,,A přestanu teprve až se přestane snažit dostat se do mé hlavy."
Byly to už dva roky, co Camille a Jasper cestovali s Alice a Lucasem. Vždy na jednom místě vydrželi maximálně měsíc.
Camille a Jasper se učili držet kontrolu nad svou žízní a snažili se živit pouze zvířecí krví, ale bohužel za ty dva roky každý z nich ztratil aspoň třikrát kontrolu.
Bylo také zvláštní, že i když se Camille živila pouze zvířecí krví dlouhou dobu, její oči nikdy nezměnily barvu. Stále zářili tou jasně karmínovou barvou.
Všichni tři upíři měly krásnou jantarovou barvu, ale Camille ne. Byly stále rudé a obyčejným lidem naháněly strach.
Všichni čtyři byli zrovna na lovu a Camille se snažila nakrmit co nejvíce. Nechtěla, aby se jí stala další nehoda, která se jí stala před třemi měsíci.
Camille chtěla běžet dál, jenže jí cestu skřížili tři upíři.
První vypadal opravdu mladě a Camille mohla hádat, že byl proměněn v podobném věku, jako ona sama. Měl krátké a hnědé vlasy, ostré rysy a plné rty.
Další uprostřed skupiny, se nacházel muž, kterému mohlo být něco kolem 25. Jeho vlasy byly krátké a blonďaté. Tak jako první upír i jeho rysy byly ostré, ale jeho rty nebyly už tak plné.
A nakonec po mužově pravici stála středně vysoká žena, která vypadala stejně mladě, jako muž. Její vlasy byly lehce zvlněné a kaštanově hnědé. Její nos byl menší a její rty byly plné.
Ale co měli všichni tři společného, byla velmi bledá kůže a oči, které žluté zářily a celou si ji prohlížely.
Camille udělala pár kroků zpět a byla velmi nejistá. Také se trošku bála, aby řekla pravdu. Bylo to pro ni velmi zvláštní. Překvapila dokonce samu sebe.
,,Prosím, neubližuj tě mi, jen projíždíme a potřebovali jsme lovit." Řekla Camille a udělala pár dalších kroků dozadu.
,,Neboj se. Nechceme ti ublížit. Také jsme na lovu. Smím se zeptat, jak se jmenuješ?" Zeptal se muž opatrně.
Viděl tak jako ostatní, že byla vyděšená a nechtěl ji vyděsit ještě víc.
,,Camille." ,,Dobře, Camille, říkala jsi, že necestuješ sama. Kde jsou ostatní?" ,,Jaspere, Lucasi, Alice!" Zakřičela a hned na to se vedle ní postavili všichni tři upíři.
Alice se postavila vedle Camille po její levici. Hned vedle Alice Lucas a po Camilliyné pravici se postavil Jasper, který si ji ochranářsky přitáhl k sobě.
,,Nemusíte se bát. Neublížíme vám. Jsem Carlisle. Tohle je má žena Esme a tohle je náš syn Edward." Řekl klidně.
Camille se ohlédla na Alice a prohlédla si ji. Samozřejmě, že se usmívala. Nebyl den, kdy by se na její tváři neukázal úsměv.
Ta potvora věděla, že na ně narazí. Pomyslela si Camille a trošku se na usměvavou Alice zamračila.
,,Jsem Alice, tohle je Lucas Gilbert, Jasper Whitlock a Camille Lockwoodová." Řekla energicky a pořád se usmívala.
U Camille byl úsměv celkem vzácný. Na veřejnosti se nikdy moc neusmívala, neboť se hlavně snažila udržet svou kontrolu.
,,Rád vás poznávám. Můžete se přidat k nám. Rádi do rodiny příjmeme další upíry, kteří se živí krví zvířat." Řekl Carlisle, ale také pohlédl na Camilliyné oči.
Alice a Lucas okamžitě začali kývat hlavou na souhlas a Camille s Jasperem byli trochu nejistí.
Nakonec ale Camille přikývla. Věřila Alice, která očividně věděla, že se to stane a že to pro ně bude nejlepší.
I Jasper přikývl. Hlavně proto, že se nechtěli jeden od druhého odloučit.
Když je tři upíři pobídly, aby šli za nimi, Alice a Lucas jim byli těsně v patách, ale Camille a Jasper šli pomaleji.
,,Neboj se, lásko. Dopadne to dobře. Určitě nám pomůžou ovládat naši žízeň a bude to v pořádku. A navíc, nebylo by špatné, žít s dalšími upíry, co se živý zvířecí krví." ,,Dobře." ,,Nemusíme jim důvěřovat úplně hned od začátku, nebo jim říkat svou minulost."
