19. Února 1974
Eleven čekala před velkou síni ve vínové halence a sukni dlouhé těsně pod kolena. Její spolubydlící jí před hodinou začali pomáhat s úpravou. Lehké líčení, zlaté náramky a řetízek. K tomu jí Lily vybrala oblečení a Eleven mohla jít na její první rande.
Samuel je velmi dobrý čaroděj poloviční krve. Má světle hnědé až blonďaté vlasy a jasně zelené oči. Jeden z nejhezčích kluků v jejím ročníku. Když studenti začali odcházet z večeře tak se mezi nimi objevil i Mrzimorský čaroděj.
,,Eleven?" Zeptal se nervózně brunetky. Vypadala nádherně v té halence. Do mysli se mu vkradla myšlenka jestli náhodou nemá vílí geny. Nebylo tajemství že kdyby za Eleven nestál celý Nebelvír tak by jí nadbíhali i studenti ze starších ročníků. Podíval se Eleven do očí a ta se na něj pousmála.
,,Taky tě ráda vidím Same." Řekla a lehce zrudla, tohle pro ní byla úplně nová zkušenost. Sam se šťastně rozzářil a nabídl jí ruku.
,, Pojď se mnou." Řekl. Eleven ho chytila za ruku a on jí lehce vedl od velké síně přes spletité chodby ven. Přesněji na pozemky u Hagrigovi chatky.
Mladí čarodějové spolu strávili hodinu a půl, do té doby než se začalo stmívat. Sam jí vzal k jezeru kde si sedli a chvíli si povídali. Eleven věděla že Sam je všímavý a trochu arogantní, ale jejímu bratrovi nebo snad zmijím se nemohl rozhodně vyrovnat.
Byl na Eleven milí a dokonce jí cestou utrhl v jednom keři i rudou růži. Zasadil jí Eleven do vlasů.
Když byla už téměř tma a oni se vraceli zpět do hradu, tak ji Samuel na konec odvedl na poslední místo jejich menšího rande. Astronomická věž.
,, Pořádně jsem tady ještě nikdy nebyla." Řekla Eleven a dívala se na hvězdy. Rozeznavala jen pár souhvězdí. Logicky velký a malý vůz. Velký pes - u něj se nachází hvězda Sirius. (To se musela na Siriusův příkaz naučit) Pak velmi známé souhvězdí Orion a souhvězdí Lva.
,,Nikdy? Já jsem tu docela často." Řekl jen tak do větru. ,,Je to příjemné místo na přemýšlení." Zkonstatoval. ,,Byl to příjemně strávený čas. Děkuju ti." Řekl a své smaragdové oči upřel na brunetku. Eleven se pousmála. Rukou si odklidila vlasy z obličeje, trochu si musela upravit růži, aby jí nespadla. Bude si jí muset schovat, protože jestli na její rande přijde Sirius nebo u Merlina James, tak to bude katastrofa.
,, Já ti taky děkuju. Doufám že si to někdy zopakujeme." Řekla trochu stydlivě.
Samuel se pousmál.
,,Rád tě někdy někam pozvu." Řekl. Eleven se zvedla, upravila si sukni a vyrazila ke schodům. Ještě než odešla tak se na něj otočila. ,,Dobrou noc Same." Vydechla a usmála se na blonďatého čaroděje.
,, Dobrou Eleven." Řekl jí nazpět
Eleven se už otočila a odešla z astronomické věže. Upřímně si večer docela užila. Bylo to od Sama velmi milé. Líbilo se jí že měla pozornost i v dobrém slova smyslu. Když vezme třeba Poberty tak ti si z ní dělají legraci a nebo od ní potřebují s pomoct.
Zmije, ty se s ní spíše hádají nebo si navzájem dělají naschvály, i když doteď nezjistila co je v té malé krabičce co od té trojice dostala na Vánoce. Radši by nad tím přemýšlet ani neměla.
A když si pak vezme Davida, ten je jen její kamarád a ona je pro něj způsob jak nepropadnout z lektvarů.
