30. Října 1976
,,Slečna Eleven." Vypískl Protiva potěšeně. Eleven jen naklonila hlavu, ještě nikdy s ním nemluvila. Byla docela překvapená že věděl jak se jmenuje.
,,A ty jsi Protiva. Výborně, víme kdo jsme, a teď by jsme mohli vyjednávat." Řekla Eleven s pokřiveným úsměvem.
Protiva se zaujatě přiblížil k mladší Potterové a ta k jeho údivu ani neucouvla.
,,Copak by si mi ty mohla nabídnout princezničko?" Zeptal se škodolibě. Už měl čest s jejím bratrem který je pěkné kvítko. Co věděl od obrazů a jiných duchů, tak jeho mladší sestra je stejná, ne-li horší.
,,Asi jsi už byl obeznámen s tím že Poberti něco chystají." Řekla neurčitě pro začátek. Protiva po ní střelil pohledem. Nemyslel si že by si ho někdo všiml když šmíruje.
,,Nabízíme spolupráci, která vyděsí asi půlku školy." Řekla Eleven a vyzývavě se usmála.
,, Vyděsí.." pronesl Protiva rádoby zamyšleně. ,,K čemu by jsme měli děsit." Zeptal se zaujatě, přesto že svůj typ už dávno měl.
,,Protože zítra je Halloween." Zašklebila se Eleven. ,,A my ho chceme udělat obvzlášť děsivý." Na tohle se už protiva záškodnicky zašklebil.
•••
,,Ty si se nikdy nezamiloval Tichošlápku, takže mi poradit nemůžeš. Já prostě Evansovou miluju." Vysvětloval James a pořád měl na tváři ten nechutně zamilovaný výraz.
Peter a Remus ty dva raději ignorovali. Ani jednoho to nezajímalo. Remus randit nechtěl, kvůli jeho chlupatému problému a Peter už nějakou dobu uháněl Daniu Kaynovou z Mrzimoru.
,,U Merlina, to jsem vážně nečekal. Jseš si jistý?" Začal Sirius. ,,Jen, víš to jistě, to je váž-" než stihl větu vůbec dokončit tak ho jeho nejlepší kamarád přerušil.
,, Víš Siriusi, tvůj sarkasmus není momentálně vůbec vhodný." Osočil se na něj naštvaný James. Sirius byl na přesdržku. Vzhledem k tomu že James byl vždycky ten který chyby u svých přátel přehlížely, tak by mu nejraději natáhl.
,, Já ho naopak shledávám místním." Zašklebil se Sirius. Jasně že se bavil. Snažil se vyrovnat s tím co se v posledním půlroce vlastně stalo. Nejlepší bylo se zaměstnat průšvihy a nebo nějakým rande.
,,To je Norisová?" Ozval se Remus, čímž přilákal pozornost svých tří přátel. Je pravda že to koště by teď nikdo nedokázal poznat.
Kožich měla nabarvený na žluto. A nějak zvláštně se motala. Všichni čtyři na ní tak divně zírali. V tu chvíli se za ní objevila mladší Potterová.
,,Tys jí zfetovala." Vypadlo že Siriuse posměšně. Eleven se zašklebila.
,, Alespoň nemňouká." Vysvětlila a nasadila svůj výraz 'nevinnost sama'. Remus se vzmohl jen na protočení očí.
,,To si nemohla počkat na mě. U toho bych chtěl být." Zakňučel jako pes Sirius.
,, McGonagallová je o chodbu vedle!" Vypískl zděšeně Peter a všechny pohledy se stočili na něj.
,,Nemůžu uvěřit slečno Potterová že tu jste také, jste prefekt!" Ozval se na konci chodby hlas profesorky. Eleven netrvalo ani sekundu a vymyslela pro sebe výmluvu.
,, Já jsem byla na noční hlídce a před chvílí jsem je chytila." Řekla Eleven. James jí spražil otráveným pohledem a Eleven se škodolibě usmála.
,, Ovšem slečno Potterová, to chápu. A vy, máte mi k tomu co říct?" Zeptala se profesorka. Podle pohledu na Eleven jí moc nevěřila, ale důkazy k opaku vážně neměla. ,,Například vy pane Blacku máte školní trest ještě že začátku měsíce." Otočila se na Siriuse.
