♤19♤

2.1K 87 19
                                    

....o týden později....
Právě jdeme s Bakugem o školy. Ano i já. Baku za ten týden chtěl ale já jsem e vždy zkoval za Mitsuki s tím že chci jít pak do skoly. Přišli jsme do skoly a začala ta normální výuka. (Ehm...notmalni.)  byla předposlední přestávka a kluci blbli s židlema. Dávali je na skříňku a nechávali je tam. U toho se smáli jak debilové. Já jsem e tam honil s Kirim. Bohužel mě zahnal do kouta a já musel proběhnout pod těma židlema. Skrčil jsem e ale kapuce od mikiny se mi zachytila o jednu židli a ta na mě spadla. Spadla mi na hlavu a já spadl na zem. Hlava se mi motala a hrozně mě bolela. Všechno jsem měl rozmazané a cítíl jsem jak mi na hlavě teče krev. *J-já mám r-rozseklou h-hlavu?!*

Btw tohle se dnes v mě třídě vážně stalo. 17.12.2020

Nechtěl se mnou spát a dopadlo to tak, že dalších 14 nepůjde do školy.
Volal jsem záchranku. Bylo to ujetý. Záchranka přijala. Odvezla si ho, ale mě nechtěli vzít sebou. Byl jsem naštvanej. Po škole jsem volal mámě, že Deku je zase v nemocnici. Musel jsem jí všechno vysvětlovat po cestě do nemocnice. Kiri se omlouval a říkal, že nechtěl, aby to tak dopadlo. Brečel a bál se, že s ním už nikdy nebudu bavit. Musel jsem se ho uklidnit. Když jsem šel do Jeho pokoje, tak jsem mu koupil růže, které byly v suterénu.

Všude byla tma. Nic jsem neviděl a hrozně mě bolela hlava. Slyšel jsem tlumené hlasy. Pomalu jsem otevřel oči ale hned jsem je zavřel kvůli známemu světlu. Když jsem si zvykl tak jsem trochu otočil hlavu. Všiml jsem si Bakuga kterému tekli slzy. Hlavu měl položenou na madraci a zrovna něco říkal Mitsuki. Mitsuki si mě všimla a já naznačil aby byla sticha. Pohladil jsem Bakuga po hlavě a on ji zvedl. Když si mě všiml tak mě objal. Trochu jsem ho objal taky. Hrozně mě bolel každý pohyb i když jsem byl zraněnej na hlavě. Zavřel jsem oči. Koukl jsem se na něj a usmál jsem se.

Kes byla naštvaná, že nedávám pozor na jejího brášku. Hádali jsme se kvůli tomu. Ona byla naštvaná na mě a já na ní. Strašně jsem se o něj bál. Když se probudil, tak jsem byl štěstím bez sebe. polil mě velký pocit úlevy.
"To to děláš schválně? aby jsi mě potrestal za všechno, co jsem ti kdy udělal?"
Zeptal jsem se ho. Myslel jsem to jako legraci, ale ta příměs zoufalosti v mém hlase ho asi moc o opaku nepřesvědčila.

,,Gomen...a Já se ti nechci pomstít...jen mi prostě svět dává na jevo že mě tu nechce." Řekl jsem a sklopil jsem zrak. Cítil jsem se hrozně když to řekl nahlas.
,,Gomen..." Řekl jsem a ukáplo i pár slz. Bylo mi hrozně do breku. Já mu takhle nechci ubližovat, ale já za to nemůžu.  *Možná by bylo lepší kdyby jsme se v životě nedali dohromady. Možná by bylo lepší kdyby mě pořád šikanoval a já byl doma týranej.*

Zasáhla mě vlna negativních pocitů.
"Nad čím zase přemýšlíš?"
Zeptal jsem se ho. Lehl jsem si na jeho hruď hlavou. Zavřel jsem oči a přemýšlel jsem nad tím, jak to mezi námi bude.
"Že nebudeš chtít, abych zrušil ten mates?"
Zašeptal jsem mu do hrudi.
Jestli by chtěl, tak to udělám, ale nechci, aby ho zrušil z nějakého pocitu viny.

