Na prodej

$25$

"Jonathane!?"Vykřikl jsem, když jsem se trochu vzpamatoval a doběhl až dolů. Jonathan nikde nebyl. Vše bylo úplně normální a na svém místě.

Jediná věc, která tu moc neseděla byly dveře otevřené dokořán, přes které do místnosti pronikal studený vzduch.

Pomalu jsem k nim přešel,abych je mohl zavřít a až pak si všiml pár malých červených kapek na podlaze. Táhly se až ke dveřím do kuchyně,kde se zvětšovaly.

Roztřesenou rukou jsem zatáhl za kliku a otevřel. Naskytl se mi pohled na Jonathana na podlaze, který si držel ránu na boku a zrychleně dýchal.

Vyděšeně jsem k němu přiběhl a klekl si k němu."J-jak to?!"Vyděšeně jsem sledoval jeho ránu."Minule jsi tu kulku přece chytil?!"

Stiskl jsem mu zranění,abych zastavil krvácení a on sykl."K-kde máš lékárničku?"Začal jsem se rozhlížet kolem.

"B-běž...pryč..."Zamumlal najednou."Neboj, zavolám záchranku..."Rozřeseně jsem popadl mobil z linky a zavolal rychle sanitku.

Skoro mi nebylo rozumět,jak se mi třásl hlas a klepaly ruce. Mobil jsem na tu linku skoro hodil a zase se přesunul k němu. Nepravidelně dýchal a vůbec se nehýbal.

"Jonathane! Teď mě poslouchej... hlavně musíš dýchat ano? Sanitka už je na cestě..."Začal jsem ho jemně hladit po vlasech.

Bohužel jsem ale díky svému stresu a starosti o Jonathana skoro nevnímal a tak neslyšel tiché kroky.

O má záda se opřela kovová hlaveň pistole a cvakla spoušť. Jonathan se na mě vyděšeně díval. Náhle jako by se svět zastavil a upadl do temnoty.

Najednou se ale ozvala rána a pak ticho...Jen někde v dálce byla slyšet houkat sanitka.

To be continued...

---------------------------------------------------------

Tohle je poslední kapitola...Ano...to není vtip..Ale! To neznamená,že kniha nepokračuje...vyčkávejte, protože za pár dnů má vyjít pokračování....kniha jménem Na zabití 😄😉.

KikA