Všichni jsme dopadli na zem. Až na pana Weasleyho, Diggoryho a Cedrica. Ti si v klidu sešli. "Jsi v pohodě?" Ptá se mě Fred. "Jo a ty?" On jen kývne. "Tak jdeme!" Zavelí pan Weasley. Všichni se vydáme za ním. Dvojčata chtěla jít zase se Cedricek takže jsem se přidala k Mie a Ginny.
"Tak tady se rozloučíme Arture. Uvidíme se na zápase." Řekne pan Diggory. Podali si ruce ještě něco si řekli a pak pan Diggory odešel se Cedricem.
"Jdeme se ubytovat." Řekl pan Weasley a ukázal na malý stan vedle sebe. Otevřel ho a jako první vešli dvojčata pak holky s Ronem. Já s Harrym jsme zůstali stát před stanem. Koukli se na sebe s nechapavím výrazem. Jak se může tolik lidí vlest do tak malého stanu? Nakonec vešel i pan Weasley a my za ním. Ve vnitř nebyl vůbec malý. Byla tam menší kuchyň, obývák a 4 pokoje." Miluju kouzla." Řekneme s Harrym naráz. "Holky jdite si vybrat pokoj." Řekne pan Weasley a já se vydala za holkama. Vybraly jsem si pokoj s manželskou postelí a jednou oddělenou postelí. Napadlo mě, že bysme si jí mohli srazit k té větší. Holky souhlasili. Srazili jsme je k sobě a začali si vybalovat.
"Jdeš ven? Nebo jdete?" Přišel se zeptat Fred. "Já jdu." Řeknu. "My přijdeme." Řekla Mia a Ginny jen kývla. Rozejdu se teda za Fredem. On se skloni a políbí mě. "Nechte si to na ven." Ozvala se Ginny. My se od sebe odtrhli a začali se smát. "Jdeme?" Zeptám se a Fred se rozejde. Venku na nás čekali už Georg, Bill, Ron a Harry. Bill, Charlie a Percy se přemístili z domu. Takže to měli lehčí než my. Sednu si vedle Harryho a Fred si sedne vedle mě. Dal si svoji ruku kolem mého pasu. Zapojim se do hovoru. Po nějaké chvíli přijde pan Weasley a zeptá se, " Zašel by někdo pro vodu, prosím?" "My půjdeme, stejnak jsme si chtěli jít projít kemp." Řekne Ron a s Harrym se zvednou. Harry se otočí na mě. "Jdeš taky?" Zeptá se. "Asi ne. Ale Mia něco říkala, že by se šla kouknout taky po kempu tak se jí skoč zeptat jestli chce jít taky." Řekla jsem s úsměvem a Harry kývne na souhlas a zmizí ve stanu. A my pokračujeme v hovoru o famfrpálu a létání.
"Díky tady dvojčatům jsem se naučila zvládat srach z výšek." A usmála jsem se nad tou vzpomínkou a dvojčata taky.
"Taťko, kde máme ty místa?" Zeptal se Georg. "U ministra v lóži." Odpoví ihned pan Weasley. "A kdy.." "Až tam budeme tam tak budeme Rone." Nestihl Ron položit otázku a hned pan Weasley odpověděl.
"Draco, nepospíchej! Víš, že tvá matka nemá ráda výšky." Ozval se hlas nějakého muže. Při zmínění jeho jména jsem se musela usmát a otočila jsem se směrem ke schodům a čekala až tam objeví blanďatá hlava. Najednou se přede mnou objevil. Za léto docela vyrostl a taky což jsem se divila se z něho stal o hodně hezčí kluk. Když se naše oči střetli musel se pousmát ale pak až zabloudil očima k ruce, která mě objimala kolem ramen se trochu zašklebil. Když jsem zahlédla další blonďatou hlavu v mžiku se otočím. Byl to jeho otec. Nebyl mi sympatický. Co jsem se od Draca dozvěděla o něm nepřijde mi jako dobrý otec. Dracovi to samozřejmě říct nemohu. Sedli si hned za nás a já slyšela jak pan Malfoy nadává ale cítila jsem na sobě něčí pohled až moc dobře jsem ten pohled znala, Draco ze mě ještě nespustil oči. "Co se děje?" Zeptal se Fred. "Nic, jen už by to mohlo začít, docela se už nudím." Odpovím. "Tak tě zabavím." Řekl a rozťácky se usmál. "Protože se mnou se nikdy nudit nebudeš, lásko." Zašeptá mi do ucha a jemně se rty otře o mé ucho. Políbil mě na tvář a pak už nakonec spojil naše rty. Chtěl polibek prohloubit ale já se odtrhla, "Tady ne. Nech si to až do stanu." Zašeptám mu do ucha. Už mě ten Dracův pohled fakt znervozňoval. Fred si toho všiml asi také a otočil se. Jediný on věděl, že se spolu bavíme. Jemu jsem to říct mohla, on to pochopil a nechtěl abych se s ním přestala bavit ale i když to skrýval tak na něho žárlil. Je roztomilí když žárlí. On se na mě koukl s pohledem- asi bys s ním chtěla mluvit. Jen přikývnu. Položím si hlavu na jeho rameno a zápas začal.
