5. Července 1976
Eleven měla celou noc špatný spánek a po hodině se vždycky probudila. Dokonce si to kontrolovala i na kapesních hodinkách.
10:58
11:58
00:58
Tmavovlasá čarodějka se zvedla z postele. Aniž by se věnovala temnotě a silné bouřce venku, tak si nazula boty a vyrazila po schodech dolů do přízemí. Zamířila rovnou do kuchyně a nalila si čistou vodu. Nemůže si vzít cukr když chce spát.
Skleničku vypila během chvíle.
Eleven si nakonec ještě vzala jablko z kuchyňského stolu a než zamířila nahoru tak se ozvalo silné bušení na vchodové dveře, které přerušilo i zvuky bouřky, která řádila venku.
Kdo by v jednu ráno klepal na dveře. Eleven se i přes nejistotu, která zaplavila celé její tělo, ke dveřím rozešla. Klepání se ozvalo znovu.
Eleven nahlédla do prosklené části dveří. V dešti byla silueta člověka velmi těžko rozpoznatelná. Ale mohla s jistotou říct že ne to muž. Černé vlasy měl smáčené a sahali mu až po ramena.
Sirius?!
Mladší Potterová hned začala odemykat dveře. Když vstanula v tváří v tvář Siriusovi tak mohla zřetelně vidět že i těch pět dní s jeho rodinou se na něm silně podepsalo.
Měl tmavé kruhy pod očima a víčka lehce zarudlá. Jeho tvář byla bledší než obvykle a jeho bouřkově modré oči neodrážely ty jiskry, které tak dobře znala.
Než Sirius vůbec stihl promluvit tak ho Eleven vtáhla do domu, přitiskla ho ke zdi a ostražitě se zeptala na kontrolní otázku.
Jedna z výhod mít rodiče bystrozory, něco se od nich naučíte.
,, Jaká je moje podoba zvěromága?"
,, Bílá sova." Vyhrkl téměř okamžitě. V tu chvíli se mu Eleven s ulevným výdechem vrhla kolem krku a pevně ho objala.
,,Jsem v pořádku." Vysoukal ze sebe Sirius a pohladil Eleven po vlasech. ,,Jen bych tady potřeboval zůstat, jestli nevadí. Matka mě vyhodila." Dořekl a sevření mladší Potterové se ještě zpevnilo.
,, Víš že tu jsi vždycky vítaný Tichošlápku." Vydechla Eleven a obětí povolila. ,,Pokoj pro hosty není připravený, ale pojď ke mě, nechám ti postel." Řekla a táhla ho do schodů.
,,Eleven né, ty se taky musíš vypat." Snažil se jí to rozmluvit Sirius ale Eleven ho přerušila.
,,Promiň Siriusi, ale já nemohla celou noc spát a teď už určitě neusnu. Ráno ti přinesu snídani." Tón jejího hlasu odpovídal tomu že neočekává odmlouvání. Proto Eleven podal promočené oblečení a sám si lehl do její pohodlné postele.
•••
,,Eleven ty už jsi vzhůru?" Ozvala se Effie z patra a za ní zrovna scházel i James.
,, Bré jitro." Zašvitořil nadšeně a schody vpodstatě sběhl. ,, Děláš lívance!" Vyhrkl nadšeně a hned jí dva ukradl.
,,Spala si vůbec?" Zeptala se Euphemie a vzala obličej své dceři do dlaní. Byly vidět lehké kruhy pod očima, ale né až tak viditelné.
,,Taky mi nešlo spát." Řekl James, v jedné ruce lívance a v druhé čaj. ,,Byla bouřka a ještě k tomu jsem měl pocit jako by někdo chodil po domě." Dořekl a zakousl se.
,,Spala jsem tři hodiny. O jedné ráno k nám přišel velmi ztrhaný Sirius. Matka ho vyhodila z dom-" ani to nestihla doříct a James vyhrkl.
,,On tu je Tichošlápek?!" Stejný šokovaný výraz jako měl James se zrcadlil ve tváři i Euphemii. Ale její byl i trochu zděšený z toho co se asi stalo u nich doma.
,,Nech mě domluvit." Spražila Eleven Jamese pohledem. ,,Ano. Vlastně teď jsem mu dělala snídani. Je u mě v pokoji, protože jsem nechtěla v noci dělat rámus s přípravou pokoje pro něj. Jdeš se mnou mu to dát? Vypadal vyčerpaně."
