Na prodej

$10$

Všechny si prohlížel od hlavy až k patě,a přitom měl ledový výraz,který nenaháněl strach jen těm klukům,ale i mě.

Udělal pár kroků bokem,aby se mohl podívat na ostatní kluky na druhé straně od nás,ale najednou se zastavil a otočil hlavu dolů na menšího chlapce. Měl asi tak 8 let a třásl se.

Ihned jak si uvědomil,že ho Jonathan sleduje,ustoupil o krok dozadu a utekl se schovat za asi tak o 9 let staršího kluka,který si klekl a ihned ho vtáhl do náručí.

Jonathan se k nim ihned rozešel a zastavil se pár centimetrů před nimi. Kluk si mladšího tiskl pevně k hrudi a vyděšeně se sklopenou hlavou se mu díval na boty.

Najednou si klekl,až to křuplo a zvedl ukazováčkem a palcem jeho bradu."Jsi tu dobrovolně?"

Bylo ticho.Nikdo nepromluvil,jakoby věděl,že nemůže. Nakonec si jeden odfrkl a odešel pryč. Kluk se zatím vzpamatoval natolik,že koktavě odpověděl.

"N-ne p-pan-ne." Řekl roztřeseně a stiskl víc malého chlapce v náručí."A máš rodinu?" Chlapec kývl hlavou na souhlas."Jaktože si tedy na tomto místě?"

Až po chvíli jsem pochopil,co Jonathan zamýšlí."U-unesli nás." Špitl a Jonathan se postavil."Jamesi,odvez ho domů,a ty Alexi pojď,potřebuju ještě něco zařídit."

Opatrně jsem ho následoval do výtahu,a když za námi klaply dveře a on stiskl tlačítko,neodolal jsem a řekl to."To bylo od tebe pěkné."

Na jeho tváři se objevil menší úsměv a z úst mu uniklo tiché děkuju. Právě v tuto chvíli jsem byl opravdu vděčný,že mě koupil právě on.