Zbylí čtyři Poberti byly ticho. Ani jeden se k odpovědi moc neměl, ale Sirius se najednou usmál. Bylo jasné že ho něco napadlo.
,, Minervo McGonagallová!" Vyjekl do ticha. Všichni co se v chodbě momentálně nacházeli sebou překvapeně trhli. ,,Co si sakra myslíte? Být venku tak pozdě v noci!"
Profesorka McGonagallová byla bezeslov. Dokonce i sourozenci Potterovi na Siriuse šokovaně zírali.
,,Víte jaký jsme o vás měli strach?" Zeptal se Sirius a dotčeně si položil ruku na hruď. Remus podichu zamumlal něco ve smyslu 'drama Queen'
,,Víte, mohla jste třeba umírat." Pronesl a v hlase mu byl znát smutek a strach. Eleven, která se už dostala z prvotního šoku se zašklebila. Herec byl vážně výborný.
,, Bradavice jsou nejbezpečnější místo v čarodějnickém světě pane Blacku." Opravila jeho úvahy. Ale v hlase se zdála ještě pořád poněkud rozladěná.
,, Jasný, jasný. To se říkalo o těch mudlovských Pompejích a vidíte co se se stalo. BUM!" K efektu ještě zagrstikuloval výbuch. Eleven a James se snažili zakrýt smích.
,, Víte, radši jděte na kolej." Vydechla Minne a sama ve spěchu odešla, aniž by se zajímala jestli se vážně odebrali na kolej.
31. Října 1976
,,Slečno Talkalotová? Co se stalo!" Vykřikl zděšeně profesor Křiklan když k němu do kabinetu přiběhla bledá Lucinda.
Bledá, to bylo slabé slovo. Byla bílá jako stěna i její blonďaté vlasy jakoby zesvětlaly do běla.
,,P-p pane p-profesore. On tam j-je bubák!" Vykoktala ze sebe Lucinda a rukou naznačila na chodbu ke Zmijozelské společence.
,,Slečno Talkalotová, je nesmysl aby se bubák dostal do Bradavic." Řekl profesor zamračeně, ale v tu chvíli přiběhl Thomas Nott.
,,Pane profesore! Ve společence straší!" Vyjekl a po chvíli zapištěl jako holka když se za ním objevil zděšený Davies.
,,Pane profesore, já přísahám že Krvavý baron někam zmizel a ve společence straší Protiva!" Vykřikl.
Profesor Křiklan rychle zavřel svůj kabinet a se studenty vyběhl k zmijozelské koleji.
Celá společenská místnost byla vzhůru nohama a v koutě za převrácenými sedačkami se krčily vyděšené dívky ještě v pyžamech.
Barty který měl na tváři úsměv seděl v jednom z mála nepřevrácených křesel. Koukal se na skříně které byl na třísky.
Místností ještě dozníval strašidelný chechotu, který je budil celou noc a obrazy se z nevysvětlitelného důvodu houpaly.
,,U Salazara co se tu stalo!" Vykřikl profesor.
,,Strašidlo!" Vykřiklo několik studentů unismo.
•••
,,To není to nejhorší Horacio. Baron se ztratil!" Zvýšila hlas profesorka McGonagallová. Až pozdě si uvědomila že včera měla studenty do Nebelvírské věže osobně doprovodit. Stihli nadělat takový bordel a vyděsit nezčetně moc studentů.
,,Minervo, musíte uznat že ti Poberti jsou velmi vynalézaví. Ještě jsem neslyšel že by někdo dokázal barona udržet mimo sklepení." Řekl s úsměvem ředitel Brumbál. Moc dobře věděl jaká pětice studentů v tom měla prsty. Dokonce věděl že za zmizení Zmijozelského kolejního ducha může Eleven Potterová.
Profesorka přeměňování ho probodla pohledem. On ještě ty čtyřy pochválil. Pak tu byla ona, která měla kvůli nim ráno infarkt.
Řekněme že když z ničeho nic začne hrát gramofon a převrátí se všechny věci, tak to vyděsí. Ovšem že Nebelvírská společenská místnost je téměř netknutá.
