,,Alexi, rád tě zase vidím," vesele se přivítal Ben s Alexem.
,,Já vás taky, ale už budu muset jít. Ehm,...tak nashle," vzápětí bouchly dveře a následovalo dlouhé ticho. Už dobrých deset minut sedím opřená o zeď v Lucasově pokoji a nemůžu usnout. Bývale bych ještě spala, kdyby mě ale neprobudila hlasitá rána zapříčiněna mým pádem z postele. Probrala jsem se na zemi, na čele budu mít nejspíš pěknou bouli.
,,Lucasi, víš vůbec, kolik je hodin?! Jak to, že už dávno nespíš," tvrdě se zeptal Ben Luka.
Byla jsem překvapena Lucasovou reakcí, když odpověděl: ,,Půl jedenáctý, tati. A neboj se, nebudu tady dlouho zaclánět, můžete si s Anne jít užít hned."
,,Lucasi, chovej se slušně, Anne na tvoje výlevy není zvědavá! A nemysli si, že nevím, proč ještě ponocuješ, zase tam máš nějakou holku?!" rozčílil se a vydal se ke schodům. Lehla jsem si zpátky do velmi voňavě postele a předstírala, že pořád spím. Vmžiku se otevřely dveře a do místnosti tak proniklo pichlavé světlo. Benova hlava se objevila mezi dveřmi, následně se otočil na patě a sešel zpátky dolů. Nedalo mi to, vylezla jsem z postele a potichu se připlížila na kraj schodiště. Měla jsem tak dokonalý výhled na celou situaci.
,,Lucasi, můžeš mi vysvětlit, co dělá -" začal vlídně Ben.
,,Nevím, co tady ta děvka chce, nikdo ji nezval. Přilezla sama, jen menší nedorozumění," snažil se vysvětlit Luke. Plesk. Benova ruka přistála na jeho již horké tváři.
,,Tohle je naposled, co jsi o Marry řekl, že je děvka!"
,,Ty ji znáš? Neříkej mi, že si s ní něco měl," skoro se mu vysmál Luke. Další facka, tentokrát ale z druhé strany.
,,Chápu, že jste si s Mariou nesedli, ale nebudeš ji nazývat děvkou! Je to moje dcera, probůh," vyštěkla má matka.
,,Co?! Její dcera?! To je snad špatnej sen!" pleskl se Luke do čela.
,,Ano, moje dcera," souhlasila má matka.
,,Víš co, synu, dělej si co chceš, zítra si ale promluvíme. My s Anne teď jdeme spát, dneska už toho bylo moc."
Musela jsem se pochválit, může si za to ale sám. Kdyby mě nechal se představit hned, nemuselo by k tomuhle vůbec dojít. Neříkám však, že se mi to nelíbí. 1:0, teš se, Lucasi Greene.
Zavrzaly schody, to pro mě byl signál toho potichu se rozběhnout a skočit do ještě vyhřáté postele. Zakryla jsem se peřinou, zavřela oči a předstírala, že se pořád nacházím v zemi snů.
,,Doprdele, kde mám ten telefon?!" naštvaně začal pobíhat po pokoji a rozhazovat věci. Po chvíli se zastavil a hlasitě vydechl: ,,Alexi, kámo, víš co je ta kráva zač?"
Z telefonu se ozvalo nesrozumitelné mumlání. Nejspíš nesrozumitelné jenom pro mě, Lucas se totiž pobaveně ušklíbl: ,,Ne, je to dcera tátovy přítelkyně, Maria. Ta kráva mi pije krev od prvního okamžiku, co otevřela pusu!"
Zvedla jsem nepatrně víčka a pohlédla na Luka. Levou ruku měl zastrčenou hluboko v kapse šedivých tepláků, kdežto pravou svíral u ucha stříbrný smartphone. ,,To snad nemyslíš vážně, jak mám kruci vědět, jestli se jí líbíš?!" vyprskl smíchy a posadil se na parapet.
,,Ne, Alexi, nebudu se jí ptát, jestli ji můžeš ošukat, prostě to udělej, když chceš," ukončil hovor a smartphone zastrčil do kapsy. Ještě než odešel, dodal: ,,A my, jsme spolu ještě neskončili, Marry."
***
,,Dobré ráno, Marry, měla bys vstávat, snídani máš na stole. Anne mě poprosila, abych tě došel vzbudit než se nachystá, chtěla by aspoň trochu poznat Miami, tak pojedeme do centra. Lucas spí dole na gauči, prý jste se včera nějak nepohodli?" odhrnul Ben závěs, který zakrýval celé okno.