Dvojčata tancovala a něco zpívala. Byli rádi, že vyhralo Irsko. Ron začal básnit o Krumovi. Hned si z něho udělali všichni srandu. Vážně zněl zamilovaně. Za chvíli jsem se měla sejít s Dracem. Při zápase mi vlezl do hlavy a řekl mi čas a místo kde na mě bude čekat. I když vypadá, že je pako tak toho umí docela dost. Zvednu se a jdu si pro hodinky abych měla přehled o čase. "Frede?" Zavolala jsem si ho k sobě. On za mnou hned přišel s ušklebkem a polibil mě. I když nemám moc času tak se nebráním. Slíbila jsem mu to. Začali jsme se prvně pomálu a pak rychle líbat. Nevadilo nám, že tam byli všichni v takových chvílích na všechni zapomeneme a celý svět se točí jen kolem nás. "Irove to rozjíždí." Řekl Georg. "A tyhle dva taky." Dodala Ginny a hned cítím jak všichni upírají svůj zrak na nás. Okamžitě se odtrhnu. A nervózně se usměji. "Frede, já půjdu za Dra..." nestihla jsem dopovědět a dovnitř vtrhl pan Weasley. "To nejsou Irove ale smrtijedi! Utikejte!" Fred mě chytl za ruku a rychle mě odtahl ven ze stanu. Otočím se na Harryho a ten běží hned za mnou, podám mu ruku a on jí chytne. "Frede, Georgi máte na starost Ginny! Běžte k té mýtince kde jsme dopadli když jsme se přemístili! A už běžte!" Georg chytl Ginny a my vyběhli všichni spolu k té mýtince.
V půly cesty se mě Harry pustil a dav ho táhl jinam i s Ronem a Miou. "Harry!" Křiknu. Snažím se běžet za ním ale Fredův stisk je silnější. "Frede! Pusť mě! Musím za ním." Řeknu a Fred se zastaví. "An, jsi to nejdůležitější v mém životě nepustím tě z očí!" Řekne. Na nic nečekám a spojím naše rty. "Já se ti vrátím. Nic se mi nestane. Kdyby ti zmizel Georg taky bys ho šel hledat." Řeknu. "Tak dobře ale vrať se mi celá!" Já jen přikývnu, libnu ho na tvář a hned uteču směrem k Harrymu.
"Harry! Harry! Kruci brácha! Harry!" Křičím v davu lidí. "Annie?!" Ozvalo se o něco dál. Rozběhnu se za ním a vběhnu mu do náruče. "Ani nevíš jak jsem se bála." Odtáhnu se od něho. "Kde je Mia a Ron?" Zeptám se. "Nevím. Běželi jsme za váma a pak jsem zakopl, spadl, někdo mě kopl do hlavy a omdlel jsem." Řekl a sahl si na hlavu. "Pojď musíme pryč. Třeba Mia s Ronem už jsou na té mýtince." Řeknu a chytnu Harryho za ruku a rozběhnu se. "Harry!" Ozval se dívčí hlas za námi. "Hledali jsme tě všude." Dořekla Mia a já se otočila. "Myslím, že bysme měli jít za dvojčatama a Ginny." Řeknu. Najednou něco za náma vybouchne. My se otočíme a kosek za náma šli smrtijedi. Hrozně mě rozbolí jizva. Chytnu Harryho za ruku a běžím pryč. To samé udělá i Ron s Miou.