Šli jen chvíli, když došli k překrásnému rodinnému domu, kde na veranďe čekala blonďatá žena, která vypadala jako bohyně, kterou musel každý uctívat a svalnatý muž, u kterého by Camille řekla, že bral steroidy.
,,Kdo je to?" Zeptala se blondýnka. ,,Tohle je Alice, Lucas a Camille s Jasperem. A tohle je Rosalie a Emmett. Nabídl jsem jim, že můžou bydlet s námi. Tak jako my se neživí lidskou krví." Řekl Carlisle.
Ale nikdo si nebyl jistý u Camille a ona to věděla a cítila se dost nervózně a trochu i nevítaně.
,,Ahoj, jsem Alice. My tři budeme skvělé kamarádky." Řekla a narážela i na Camille.
,,Co kdybychom šli všichni dovnitř a vy by jste nám o sobě něco řekli." Promluvila poprvé Esme.
Vypadala jako opravdu milá žena a Camille jí důvěřovala zatím nejvíce, i když promluvila poprvé.
Společně se všichni postavili do obývacího pokoje a chvíli bylo trapné ticho.
,,Takže, myslím, že bude lepší, když začneme." Začal Carlisle a odkašlal si.
,,Naše příjmení je Cullen, kromě Rosalie, její je Hale. Žijeme spolu už dlouho. S Esme jsme je vzali k sobě a pomohli jim. A Edward má jako jediný dar. Umí číst myšlenky."
Jakmile to Camille uslyšela, zaměřila se na něj a rušila ten dar. Nepotřebovala, aby se jí někdo hrabal v hlavě.
,,Rosalie a Emmett s námi žijí nejkratší dobu. Jsou také nejmladší, ale ovládat se umí." Pokračoval Carlisle
,,My jsme se spojili před dvěma lety. Jsem nejmladší, ale já a Lucas se zvířecí krví živíme už od začátku. Nejstarší je Camille, která se s Jasperem začali živit zvířecí krví teprve před dvěma lety. Ale i když se Camille živí zvířecí krví tak jako my, její oči zůstaly rudé." Řekla Alice a ostatním se ulevilo, že je Camille "vegetarián".
,,Smím se zeptat, kolik ti je?" ,,233." ,,V tom případě jsi tady druhá nejstarší v celém domě." Řekl Carlisle.
Camille byla stále trošku nervózní a poznala, že se jí Edward snažil číst myšlenky a popravdě to Camille nebylo vůbec příjemné.
,,Z naší čtveřice máme já, Camille a Jasper dary." ,,Jaké?" Zeptal se okamžitě Edward. Velmi ho zajímalo, proč zničeho nic nemohl využívat svůj dar.
,,Já mívám vize, to znamená, že vidím budoucnost. Jasper umí poznat a manipulovat s emocemi a Camille má rovnou dva a je silnější než jakýkoliv upír." ,,Jaké máš dary?" Ptal se Carlisle dál, ale Camille neodpovídala a stále zírala na Edwarda.
,,Camille umí ovládat oheň a umí rušit ostatní dary. Takže teď nevnímá, protože se snaží zastavit Edwarda." Řekla Alice pořád s úsměvem.
,,A přestanu teprve až se přestane snažit dostat se do mé hlavy." Řekla zrzka. Edward opravdu povolil a ona přestala.
,,Omlouvám se, jen nemám ráda, když někdo narušuje moje soukromí." ,,To je v pořádku." Řekla Esme a usmála se na ni.
,,Jestli nechcete, nemusíte nám říkat, co se vám stalo. Dáme vám prostor, než si zvyknete." ,,Děkujeme." Usmála se Camille vděčně a konečně se uvolnila.
,,Ukážu vám pokoje. Máte štěstí, že tu máme dva pokoje na víc. Jeden patřil Emmettovi a druhý je pro hosty. Každý má také své koupelny. Myslím, že Edwardovi a Rosalie nebude vadit, když vám půjčí oblečení." Řekla Esme a zavedla nové upíry k pokojům.
Camille a Jasper se tam okamžitě zavřeli a chtěli být chvilku sami, než si pořádně zvyknou.
Ani ne za dvě minuty někdo zaklepal na dveře a za nimi stála Rosalie s oblečením.
,,Děkuju." ,,Žádný problém." Usmála se a zrzka jí úsměv oplatila. Znovu za sebou zavřela a položila oblečení na stůl.
,,Společná sprcha?" Zeptal se Jasper s úšklebkem. ,,Velmi ráda." Usmála se. Jasper vzal Camille za ruku a společně vešli do koupelny.