V chodbě se ozvala obrovská rána. Sesypalo se nějaké brnění. Brunetka sebou vylekaně trhla a přitiskla se ke zdi. Po chvilce co přemýšlela o útěku k nebelvírské věži u ní zvítězila její typická zvědavost a nakoukla do vedlejší chodby. Všimla si jak se James a Sirius schovávají pod neviditelný plášť a utíkají od místa činnu. V zápětí se na druhé straně chodby objevila paní Norrisová. Eleven se rychle schovala do prostoru mezi zeď a sloup.
Ani né minutu na to Eleven slyšela jak Fitch nadává a míří směrem k Nebelvírské věži.
Takže asi dobře že se tam Eleven nevydala. Brunetka se pro jistotu rozhledla. A nakonec se vydala chodbou za Siriusem a svým bratrem. Díky neviditelnému plášti je nemohla zahlédnout, ale byla si jistá že viděla jak se dveře knihovny samy od sebe otevřeli.
James a Sirius v knihovně? To je dost neobvyklé, Eleven měla podezření na to že zase kují pikle. Ale žert to být nemohl. Musí to být něco mnohem zamotanějšího. Eleven zatřepala hlavou. Je to nesmysl. Ale i tak se vydala za dvojicí do knihovny.
Dveře za sebou přivřela, aby Filtch nemohl pojmout podezření že by se tam někdo mohl nacházet a postupovala knihovnou dál. Ani v jedné z uliček je nezahlédla. Už měla v plánu se otočit když se podívala na mříže u oddělení s omezeným přístupem.
Byly pootevřené.
Brunetka vešla dovnitř a snažila se nezavadit o vrhající mříže. Není to poprvé co tu byla a proto znovu ten zvuk vážně slyšet nechtěla. Už zde byla s profesorkou McGonagallovou, ale takhle na tajno to bylo o to zajímavější. Konečně zahlédla světlo v jedné z uliček.
Byla překvapená když zahlédla i Remuse a Petera. Měla pocit že tam na té chodbě byly jen dva. Pak si všimla Siriuse s Jamesem kteří jen seděli a koukali na to co tam Remus vyvádí. Hledali nějakou knihu, ale jakou by mohly hledat?
Eleven popošla o kousek k jedné polici. Ještě se chtěla naklonit o trochu blíže aby mohla nahlédnout na jméno knihy. Ale šlápla na uvolněnou parketu a podlaha lehce zavrzala.
,,Bacha! Něco jsem slyšel." Řekl potichu James, který najednou vystřelil ze sedu na nohy a rozhlížel se po uličce. V tu chvíli Eleven vyšla ze stinu k nim. ,,U Merlina, Eleven?!" Vyjekl vyděšeně Remus a Sirius se zdál otřesený. James se jen pousmál. ,,Jak si nás našla ségra?"
,, Když schazujete brnění?" Řekla jako rádoby řečnickou otázku. ,, Hodně rychle." Zašklebila se. ,,Norriska mě sice malém našla, ale zvládla jsem to." Pochválila Eleven sama sebe. ,, Takže co vy? Co tu děláte."
,,Tyjo a co si vlastně dělala mimo věž Potterová." Snažil se to zamluvit Sirius. Mladá čarodějka se nenechala a rychle nakoukla na nadpis knihy co držel Peter.
Vlkodlaci
Zajímavosti o kterých se nemluví
,, A to má znamenat co?" Zeptala se a James Peterovi rychle vytrhl knihu z ruky. ,,Nechápu co si myslíš ségra." Řekl a jmenovaná jen pokrčila rameny. ,,To mi řekněte vy." Řekla naštvaně Eleven.
,, Budeš naštvaná." Řekl James. Eleven se jenom uchechtla. ,, Pozdě, já už naštvaná jsem." Remus sklopil hlavu a promnul si spánky jako kdyby ho začali najednou bolet.
Lehce naklonil hlavu a kývl na Siriuse.
Chlapec s delšíma tmavýma vlasama se nadechl a opatrně začal mluvit. ,, Řekněme že možná hledáme způsob jak zůstat s vlkodlakem za úplňku aniž by nás zabil."
Věta byla velmi opatrně formulovaná, přesto to Eleven pochopila téměř hned, ale než stihla promluvit tak do toho tyhle skočil Remus.
