám pomoct vlkovi, který každou vteřinou může zemřít, nebo Damienovi, který je jeden z nejlepších bojovníků.

V ten moment jsem měla jasno. Věřila jsem Damienovi, že to zvládne.

Skočila jsem po samotáři, který se chystal zabít Raimondova bojovníka a zabila ho, protože to nečekal.

Jsi v pořádku? Zeptala jsem se ho. Jo.....děkuju. Dostal ze sebe. Jak se jmenuješ? Nepoznávala jsem, kdo to je, Raimondova smečka je veliká.
Ollie. Odpověděl. Tak Ollie....není za co. Řekla jsem.

Pak můj zrak padl na tmavě rezavou vlčici....Vesna. Je opravdu dobrá, Damien si nedělal srandu. Ta ty samotáře zabíjela jednoho po druhém.

Podívala jsem se na Damiena a rozeběhla se k němu. Děkuju, že jsi namísto mě pomohla Olliemu. Ozval se mi v hlavě jeho hlas. Věřila jsem ti, protože vím, jak silný jsi. Řekla jsem nazpět.

Někteří samotáři utekly, někteří umřeli a ti další teď už jen stáli a pozorovali nás.
Ten nejmohutnější, tak tomu asi Serafina nařídila, aby vedl tenhle útok samotářů.

Raimond se přeměnil. ,,Copak nechápete, že vždycky prohrajete?! Proč jí posloucháte?! Vždyť to nemusíte dělat! Takhle vás jen vyvraždíme, a to nechcete. Tak jí přestaňte poslouchat!" Řval vztekle.

Jeden ze samotářů, ten nejmohutnější, se taky přeměnil. ,,Ona je naše vůdkyně! Budeme jí poslouchat!" Zavrčel. ,,Samotáři nemají vůdce!" Vztekal se Raimond.
,,Ona je jiná..." Odpověděl na to samotář. ,,Nejsem blbej! Vím, že vám něco nabízí, když uděláte, co chce!" Zavrčel Raimond.

,,Abyste si ti pamatovali.....mé jméno je Marcus. A jsem Serafinin zástupce. Ten, kdo zabije obě družky bratrů Nightworldů." Představil se....poněkud zvláštním způsobem.
,,Její zástupce budeš jen jako živý.....ale pokud se znovu pokusíš zabít Freyu a Avital.....budeš jí na nic, protože bude po tobě!" Takhle hluboký Alfa hlas u Raimonda často neslyším.

,,Myslíš si, že mě dokážeš zabít jen proto, že jsi Alfa?" On se Raimondovi doslova vysmíval. ,,Ne, vím, že tě dokážu zabít, protože jsem Alfou Dubové smečky a proto, že jsem Nightworld!" Řekl pyšně Raimond.
,,Vy ještě nevíte, s kým máte tu čest....co je vlastně Serafina zač. Až to zjistíte, dojde vám, že tuhle válku nemůžete vyhrát." Pokračoval klidně Marcus.

,,Nemůže nás porazit vlčice, které bylo sotva osmnáct! Nemůže porazit bratry Nightworldy!" Zavrčel Damien.
,,Ale ano, může. Stačí, když zabije Freyu a Avital.....pak bude mít to, co chtěla......pomstu." Usmál se Marcus.
,,Proč se chce pomstít? Za co?" Zeptal se Raimond, ale to už samotáři zmizeli na své území nikoho.

,,SAKRA!" Zařval Raimond, až jsem sebou trhla. Pak pěstí vrazil do stromu, až sebou trhla Avital. ,,To snad není pravda!" Jeho oči byly vlčí.

,,Jak by nás mohla porazit tak mladá vlčice?! JAK?!" Jeho řev se rozhléhal daleko po lese.

Pak se přeměnil na vlka a všichni jsme se rozeběhly do domu smečky.

Raimond chtěl být sám, a všichni ho radši nechali, protože opravdu zuřil a to je u Raimonda nebezpečné.
Jen Avital tam s ním byla a ona ho dokázala uklidnit aspoň trochu.

I přesto se z jeho pracovny ozývalo vrčení, jak mlátí pěstí o stůl a tříštění skla, evidentně rozbil ne jednu skleničku.

Pohled Damiena

Freya ještě několik dalších minut, možná i hodinu, jen stála u okna a koukala do lesa.

Myslím, že se dostávala z toho, že poprvé zabila dva vlky. Jo, na poprvé je to vždycky nejhorší, ale zítra už na to snad ani nebude myslet.

Sedl jsem si na postel s knihou v ruce a rozhodl se Freyu uklidnit tak, že budu číst nahlas. Usadil jsem se pohodlně na posteli, otevřel knihu a dal se do toho.

,,Annalena upřela své smaragdové oči na Chrise. ,,Proč si myslíš, že všechno zvládneš?" Zeptala se ho. ,,Protože jsem nejsilnější ze smečky." Odvětil Chris. ,,Ale taky nejblbější." Odsekla."

Freya se na mě otočila a já nalistovat ke konci knihy a pokračoval ve čtení.

,,Annaleně se oči změnili na modré. ,,Odteď rozkazuji, že každičký vlk, či vlčice, bude někde ve světě mít svou polovičku.....druha, nebo družku. Budou k sobě patřit stejně tak, jako měsíc k slunci, jako obloha k zemi.....jako vlk, ke své smečce. Družka a Druh si jsou souzeni už od samotného narození. A něco uvnitř jich, jim řekne, když se jejich polovička konečně ukáže. Smrt takové životní lásky, dvou vlků, kteří mezi sebou měli velmi silné pouto.....když jeden zemře, bude to bolest tak strašná, jakoby jim vrazili kudlu do srdce. Bolest tak strašná, že smrt druha nebo družky, úplně změní životy jejich poloviček. Aby si i vlci konečně uvědomili, že záleží i na něčem jiném, než jen na moci." Všichni k Annaleně vzhlédli. ,,Kdokoli si najde svou spřízněnou duši, už nikdy nebude milovat nikoho jiného. A kdokoli se tomuto zákonu vzepře, bude strašlivě trpět..." Od tohoto dne, si vlci a vlčice hledali své druhy a družky, a když je našli, už nikdy nikoho nemilovali víc, než své spřízněné duše." Damien ke mě zvedl zrak.

,,Všichni vlci vědí, že je to jen pohádka a Annalena nikdy nežila. Tento zákon určila vlčí bohyně." Freya si sedla vedle mě. ,,Ano, ale třeba na tom něco pravdy je." Pokrčil jsem rameny.
,,Třeba vlčí bohyně kdysi byla obyčejná vlčice, která se jmenovala Annalena." Dodal jsem.
,,Ta pohádka je jen pro vlčata, Dame." Knihu položila na postel vedle mě.

,,Ať už spojení mezi druhem a družkou vytvořil kdokoli, jsem rád, že se tak stalo." Usmál jsem se a políbil jí.