4. Března 1977
Eleven se pomalu začínala věnovat učivu o něco víc. Už se jí párkrát stalo že když se učila na NKÚ v knihovně, tak potkala Remuse a nebo Benjiho. (V lepším případě Pandoru)
Né že by Eleven měla problém s učivem, díky tomu že minulý rok strávila s Jamesem poslední měsíc školy v knihovně a zkoušela ho na otázky z NKÚ, tak má naučené na rok dopředu. Stejně nějaká ta jistota by byla dobrá.
Před necelými dvaceti minutami Eleven opustila Remuse v knihovně a mířila do jedné z chodeb, kde se setkává s Regulusem. Bohužel někde uprostřed cesty se setkala s Benjim, což znamená že do chodby asi nepůjde.
Nakonec se spolu dohodli že se půjdou projít k famfrpálovému hřišti. Eleven jedním uchem poslouchala vyprávění o rok staršího Havraspára. Dozvěděla se pár zajímavých věcí, například že příští rok by měl být kapitán famfrpálového týmu.
Eleven s tím byla v pohodě, vzato Jamesovi to bude muset co nejdřív říct, né že by byl Benji nějak úžasný a velká konkurence, ale byl nadprůměrný hráč.
,, Profesor Kratiknot to jen lehce nadhodil, ale jestli jsem to tedy pochopil dobře, tak příští rok budu kapitán." Z jeho hlasu bylo slyšet nadšení. Eleven by se na něj usmála, ale už to říkal asi po třetí a trochu jí to lezlo krkem.
,, Budeš mít docela konkurenci." Nadhodila Eleven, přeci jen i ona sama moc dobře věděla kdo jsou teď kapitáni. James jí na každém tréninku chce utýrat k smrti a to se vyhýbá rannímu běhu na který James tahá chudáka Tichošápka.
,,Ano, tvůj bratr, Mrzimor bude mít někoho nového a za Zmijozel je Regulus Black." Vyjmenoval Benji. Jakmile zmínil jméno Zmijozelského kapitána, tak Eleven úsměv lehce zakolísal.
Kdyby nepotkala Bena, tak teď spolu mohli být někde v zapomenuté chodbě, zaručeně by to bylo mnohem lepší jak poslouchat jeho. Nevědomky se na Benjiho zamračila, ale on to podle všeho nezaregistroval.
,,Posledních pár let se o pohár pere Zmijozel a Nebelvír." Zkonstatovala Eleven. Ben nad tím jen mávl rukou.
,,Až budu kapitán, tak výhra Havraspáru je jasná." Nad tím se Eleven malém rozesmála. Znělo to dost egoisticky a upřímně pochybovala že se James nechá vyšachovat nějakým Havraspárem. Upřímně Regulus zrovna tak. Oba dva jsou velmi ambiciózní a nehodlají prohrát.
Vedle Eleven se sami od sebe rozrazili dveře přístěnku na košťata. Bylo vtipné že se Ben asi lekl víc jak Eleven, za kterou se rychle schoval. Ani jeden z nich nevěděl co se právě stalo.
V jednu chvíli oba koukali na dveře od přístenku a v té druhé byl Benji vevnitř a Barty za ním zamykal dveře. Eleven se na jejího Zmijozelského kamaráda překvapeně podívala.
,,Dáváš přednost tomuhle predemnou?" Eleven se otočila za Regulusem, který stál opřený o zeď za ní. Jeho výraz byl docela pobavený, stejně jako Bartyho. Eleven nepochybovala že si Barty užil zavřít někoho do přístenku.
,, Já, on mě odchytil a-" Barty se upřímně rozesmál a Regulusovi se na tváři taky ukázal pobavený úsměv. Elevenin výraz přešel z překvapeného do uražení a potom to vystřídal dotčený výraz.
,,Měla by ses vidět Potterová." Ozval se tentokrát rozesmátý Barty. Eleven sice byla v docela komické situaci, ale Bartyho komentář jí trochu dopálil. Propalovala ho naštvaným pohledem, ale z toho si Barty nic nedělal.
Ani si nevšimla že se Regulus od stěny někam přesunul, vlastně to zaregistrovala až když jí objal. Eleven se o jeho hruď opřela a zahrála si na uraženou. To Bartyho rozesmálo ještě víc.
Eleven neviděla co se stalo, ale Barty po chvíli zmlknul. Podle všeho ho umlčel Regulusův pohled, který jasně říkal že chce být s Eleven sám a nebo byl dost chytrý na to že to pochopil.
,, Já vím Regu, nechám vás tu." Řekl Barty a s uličnickým mrknutím na Eleven dvojici nechala v chodbě samotné. Regulus se k Eleven lehce sklonil a pošeptal jí.
,,Jdeme od toho přístenku." Eleven s tím souhlasila, Ben už takhle mohl slyšet až moc. Třeba kluci použili nějaké kouzlo na ztišení, to nevěděla, ale přesto s Reguluse následovala dál do chodby.
8. Března 1977
,, Přemýšleli jsme o tom."
,, Tichošápku, když ty přemýšlíš, tak to špatně dopadá." Vydechla Eleven unaveně. Sirius vážně někdy nevěděl kdy přestat a James mu s tím s radostí pomáhal.
,, Nebuď pesimistická ségra." Broukl pobaveně James a se Siriusem si vyměnil pohled. Eleven neměla ani ponětí co to znamenalo. Ty časy kdy byla aktivním členem Pobertů jsou trochu za ní.
Někdy si připadala že je trochu navíc. Byla nesmírně vděčná za to že James má tak úžasného kamaráda jako je Siri, ale její vztah s bratrem není to co byl dřív.