,,Jsem vlkodlak Eleven!"
,, Já vím."
James vytřeštil oči a Sirius zkonstatoval. ,,Tak to nám ušetřilo půl hodiny vysvetlování." Řekl a James ho praštil. Bylo vidět že Remus po jejím prohlášení zblednul.
,, Tobě to nevadí?" Zeptal se zmateně James. (Za tuhle otázku ho Sirius dloubl do boku) Eleven, která se zdála být už vyklidněná, zavrtěla hlavou.
,,Né, je mi to jedno."
,, A jak si to zjistila?" Zeptal se Sirius. Eleven pokrčila rameny a lehce naklonila hlavu do strany. Musela si vzpomenou, jak vlastně to zjištění probýhalo.
,, Dostali jsme se k seznamu registrovaných vlkodlaků." Řekla a Remus sebou trhnul.
,,On je volně přístupný?" Vyhrkl. A Sirius se zděsil.
,,Kdo my?" Eleven se zasmála.
,,Nebojte se. Mě a Lily trvalo mesíce než jsme se k němu dostali. I tak to nebylo úplně legální cestou. Požádala mě abych jí s tím v knihovně pomohla." Řekla Eleven. ,, Věřte mi že sice jsem docela slušný student, ale v knihovně nemám důvod trávit víc času než je nutné." Dořekla s lehkým úsměvem Eleven. James se zamračil.
,, Lily to nevadí?" Zeptal se a Eleven se zasmála.
,,Né, jak říkám to ona na to přišla." Řekla a trochu tím odlehčila těžkou atmosféru v místnosti.
,,No.. tak můžeme jít k vysvětlení té podstatné části věci." Řekl James a pořád se pro jistotu rozhlížel po místnosti. Brunetka na něj otočila hlavu. ,, Musíme najít jakýkoliv způsob jak se dostat k vlkodlakovi aniž by zaútočil, protože chceme s Remusem trávit úplňky." Řekl James až nezvykle rychle.
Díky tempu jakým to James na Eleven vyklopil tak to malém nepochytlia. Když už si větu složila tak se zděsila.
,,JSTE BLÁZNI?!" vyjekla.
James se lehce přikrčil. Moc dobře už na svojí vlastní kůži poznal hněv své sestry.
Sirius před brunetku sklopil pohled k zemi a radši zkoumal svoje boty. Remus byl už nějakou dobu lehce roztřesený a Peter se schovával za Siriusem.
,, VÍTE JAK JE TO NEBEZPEČNÉ?!" Osočila se Eleven na chlapce již podruhé.
Ale jak rychle přišel její hněv tak i odešel.
,,U Merlina." Vydechla a začala pochodovat po místnosti. Čtyři chlapci jí obezřetně sledovali. Eleven se v jednu chvíli zastavila a podívala se na čtyři čaroděje.
,, Takže, řekněme že nikomu o vašem plánu neřeknu, ale možná pro vás budu mít docela užitečnou radu." Řekla a povzdechla si. Trochu to vypadalo že ani ona nevěří tomu že jim nějak pomáhá v takové pitomosti.
,, V kabinetě profesorky McGonagallové ve víc knih." Vydechla. ,, Nedělejte ukvapené závěry a prosím zkuste dříve přemýšlet než jednat." Řekla, chvíli to vypadalo že ti čtyři nechápou co jim řekla ale pak jí James objal.
,, Díky ségra." Vydechl a odtáhl se.
Eleven se trochu zvedly koutky a otočila se. Před dveřmi se stihla ještě zastavit a natočila k nim hlavu.
,, Ještě jsem vám pořádně nepoděkovala za pomoc v září když jsme byli u zmijí." Řekla a v očích jí lehce zajiskřilo. ,, Díky." A zmizela mezi mřížemi knihovny s omezeným přístupem.
James se na své tři kamarády podíval. ,,Jak se k ní dostaneme?" Zeptal se a tři pohledy utkvěli na Remusovi.
Ten jen zakroutil hlavou.
,, Nevím, jak to mám vědět!" Řekl frustrovaně.
1628 slov