,,Vůbec ne, jen jsme se míjeli, a...dobré ráno, Bene," překřížila jsem nohy do tureckého sedu ,,ráda bych se prvně osprchovala."
,,Samozdřejmě, Marry. Doprava a hned druhé dveře od konce," odpověděl s úsměvem na rtech a opustil místnost. Vylezla jsem z postele a protáhla se. Pořád jsem na sobě měla ty černé šaty, které jsem si brala těsně před odletem a taky se s nima včera vykoupala.
,,Marry, tak mi už jedeme, měj se hezky," rozloučil se se mnou Ben, který stál těsně pod schodištěm a zrak upíral nahoru.
,,Užijte si to," popřála jsem jim a vydala se po chodbě do koupelny. Těsně před dveřmi mi došlo, že nemám čišté prádlo, tak jsem se vrátila a vešla do svého pokoje. Otevřela jsem velký fialový kufr, který stál hned vedle skříně, a vyndala z něj čišté spodní prádlo, typicky rudé s velkým množstvím krajky, lehké černé tepláky a bílé tričko s černým lemováním. Po cestě z místnosti jsem se zastavila u jednoho ze zrcadel, které bylo naproti oknu, a otočila se do kolečka. Drdol jsem měla hodně povolený, obočí naštěstí drželo tak, jak má.
Zavřela jsem za sebou dveře a konečně veplula do prostorné mramorové koupelny. Po pravé straně bylo dlouhé zrcadlo, které se táhlo do tří čtvrtin světle hnědé stěny, naproti zrcadlu byla velká prosklená sprcha, před kterou vedle stála velká bílá vana. Svlékla jsem si šaty a ručník odložila na držadlo vedle sprchy. Zavřela jsem za sebou prosklené dveře a pustila vodu. Horké kapky dopadaly na mou pokožku, kterou jsem napěnila vanilkovým gelem, a stékaly dolů. Uvolnila jsem všechny své svaly a horkou sprchu si užívala, jak jen to nejvíc šlo.
,,Čau, a přijeď až večer." Rychle jsem se otočila a přes zamlžené sklo spatřila jen siluetu postavy. Hned mi bylo jasné, kdo sem bez klepání vstoupil.
,,To neumíš klepat?!" naštvaně jsem se zeptala a snažila se co nejvíc skrýt pod své ruce.
,,Ne, pusinko, to mě nenaučili," pohotově odpověděl.
,,Tak to mě mrzí, ale teď vypadni!" vyštěkla jsem a doufala, že moje přání splní co nejdříve. Bohužel jsem se pletla, přešel k zrcadlu a vyčistil si zuby. Jak rychle přišel, tak zase odešel. Když se za ním zavřely dveře, vystoupila jsem ze sprchového koutu a rukou šmatrala po ručníku. Nebyl tam. Ačkoliv jsem tomu chtěla předejít, nuceně jsem otočila hlavu. Byla jsem si stoprocentně jistá, že jsem ho pokládala sem, držák byl ale prázdný. Ani šaty na zemi neležely. Jo, to by mu bylo podobné. Na skříňce leželo pouze moje červené prádlo, tepláky i tričko bylo pryč.
,,Však počkej, to si vypiješ," zamumlala jsem si potichu pro sebe a oblékla si to, co mi zbylo. Rozčesala jsem si vlasy a stáhla je do vysokého culíku. Otevřela jsem dveře a vykročila zpět do svého pokoje.
Zbývalo mi snad třicet stop od dveří do místnosti, když se za mnou ozvalo: ,,Páni, to je ale prdelka, nechtěla by ses mi tu otočit?" Leknutím jsem nadskočila, ale neotočila jsem. Zvedla jsem ruku do úrovně hlavy a vztyčila prostředníček na osobu stojící za mnou.
,,To bude mít Alex radost, až mu pošlu tohle krásný video," řekl si spíš pro sebe než ke mně.
,,Cože?!" nechápala jsem a otočila se. Lucas za mnou stál s překříženýma rukama na prsou a smartphonem v ruce. Natáčel mě. Pokroutila jsem očima, znovu vztyčila prostředníček a zabouchla za sebou dveře.
Jak jsem ho mohla přehlédnout, to je ovšem záhadou.
1:1, sakra, Greene, vzdej to, stejně vyhraju!
speciálně věnováno pro @damnunicron, dále pro @terka85, @bamini, @Denny133, @SarahErikaPechov, @mrscoconutjita, @frantastic_stories, @newky1, @Catheriennn, @Retardiik a @sad_skeleton