Na prodej

$13$(speciál)

Snad se vám bude líbit dnešní speciál. :-D

Jake s Jonathanem se mi ještě jednou omluvili,a jako omluvu mi řekli,že mě vezmou na procházlu do lesa.

S tím jsem rád souhlasil,protože jsem miloval procházky přírodou. Hned jsem se hnal ke dveřím a ignoroval jejich smích.

Za chvíli jsme už všichni 3 vstoupili do porostu stromů a já se nadechl toho úžasného svěžího vzduchu.

"Pojď,ukážeme ti jedno tajné místo."  Řekli a vedli mě vysokou trávou neznámo kam.

Nakonec jsme došli až k nádhernému vodopádu."Je to tu krásné,tady jsem ještě nebyl." Řekl jsem a šel se kouknout blíž.

"Hele!Jeskyně!" Sehl jsem se a natáhl ruku,abych si sáhl dovnitř,ale něco mi ji chytilo.

Vyjekl jsem a snažil se ji vytáhnout."Pomoc!Něco mě tam drží!" Zakřičel jsem na kluky a ti ke mě hned běželi."Co tu chcete?!" Uslyšel jsem odněkud hlas.

Uviděl jsem najednou kluka,který se odněkud vynořil a teď nás propaloval pohledem. Já se ale pořád snažil vyndat ruku z jeskyně.

Přišel k nám blíž."Mohli by jsme se ptát na to samé." Odpověděl drze Jonathan.

"Já tu chodím už dlouho,a...co tu dělá on?" Řekl už o něco klidněji a podíval se na mě.

"Někdo mě drží." Odpověděl jsem a škubnul s ní,abych se vyprostil,ale nepomohlo to.

"Luku,pusť ho,nic ti neudělá."Křikl směrem do jeskyně a stisk na mé ruce zmizel. Přepadl jsem na záda a chytil si teď už volnou ruku.

Z jeskyně vylez mladý kluk a schoval se za toho,co stál kousek od nás."Kdo jste?" Zeptal se nás a kluci se zasmáli."Pardon za neslušnost." Řekl Jonathan.

"Já jsem Jonathan.Tohle je Jack..." Ukázal na Jacka."A tenhle blonďák je Alex." Usmál jsem se."Já jsem Sebastian a tohle je Luke." Představili se i oni a Sebastian se usmál.

"Chcete se k nám přidat?" Pokrčili jsme lhostejně rameny,a šli s nimi na druhý břeh. Sebastian si začal povídat s těma dvěma a já zase skotačit u vody s Lukem.

Po 3 hodinách jsme se s nimi pak rozloučili. Slíbili jsme si,že se někdy uvidíme a já se pak s mírným úsměvem na rtech společně s Jonathanem a Jakem vydal zpátky domů.

"Děkuju za skvělý zážitek." Otočil jsem se na ně když jsme už asi hodinu seděli na gauči a dívali se na kriminálku.

" Nemáš zač,vlastně jsme ani nevěděli že tam někdo další bude." Zasmál se Jonathan a my s ním.