,, Já ještě udělám lektvary, kdyby náhodou mu něco bylo. Nevíme co se stalo." Ozvala se Euphemie. ,,A připravím jeho obvyklí pokoj. Odpoledne se tam přestěhuje." S těmito slovy zmizela v kuchyni.
,, Jasně že jdu." Řekl James a už vycházel schody do patra. Eleven s tácem na kterém byli lívance a čaj vyšla schody také
,,Siriusi?" Zeptala se Eleven a lehce zaťukala na dveře svého pokoje.
,, Pojď." Ozvalo se tiše. Eleven otevřela dveře a nakoukla do pokoje. Sirius byl otočený čelem ke stěně a deka kolem něho byla zmuchlaná.
,, Jsi okey brácho?" Ozval se poprvé starostlivě James a to Siriuse očividně probralo. Trhnutím hlavy stočil pohled ke dveřím kde sourozenci Potterovi stáli.
,,Přinesla jsem ti jídlo. Mamka ti už chytá pokoj." Řekla opět Eleven a pomalým krokem přišla k Siriusovi. Ten se už konečně posadil.
Tác mu položila na postel a sama se posadila na židli u svého stolu.
James se zase přesunul ke skříni a posadil se na zem přímo naproti Siriusovi a zády se opíral o dveře.
,, Euphemie a Monty mě tu nechají do konce prázdnin?" Zeptal se Sirius. Jeho hlas zněl trochu chraplavě a strhaně. Přesto vypadal o něco lépe jak v noci.
,,Ovšem že ano. Ale zatím to ví jen mamka. Táta ještě není doma." Řekl James a povzbudivě se podíval na svého nejlepšího kamaráda. Sirius zase provrtával svým pohledem podlahu pod ním a snažil se vyhnout očnímu kontaktu s jakýmkoli ze sourozenců.
,,Promiň, ale ráda bych věděla co se stalo." Vydechla Eleven. ,,Jestli nechceš, tak teď o tom mluvit nemusíme, ale později si to chceme poslechnout." Bylo jasné že mluví za oba sourozence.
,,Ne, ať už to mám za sebou." Řekl Sirius. ,,Už předem jsem věděl že se s matkou pohádáme. Nechtěl jsem si Nottovou vzít, na večeři s její rodinou jsem se snažil držet zkrátka, ale jakmile přišla řeč na svatbu.. to jsem řekl svůj názor a názorné 'NE'.
Po večeři, když už odešli mě matka seřvala. Začali jsme různá témata od školy přes zásnuby a dostali jsme se k Smrtijedům. K mému překvapení s nimi můj malý bratr souhlasí a sympatizuje s nimi. No, matka chtěla po mě to samé a jakmile jsem odmítl tak začalo peklo.
Vlastně si z toho pořádně pamatuju jenom Cruciatus, Reguluse jak odvrací hlavu, naštvanou matku a schody když jsem odcházel." Dokončil Sirius. Eleven se zamračila, ale než stihla něco říct tak už zase mluvil Sirius. Asi se potřeboval z toho strašného zážitku vymluvit.
,, Já vím že Regulus v tom domě být nechce, ale nechává se ovlivnit matkou. Chtěl jsem aby šel se mnou, ale on se už rozhodl." Řekl chladně Sirius. James jen semknul rty do úzké linky.
,,Promluvte si vy dva." Řekla po několika tichých sekundách Eleven a plynulým pohybem se zvedla. Ještě se podívala na Siriuse a pak zmizela ve dveřích.
Věděla že i když se Sirius snažil tvářit o trochu lépe, tak mu uvnitř bylo příšerně. Když mluvil o Regulusovi, tak v něm byl zakořeněný strach o svého mladšího bratra. Eleven nakonec zabrousila do kuchyně a šla sepsat dopis pro Remuse o tom co se vlastně stalo.
•••
Milý Náměsíčníku
Dnes v noci k nám přišel Sirius, s mamkou jsme se domluvili na tom že to přespání u nás se posune už na desátého. (Jestli nevadí)
Táta by pro tebe dojel jestli by si měl problém s cestou. Jen tak pro informaci, Peter u nás bude už zítra. Pro něj není problém přijít kdykoliv.
Doufám že alespoň ty se máš dobře a zvládl si svůj chlupatý problém.
Napiš co nejdříve.
Větrostřižka <3
•••
Dráha Větrostřižko
Dorazím desátého ráno. Nemusíte pro mě jet, zvládnu to.
A jak jako Sirius k vám přišel? Je okey?
Napiš alespoň něco bližšího.
Pozdravuj oba
Náměsíčník
1195 slov