,,Jak by čtyři studenti dokázali zpacifikovat ducha?" Zeptal se profesor Kratiknot.
,,Nemáme ani jistotu že to byli ti čtyři." Řekl zase profesor Křiklan. ,,Nemáme jediný důkaz."
,,Nemohl jim někdo jiný pomoct?" Zeptala se profesorka bylinkářství.
,,Včera v noci jsem ty čtyřy nachytala ještě se slečnou Potterovou. Byly v chodbě u učebny OPČM." Řekla Minnie.
,,Eleven ne. Ta je slušná." Odporoval Minervě profesor Kratiknot. ,,Je to zlatíčko, navíc je prefekt nepletuse-li, musela být na hlídce."
,,Eleven dokáže být zákeřná, i když to tak nevypadá." Řekla Minerva a vložila si unaveně hlavu do dlaní. Přesto s ní většina profesorů nesouhlasila, kromě ředitele. Věděl že Eleven je velmi schopná co se týče tohoto řemesla.
,, Nemá cenu pátrat co se děje, jediná věc je že se ruší vyučování." Řekl jako konečné slovo Brumbál. ,,U oběda to zkusím vysvětlit."
,,Kdyby jste mě hledali, tak jsem schovaný ve svém kabinetu." Oznámil profesor Kratiknot a zmizel z ředitelny. V jeho vzoru to provedli i ostatní profesoři, až nakonec zůstala jenom profesorka McGonagallová.
,,Vy víte že v tom jede i slečna Potterová že ano?" Zeptala se podezřívavě ředitele. Brumbál se na ní usmál.
,,Musíte ocenit její vynalézavost a schopnost být neviditelná Minervo. Je talentovaná čarodějka."
•••
,, Kratiknot, Křiklan i Prýtová jsou schovaný ve svých kabinetech." Zašklebil se Sirius, když kontroloval plánek.
Všech pět bylo u Nebelvírského stolu na obědě. Bylo vtipné že všichni studenti že zbylích tři koleji vypadalo nevyspale, bledě či k smrti vystrašeně.
Díky Protivovi se jim podařilo vytvořit dokonalé divadlo. Zvedání věcí i přesto že tam nikdo nebyl. Padání židlí, stolů a různých jiných předmětů. Tajemné zvuky, výbuchy či zhasínání světel už obstarali sami.
Eleven zase byla geniální když dokázala vylákat barona ze sklepení (jelikož se ho Protiva bojí, a kdyby tam byl, tak by jim nepomohl). Co celé za pomocí malé lži kterou připravila.
S Pandorou přemluvili Helenu Havraspárskou aby jí to i potvrdila a tak se jí podařilo barona udržet na Astronomické věži celou noc až do teď.
,,Prosil bych pozornost." Ozval se hlas ředitele Brumbála. Všech pět Pobertů se otočili k učitelskému stolu. Popravdě si nikdo nevšiml že se tam jejich ředitel vůbec objevil.
,, Děkuji." Řekl když se všichni zklidnili. ,,Rád bych vysvětlil nadcházející situaci. Hodiny byly zrušené, kvůli vandalismu který natropilo naše známé strašidlo Protiva. Společenské místnosti budou ještě dnes večer opraveny a zítra vyučování bude probýhat v obvyklém duchu." Pronesl Brumbál. Poberti se na sebe zašklebil. Nikdo nečekal že se jim podaří zastavit vyučování.
,,Byl bych rád, aby ten kdo má prsty za zmizením Krvavého barona zase situaci napravil." Mluvil dál a mrkl směrem k Nebelvírskému stolu. Eleven trochu pootevřela pusu. Možná očekávala že Brumbál to zjistí, ale i tak byla překvapená.
,,Užijte si dobrého jídla a krásný Halloween." Řekl s úsměvem. Po konci jeho proslovu byl jen tichý potlesk. Většina studentů byla otrávená a úsměv jejich ředitele jim lezl krkem. Nejspíš jako jediný tleskali lvi, kteří řáděním Pobertů nebyly až tak moc zasažení.
Ovšem že se James se Siriusem vyřádili i v jejich věži, ale nebylo to v takovém měřítku jako u ostatních kolejích.
1543 slov