,,Tvoji rodiče?" Zeptal se. ,,Ne. Alfa, co mě vychoval. Ať už mi uděláš cokoli....nikdy to nebude horší, jako sedm let mého života."
________________
Pohled Freyi
,,Kdybych opravdu chtěl a kdyby ses nemusela dožít příchodu té druhé družky....ukázal bych ti, že to, co bych ti udělal, by bylo mnohonásobněji horší, než sedm let tvého života!" Zavrčel a zatlačil mi na tu ránu na boku.
Zařvala jsem a do očí se mi nahrnuly slzy bolesti. Odtáhl ruku od mého boku a slzy mi stekly po tvářích.
Chytila jsem ho za ruku, kterou mě držel pod krkem. Uvolnil stisk a já se sesunula na zem.
,,Snad nebrečíš?" Dřepl si ke mě. Nenávistných pohledem jsem se mu zadívala do očí. ,,Ale ano....opravdu brečíš." Polkla jsem vzlyk a znovu sykla bolestí.
,,To ti udělal nějaký samotář, že ano? No jistě, kdo jiný." Uchechtl se. ,,Necháš mě se na to podívat?" Zeptal se.
Chtěl se na to podívat. Chvíli jsem se bránila, ale pak jsem bolestně vydechla a prát se přestala.
Na boku mi odkryl tričko. ,,Je to sice jen škrábance, ale pěkně hlubokej. A léčí se to pomaleji, než by mělo, protože nejsi se svým druhem." Zkonstatoval.
Zavrčela jsem bolestí, bok si zakryla a narovnala se v zádech. ,,Jak by se tvářila Serafina, kdybych jí řekla, co mi děláš?" Zeptala jsem se škodolibě. ,,Nemám tušení. Třeba by jí to bylo jedno. Já tě nesmím zabít...ale nic jiného neříkala." Pokrčil rameny a vstal.
Tyč hodil na zem a konečně odešel. Oddechla jsem si a setřela si slzy.
Pohled Damiena
Seděl jsem v bratrově pracovně ještě dřív, než on.
Raimond vešel do pracovny. ,,Tak jo....co teď?" Zeptal jsem se zoufale.
Sedl si přede mě. ,,Vypadáš jako mrtvola." Zkonstatoval.
Do pracovny vešla Avital.
,,Musíme vymyslet, jak Freyu zachránit." Řekl Raimond. ,,Ano, toho jsem si vědom. Ale chci slyšet nějakej plán....dobrej plán. Nebo se to zvrtne, naštvu se a skončí to jako tehdy s Taranem." Mluvil jsem pomalu, na rychlou mluvu jsem byl moc unavený.
,,Upřímně, Damiene....nevím, jak jí zachránit. Proto jsme se tady sešli. Abychom to vymysleli." Řekl Raimond a já si povzdechl.
Najednou se ozvalo vytí. Všichni jsme se okamžitě rozeběhli ven z pracovny a šli ke schodům.
Dole, ve vstupní hale, se pomalu procházela Serafina. ,,Zabiju jí!" Zavrčel jsem a běžel dolů.
,,Zadrž, Damiene. Jestli se nevrátím, Marcus Freyu zabije." Řekla a já bezmocně zastavil.
,,Co tady chceš?!" Zavrčel jsem. ,,Něco vám oznámit. Třeba vám konečně dojde, proč nade mnou nemůžete vyhrát...." Odmlčela se. ,,...jenže jsem chtěla, aby to slyšela i Freya, takže...." Otočila se ke dveřím a dovnitř vešel Marcus, který držel Freyu tak, že by stačil jediný pohyb a zlomil by jí vaz.
Když jsem viděl, že má roztržený ret a tričko na boku od krve, hrklo to ve mě a oči se mi změnili na vlčí.
,,Žádné blbosti, Damiene." Řekla Serafina s úsměvem.
,,Proč to všechno děláš?!" Zařval Raimond a s Avital sešli schody a postavili se vedle mě.
,,Protože chci, abyste trpěli stejně, jako já. Chci se vám pomstít." Zavrčela vztekle.
,,Za co?" Nechápal Raimond. ,,Vám to ještě nedošlo?" Celá vstupní hala se naplnila celou naší smečkou. Avšak Marcus byl připravený Freye zlomit vaz a to jsem nemohla riskovat.
Pohled Freyi
Chvíli mě Marcus nechal v cele, ale pak se ozvaly znovu kroky na schodech.
Dolů vešla Serafina s Marcusem. ,,Je čas na malou procházku. Konečně se všichni dozvíte, proč to všechno dělám. Takže....jdeme za Raimondem a Damienem. Ale neboj se, Freyo....nebudou tě moct zachránit, protože když se o něco pokusí, Marcus tě zabije. Tak jdeme." Řekla a otevřela celu.
Marcus vešel a došel ke mě. ,,Vstávej." Řekl, ale já ho neposlouchala.
Zavrčel, ohnul se a postavil mě. Mojí ruku si dal kolem ramen a všichni jsme vyšli ven.
Chvíli jsme šli, ale já byla opravdu vyčerpaná a po chvíli mě ani Marcus neudržel a já se sesunula na zem.
Marcus si povzdechl a přehodil se mě přes rameno. Úplně v klidu vstoupili na území Dubové smečky.
,,Hlídkaři! Jestli zavyjete teď, Freya je ve vteřině mrtvá!" Zavolala Serafina a šli dál.
Serafina vešla do domu a hlídkař zavyl. Marcus si mě sundal z ramene.
Postavil mě před sebe, že jsem stála zády k němu a chytil mi hlavu tak, aby mi mohl ve vteřině zlomit vaz.
Po chvíli i semnou vešel dovnitř. Střetla jsem se pohledem s Damienem.
Damienovi oči se změnili na vlčí.
,,Žádné blbosti, Damiene." Řekla Serafina s úsměvem.
,,Proč to všechno děláš?!" Zařval Raimond a s Avital sešli schody.
,,Protože chci, abyste trpěli stejně, jako já. Chci se vám pomstít." Zavrčela vztekle.
,,Za co?" Nechápal Raimond. ,,Vám to ještě nedošlo?" Celá vstupní hala se naplnila celou smečkou.
,,Co nám mělo dojít?!" Zeptal se nechápavě a naštvaně Raimond. ,,Kdo jsem." Usmála se Serafina.
________________
Po delší době opět nová kapitola.😘
Začínám svou vlastní postavu,
Serafinu, nesnášet čím dál tím víc. Je tu někdo, kdo jí má rád, nebo jí všichni taky nesnášíte?
A v další kapitole bude konečně odhalení toho, kdo Serafina vlastně je.❤️
ČTEŠ
Ty a Já? Navždy
Werewolf[Dokončeno] První díl: Ty a já?! Nikdy! On jí miluje. Ona ho miluje, ale neví, jak moc. On by za ní položil život. Ona je, v případě nutnosti, ochotná za něj položit život. On už jí přijal, jako svou družku. Ona ho pomalu přijímá, jako svého druha. ...
