Odvezli mě na box, tuším číslo 2, a sestřička někam odběhla. Ještě mi teda stihla říct, ať se převléknu do košile, která tam byla připravená. David mi s tím pomohl a já si sedla na lehátko. Po chvilce přišel doktor. ,,Lehněte si, prosím, a nohy dejte do držáků." řekl a šel si pro rukavice. ,,Prvorodička, předpokládám?" Přikývla jsem. ,,Ani jsem se nestihl podívat do vaší karty.. pohlaví víte, nebo to bude překvapení? A dvojčata to nebudou, že ne?" zeptal se se smíchem. ,,Nevím o tom." křečovitě jsem se smála. ,,Holčička by to měla být." dopověděla jsem, protože mi došlo, že to vyznělo, jako bych pohlaví neznala. ,,Tak malá princeznička, jo?" snažil se mě tak nějak rozptýlit. Docela se mu to dařilo. ,,Jojo." ,,Jméno máte?" zeptala se sestra. ,,Amalia, krátce všechno." koukla jsem na Davida. ,,A pro kluka? Musíme to zapsat." podívala se na mě. Prohodila jsem si pohled s Davidem a on na mě kývl, ať ho vyberu. ,,Tadeáš, tady normálně jak to slyšíte." usmála jsem se. ,,Tak já dojdu pro věci." ozval se David. ,,To bych úplně nedělal, pokud chcete být u porodu." zvedl k němu oči doktor. ,,Proč, děje se něco?" předběhla jsem Davida, který už se nadechoval, že něco řekne. ,,Na 90% porodíte do necelé hodiny, jste otevřená na 9,5 centimetru." ,,To už?" rozdýchávala jsem další stah. ,,Jdu se připravit, kdyby něco, řekněte sestře, zvoňte, vyšlete přítele, cokoliv." kývl na sestru a odešel. ,,Možná můžete zkusit míč." přinesla mi ho sestra k lůžku. David mi pomohl slézt a sednout si na míč. Neseděla jsem na něm ani 5 minut, když jsem ucítila tlak. ,,Doktora!" chytila jsem se Davida. Sestra okamžitě zazvonila a pak mi s Davidem pomohli na lůžko. Doktor ihned přiběhl. Sestra mu pomohla do pláště a rukavic. ,,Tak budeme tlačit, Mery. Můžu vám tak říkat?" ,,Určitě." ,,Ještě si rychle ukážeme správný dech. Karolínko, prosím.." otočil se na sestru. ,,Jistě, tak se na to podíváme."
,,Snažte se nekřičet, abyste si nebrala sílu. Co největší sílu narvěte do tlačení. Až přijde další kontrakce, zatlačte co nejvíc to půjde."