Přemýšlel jsem na tím. Zničilo by to všechny. Mě, Bakuga, Kes, Kadeho. Nevím jak u Mitsuki. Pohladil jsem ho po hlavě. Chytl jsem ho pod paži a naznačil jsem mu aby si vylezl výš na mé hrudi. On tak udělal a já jsem ho obejmul. Hlavu jsem ku zabořil do vlasů a dál jsem mu tam pusu. Hladil jsem ho po zádech a hlavu jsem měl v jeho vlasech. Po chvíli jsem začal zase usínat a nakonec jsem i usl.

Usnul jsem. Po chvíli jsem cítil, že usl i on. Bylo to krásný. Po chvíli mě probudilo, jak na mě někdo mluví. Ohnal jsem se po něm. Přitáhl jsem se blíž k Dekuovi a zase jsem usnul. Probudilo mě jak na mě někdo křičí a třese se mnou. Otevřel jsem oči. Budila mě nějaká sestřička. Vypadala už dost zoufale.
Naštvaně jsem se na ní podíval.
"N-nemůžete t-tu být a-a ležet n-na pacientov-vi."
Vykoktala ze sebe.
Přitáhl jsem se zase k němu a políbil jsem ho na krku. On se lehce zachvěl. Hodil jsem po ní zase vražedný pohled.
"Je to můj přítel. Můžu být s ním kdykoliv a kdekoliv!"
Neřval jsem, ale kladl jsem důraz na každé slovo.

Probudil jsem se když se Baku hádal s nějakou sestřičkou. Vůbec i nevšimli že jsem e vzbudil.
,,Bakuuu..." něco jsem zamručel a Oba e na mě podívali. Baku e usmál a přišel ke mě. Chytl mě za ruku  zeptal e mě jak mi je.
,,Bolí mě hlava..." Řekl jsem. Baku si povzdychl a políbil mě na čelo a pak na rty. Polibek jsem mu oplatil a usmál jsem se na něj.
,,Miluju tě" řekl jsem. Sestřička si odkašlala a Bakuga poslala pryč s tím že už dávno nejsou návštěvní hodiny.
.....o týden později....

Deku byl už dva dny doma. Já jsem býval sem tam nardžený, ale protože Deku je Deku, tak jsem se pokusil udržet svýho ptáka v kleci. Jak říká moje matka tomu, když si několik dni nezasunu. Je pravda, že dřív jsem hodně spával s kirim, takže se z toho stala moje každodenní rutina, skoro. Každopádně. Blížil se můj rut a Dekuovo heat. Zajímá mě, jak to s náma bude. asi mě zase zavřou do sklepa a deku se bude mučit v posteli. Jedno vím ale jistě. Budu zavřenej ve sklepě s roubíkem a nějakou átkou co potlačuje alfa hlas po dobu rutu. (Existuje něco takového vůbec xd)

Blíží se můj heat a Bakugův rut. Já už teda cítím že to na mě jde protože se začínám více potit.
Ráno když jsem se probudil tak jsem byl hrozně spocenej, pode mnou bylo mokro a měl jsem erekci která hrozně bolela. Zděsil jsem se když jsem si to uvědomil. *Bože, Bakuga vzbudit nemůžu protože by se neudržel, ale asi jinou možnost nemám.* Natáhl jsem k němu ruku a začal jsem  ním třást.
,,B-baku...v-vst-ahh-avej..." Řekl jsem a Baku se vážně probudil. Koukl se na mě a když mě uviděl tak se zděsil. Zůstal na místě a jen na mě koukal. Nic nedělal.
,,B-baku...o-ode-ahh-jdi od suť." Řekl jsem. * na rovinu? Bojím se. Ale já mu to za zlý mít nebudu.*

A/B/O [BakuDeku] Donde viven las historias. Descúbrelo ahora