Né že by s klukama nic nedělala. Pořád s nimi jednou za čas něco provede, ale už to není v takovém měřítku jako dřív. Teď se dost schází se zmijemi a Pandorou. (Musí si dávar bacha že má Pobertův plánek, aby na to kluci nepřišli)
,,Nejsem pesimista, vidím to očima realisty." Opravila ho Eleven, přesto v duchu trochu souhlasila s bažinou ve sklepení, jenom na to bude muset upozornit kluky.
Sirius se najednou s trhnutím zastavil. Sourozenci Potterovi se na něj trochu zmateně podívali, ale když stočili pohled směrem jakým se díval Sirius, tak to šlo docela pochopit.
Regulus ho od dveří učebny přeměňování propaloval pohledem. Narozdíl od Siriuse nebyl naštvaný, prostě se na něj díval.
Bylo vidět že Sirius trochu znejistěl, je pravda že si s bratři Blackovi posledních několik let nebyli blízcí, byly si tak vzdálení jako většina studentů Zmijozelu a Nebelvíru. (Výjimka Elggie)
Jako první se pohnul Regulus. Zamračil se na svého bratra a s jeho doprovodem vešel do učebny přeměňování. Sirius si úlevně vydechl, což Eleven trochu naštvalo, ale pokusila se to na sobě nedat znát.
,, Seš okey Tichošlápku?" Zeptal se opatrně James, Sirius se na něj trochu nečitelně podíval a se strohým rozloučením odešel od učebny. James se se svojí sestrou taky v rychlosti rozloučil a odběhl za Siriusem.
Eleven se na ně dívala, dokud nezmizeli za rohem, potom s hlubokým nádechem vešla do třídy.
Jako první pohledem vyhledala Reguluse, který se zamračeně díval do zdi, ani nezaregistroval že se na něj Eleven podívala. Barty se na něj s lehkou starostí díval a podle všeho se snažil vymyslet jestli mu nějak může pomoct.
Eleven rychle odvrátila pohled a sedla si na své obvyklé místo vedle Davida, který jí s nadšením dítěte začal vyprávět o tom jak se učí na NKÚ.
Když přišla profesorka McGonagallová, tak jí Eleven moc nevnímala, ale probudila jí slova, která říkala Bartymu. Podle jejího výrazu jí nejspíš vyrušoval.
,,Chápu že nejspíš máte něco proti Nebelvíru pane Crouchi, ale tyhle výmysly si prosím nechte pro sebe." Okřikla ho naštvaně.
Barty se zašklebil a něco nesrozumitelně zamumlal směrem k Regulusovi, který se jakoby probral z tranzu a začal vnímat dění ve třídě. Samozřejmě si toho profesorka Minnie všimla.
,,Nebo pane Crouchi, vyměňte si místo se slečnou Potterovou." Řekla. Několik studentů vytřeštilo oči. Regulus překvapeně trhl hlavou k profesorce a Eleven měla co dělat aby její obličej nevypadal až tak zděšeně. Barty se zašklebil a rádoby neochotně se zvedl.
,, Omlouvám se slečno Potterová. Do konce hodiny zvládnete sedět vedle pana Blacka." Omluvila se Minnie, když viděla Elevenin výraz. Eleven si skousla ret jen proto, aby neřekla něco, co by její reálnou náklonnost k Regulusovi prozradilo a proto jenom kývla.
Když se s Bartym míjeli, tak jí s ušklebkem pošeptal.: ,, Drž se zpátky." Eleven si v tu chvíli chtěla omlait hlavu o zeď. Posadila se na Bartyho místo vedle Reguluse, který se na ní ani nekoukal, upřeně se díval do zdi a dělal všechno, aby se na ní nepodíval nebo nepřiblížil.
,,Pane Blacku, zkuzte svůj nesouhlas nedávat tak na jevo." Upozornila Reguluse Minnie. Regulus po ní vrhl jen letmý pohled a zamumlal nějaká slova ve francouzštině.
Eleven díky rodičům francouzsky uměla jen pramálo, takže pochopila jenom něco o stěžování.
Podle všeho Evan mu rozuměl velmi dobře a v lavici za nimi se dusil smíchy. Regulus by ho okřikl, ale bohužel chápal proč se směje.
Vždycky když je Reg poblíž Eleven, tak se nikdy nedrží zpátky. Teď jsou ve třídě a ještě k tomu si hrají na mezikolejní rivali. Je to těžký pro oba dva.
Eleven se z hluboka nadechla a pokusila se věnovat hodině, místo toho aby se dívala na Zmijozele vedle ní. V duchu chtěla Bartyho proklínat za jeho vyrušování a situace do které jí a Rega dostal.
Během hodiny po ní starostlivě pokukoval David, ale to Eleven ignorovala. Minuty do konce hodiny počítala a jakmile Minnie ukončila tak se Regulus zvedl jako první. Regulus jí na lavici nechal kus pergamentu.
Eleven se zmateně podívala na papír, ale než ho přečetla, tak k ní přišel David.
,,To bylo hrozné, Barty je strašně děsivý. Lituju tě, byla si na tom hůř." Eleven se na něj jen lehce usmála.
Při cestě na další hodinu, kterou měli mít s Havraspárem, přečetla ten vzkaz. Bylo to napsané úhlednými krasopisem.
'Když si nervozní tak si vždycky skousneš ret. Vypadaš úchvatně."
Eleven ve tváři zrudla, papírek od Reguluse zmačkala a schovala do kapsy.
1492 slov