"Kde to jsme?" Zeptá se Ron. "Nevím." Řekne Mia. Ale já moc dobře věděla kde jsme. Tady jsme se měli sejít s Dracem. Doufám, že ho uvidím ale taky nechci protože nevím jak se v té situaci zachovat. "Ale, ale, ale..." ozval se známý hlas a blonďatý chlapec vyšel ze stínu. Naše oči se střetli. Ty jeho šedé oči byli plně jiskřiček. Usměji se na něho a on se jen ušlíbne. "Být vámi tak běžím dál. Oni jdou po mud.. nečistých." Vím, že chtěl říct po mudlovských šmejdech. Věděl, že mě to vadí tak to neřekl. Kvůli mě se hodně změnil a za to jsem mu hodně vděčná. "Nějak toho moc víš Malfoyi. Aby tam nebyl mezi nima i tvůj tatík." "Davej si pozor na jazyk Weasley!" Vyštěkl Draco na Rona. Nevím proč něco takového vůbec říkal však nás Draco jen varoval. "Radši půjdeme." Řekne Mia a chytne Rona za ruku a táhne ho pryč. Harry jde za nimi a já se smutně kouknu na Draca. "Hej, Potterová! Ve škole uvidíš." Ještě za mnou zakřičel a já se musela pousmát. V překladu to znamenalo, že se uvidíme ve škole a, že si mě tak někde odchytne. "Pozor Malfoyi na knížky! Nevíš kdy další přiletí!" Draco se nad tím pousmát a zase zmizel ve stínu. "Co to měla znamenat?" Ptal se Harry. Nemůžu mu říct, že jsem si teď s Dracem domluvila sraz v knihovně. "Noo.. jednou když jsem byla v knihovně se tam objvil i s těma gorilama a začal mít narážky tak jsem po něm hodila knihu a on utekl." Řeknu první historku, která mě napadla a oni jí věřili. Hrozně nerada jim lžu. Tak ráda bych řekla pravdu ale co když to pak už nebude jak dřív. Oni Draca nesnáší a já ho mám ráda. Třeba by to vzali jako Fred ale slíbila jsem Dracovi, že to nikomu už neřeknu.
"Kdo to tam je?" Zeptá se Ron. "Nevím" odpoví Hermiona. Ten někdo zachytil, že tu jsem. Vzal svoji hůlku a namířil jí na nebe. Řekl nějaké kouzlo a z jeho hůlky vyletěl proud zelených jiskřiček. "Auuu!" S Harrym se zastavíme a chytneme se za jizvu. Mia a Ron se na nás otočí.
"Mdloby ma vás!" Najednou se sem přemístilo tolik kouzelníků a čarodějek. Harry nás ale včas stahl na zem.
"Pane Weasley? Ale ta mýtinka je opačným směrem." Řeknu. Než jsme odešli jak oni říkali z 'místa činu' přišel si pro nás pan Weasley a vedl nás pryč. "Ostatní jsou už ve stanů. Smrtijedi tu už nejsou." Odpověděl mi.
"Annie!" Hned jak vkročím do stanu mě Fred málem umačka v objetí. "Tolik jsem se o tebe bál." Ještě víc mě zmačkne. "No ale já ti slíbila, že se se mi nic nestane." Usměju se. "Hele, brácha můžu jí taky přivítat? Taky jsem se o ní bál." Pousmál se Georg. I když zkazil hezkou chvíli tak se odtáhnu od Freda a dám mu pusu na tvář. Otočím se na George a jen se usměji, rozběhnu se a skočím mu do náruče. "Je hezké, že ses o mě bál ale příště nemusíš kazit tak hezkou chvilku." Zašeptám mu do ucha. On se začal smát. "Upřímná jako vždy." Řekne a pustí mě na zem a já se začnu smát taky.
-----------------------------------------------------------
Slavnostně přísahám, že jsem připravená ke každé špatnosti...!
Další kapitola je tady!! Líbila?? Snad ano.
Zatím..
NEPLECHA UKONČENA!
Vaše Any <3