8. Října 1977
,,Byl si jí navštívit." Ozval se hlas Jamese Pottera v tiché chodbě. Regulus se zastavil v kroku. Nečekal že po půlnoci někdo bude u ošetřovny. Obvzlášť nečekal že by ho oslovil Elevenin bratr.
,,Jak poslouchám tak to už víš." Řekl Regulus po pár sekundách chladně. Bylo zbytečné odpovídat na otázku na kterou už věděl odpověď. Ti dva se v životě nebavili a upřímně k tomu ani neměli důvod. Docela ho zajímalo jak by Sirius reagoval na to že s ním James mluvil.
Upřímně Jamese překvapilo že Regulus působí dospěleji jak jeho starší bratr. Možná podvědomě chápal proč s ním Eleven byla. Proč zrovna on Eleven dokázal okouzlit. A to si byl celé roky jistý že se ti dva ze srdce nesnáší.
,,Ano, přátelé mi to prozradili." Řekl vyhýbavě James. Nebyl si jistý jak by Regulus reagoval na mudlovskou čarodějku a polokrevného čaroděje, kteří o tom věděli.
,,Hádám že ten vlkodlak a ta zrzavá Evansová. Eleven se zmiňovala že jí pomáhali to před tebou a Siriusem utajit." Řekl Regulus. Jméno jeho bratra mu z úst vyšlo trochu obtížně, ale hlavní bylo že ho dokázal vůbec vyslovit.
James upřímně nevěděl jak se Regulus dozvěděl o tom že je Remus vlkodlak. Byl si docela jistý že by to Eleven nikomu neřekla, takže na to musel přijít sám.
Další věc proč si ho Eleven asi vybrala. Intelektuálně byl na její úrovni. Nemohla by být s někým kdo byl pod ní.
,,Ano, řekli mi to ti dva." Souhlasil James.
,,Je vidět že ty jsi s tím zjištěním srovnaný, srovnal se s tím i Sirius?" Zeptal se chladně Zmijozel. ,,Předpokládám že mě musel proklínat za to že jsem na tvojí sestru vůbec kdy promluvil." Dořekl s otráveným úšklebkem.
Moc vysoké mínění o svém bratrovi neměl. Nečekal že by Sirius reagoval klidně, myslel si o něm to nejhorší. James se v tu chvíli rozhodl že v životě o tomto rozhovoru nikomu neřekne.
,,Sirius reagoval trochu přehnaně." Připustil James. ,,Ale po nějaké době si uvědomil že asi v tobě bude ještě část osobnosti kterou on znal. Myslel si, že si jako... ostatní." Vysvětlil svojí domněnku.
Nebyl si jistý za bylo dobré říct že ho Sirius zasvětil do jeho života na Grimmauldově náměstí, ale reakce Zmijozela naproti němu ho překvapila.
,, Dobře, asi ho chápu." Řekl klidně. James se možná trochu styděl za svoje vystupování. Musel v očích mladšího Blacka vypadat nejistě a slabě, protože Regulus o proti němu vystupoval klidně a důstojně.
Po tom co to Regulus řekl, tak se otočil a začal odcházet. James se na něj nějakou dobu díval, ale pak se rozhodl zeptat na otázku která ho už déle jak rok zajímá.
,, Regulusi?" Oslovil ho. Nedokázal rozeznat zda ho to překvapilo, ale zastavil se a jen lehce natočil hlavu k němu. James se musel odhodlat k další větě. ,, Jseš na Siriuse naštvaný? Jako, za jeho útěk z domu?" Zeptal se.
Regulus nějakou dobu neodpovídal. James se neodvážil svojí otázku znovu zopakovat. Nedokázal jí znovu položit.
,,Ne, nejsem naštvaný. Taky bych rád unikl tomu do čeho mě rodina dostala." Řekl Regulus, bylo poznat že chtěl odejít, ale ještě mu potřeboval něco říct. ,, Až se Eleven probudí, tak se o ní postarej." Potom se zase otočil a tentokrát ho James v odchodu už nezastavil.
•••
,, Víš Eleven, nedokážu uvěřit že jsem s ním mluvil." Řekl James. Byly tři ráno a on s ní od jeho rozhovoru s Regulusem mluvil. ,, Já, asi to chápu. Hledala si někoho na stejné úrovni jako ty a on tomu odpovídá." Zamyslel se James.
,, Možná že jsem byl zaslepený sebou že jsem to neviděl. Trávila si tolik času pryč, že bylo jasné že sis někoho našla.
Jen mi je líto že to takhle skončilo. Já, bych nechtěl aby ses kvůli Regulusovi vystavovala nebezpečí, že tě někdo znovu napadne. Sám řekl že je do něčeho zapletený, mám pocit že i on tě od toho bude chtít uchránit." Povzdechl si James.
Možná že profesorka měla pravdu a on si nutně s Eleven potřeboval promluvit. Podíval se na stolek u postele. Byl plný sladkostí a různých vzkazů od těch co Eleven za ten týden navštívili.
Jasně mezi nimi rozeznal dárky od holek z jejího pokoje a ty od Pobertů, které byly nemožně zabalené. Byla tam taky černá krabička se stříbrným lemováním. Nepochyboval že bude od někoho z jejích přátel ze Zmijozelu.
Pak tu byl dárek od Reguluse. Ten ale nebyl zabalený v nějakém papíře a položený mezi ostatními. Byl to prsten. A dal jí ho na ruku.
Byl nepochybně z ryzího zlata (viz obrázek). A uprostřed byly zasazené dva několika karátové bílé diamanty.
,,Kdyby si mi to řekla, tak bych asi zuřil. Ale teď, když vím pravdu a mám na to nezkreslený pohled, asi bych ti ho schválil." Řekl James a smutně vydechl. ,,Ale asi je pozdě." Po téhle už nepromluvil a rozhodl se odebrat k spánku.
804 slov