$11$

9.9K 791 23
                                    

Nemohl jsem se dočkat domů,protože jsem byl celkem unavený a z tohoto doupěte jsem neměl dobrý pocit.

Jonathan nevypadal nijak stresovaně,což bylo dobré znamení. Vůbec mi ani nevadilo to ticho,které po celou cestu domů vládlo.

Když jsme došli domů,ihned jsem vystartoval ke dveřím. Otevřel jsem kliku a vběhl do útrob tmavého domu.

Rozhlédl jsem se,a zastavil se mi dech. Jak může být tma,když venku svítí.

Dveře za mnou najednou práskly a já se vyděšeně díval na Jonathana,který se na mě omluvně podíval a pokrčil rameny.

Šel jsem po chodbě až ke zdi,na které se měl nacházet vypínač. Když jsem ho však nahmatal a stiskl ho,nic se nestalo.

Na mé ruce se najednou objevila jiná,která mi začala po hřbetu přejíždět až k zápěstí."J-jonathane,t-to není vtipné." Roztřeseně jsem se zasmál.

"Co není vtipné?" Ozvalo se kousek za mnou a já s pištěním ihned zhodil tu ruku ze své. Jestli to nebyl Jonathan,tak kdo?

Rozeběhl jsem se tam,kde jsem myslel že se nachází. Avšak nahmatal jsem jenom vzduch.

Zavolal jsem do tmy Jonathanovo jméno,ale nikdo se neozval. Začal jsem mít opravdu strach.

Lekl jsem se ještě víc,když se v kuchyni rozsvítilo světlo jako z hororu. Neměl jsem vůbec odvahu tam jít,ale neměl jsem na výběr.

V kuchyni byl podezřelý klid,až mi to dělalo na těle husí kůži. Objal jsem se rukama okolo ramen a začal se rozhlížet. Podíval jsem se okolo sebe,jestli nenajdu mobil,když vtom mě něco popadlo za pas a nadzvedlo do vzduchu.

Začal jsem sebou škubat a kopat na všechny strany,abych se dostal z pevného sevření,ale bylo to marné. Po tváři mi začaly téct slzy strachu a zoufalosti a já sebou přestal škubat.

Najednou jsem ale uslyšel z chodby smích a to něco se začalo smát taky. Podle hlasu mě držel Jonathan a ten druhý jsem nemohl identifikovat.

"Já věděl že ten vtípek máš na svědomí ty." Vedle mě se objevil kluk se stejnýma očima,jako má Jonathan ale naopak. Blonďaté delší vlasy proplétaly růžové melíry a já z něj nemohl spustit oči.

Jonathan mě položil na roztřesené nohy a promluvil znovu."Nikdo nedělá takové vtípky a nevkrádá se mi do domu."

Oba dva se najednou otočili na mě a ten kluk se mi představil jako Jake."Jsem Jonathanův prodejce prostitutů a jeho bratr."

Sice jsem ho vnímal,ale pořád jsem byl v šoku. Nakonec jsem to nevydržel a podlomili se mi nohy.Pak už jen tma.

Na prodejKde žijí příběhy. Začni objevovat