A/B/O [BakuDeku]

♤8♤✓

835 slov

Hlavu jsem si položil do ohbí jeho krku a zase jsem začal fetovat jeho vůni.

,,Kluci večeře!" křikla na nás Mitsuki a my se zvedli. Baku šel přede mnou a ja jsem skoumal jeho vlasy. *Tak hebký i když to vypadá že je má z jehličí.* Neodolal jsem se ruku jsem mu do nich zapletl. Začal jsem ho hladit a oba jsme se zastavili. Baku se mi vyloženě začal lísat k ruce a kdyby byl kočka tak by určitě vrněl. Musel jsem se nad tím pousmát.

Bylo to přijemný. Tulil jsem se k jeho ruce. Po chvíli jsem spadl na zem a nechal jsem se drbat v sedě. Občas jsem trochu zavzdychal. Byly jsem nahoře u schodů a máma šla z kuchyně k nám.
"Kluci-"
Řekla, ale zarazila se v polovině věty, když viděla jak se lísám k Dekuově ruce.
"Tak až budete mít čas tak přijďte."
Řekla a já jsem něco zabručel. Nechával jsem se dál hladit.
*Bože to je tak přijemný...*

Je vidět že i Mitsuki jeho počínání pobavilo. Přestal jsem ho hladit a dal jsem mu pusu do vlasu.
,,Jseš jak kočka." řel jsem když jsem okolo něj procházel. Sešel jsem schody a šel jsem tam kam šla Mitsuki. Došel jsem do kuchyně a posadil jsem se vedle Kes. Po chvíli dorazil i Baku a sedl si vedle mě. Mitsuki nám dala jídlo a všicni jsme popřáli. Teda...já a Kes určitě, to co řekl Baku nevím jestli se dá přirovnat k poděkování.

*Ts..sráč!*
To jídlo bylo odporný.
"Jestli chceš vařit, tak se to nejdřív nauč."
Řekl jsem a ignoroval jsem řev mojí matky na mojí osobu. Dloubal jsem do jídla. Deku i Kes to snědli v klidu. Já jsem vstal. Vyhodil jsem to. Začal jsem si vařit míchaný vajíčka, protože jsem měl hlad a je to celkem rychlí. Nejdřív jsem tam dal vajíčka, pak jsem nakrájel trochu cibule a z ledničky jsem si vzal tavenej sýr. Zamíchal jsem to, dal jsem tam trochu soli, cibuli a nakonec tavenej sýr. Chvíli jsem to míchal a pak jsem si to nandal na talíř. Udělal jsem toho víc a nechal jsem to v kuchyni. Posadil jsem se ke stolu a začal jsem jíst.
"Jestli chceš taky tak tam ještě je."
Řekl jsem Dekuovi, který závistivě koukal na moje jídlo.

Odvrátil jsem radši od toho zrak.
,,No měl bych teď jíst hodně kvůli tomu malému, ale nejsem nebo spíš můj trávící organismus není zvyklí na tolik jídla, doma jsem dával jídlo hlavně Kes a na sebe jsem kašlal." poslední větu jsem zamumlal. Nechci je vyjídat ale nelhal jsem. Nejsem zvyklí na tolik jídla. Už jen to co mi dala Mitsuki jsem měl problém sníst.

Koukal jsem na něj.
"Tak nemáš bejt debil a taky jíst." Řekl jsem a vražedně jsem se na něj podíval. On se leknul a něco zakoktal. Snědl jsem to a pak jsem i s ním šel zpět do pokoje. Posadil jsem se na postel a podíval jsem se na telefon. Kiri otravoval.
K:Kdy budu moc k tobě?
B:Nevím
K:Notak prosím chybíš mi.
B:Máš to blbý.
K:No tak pojď ke mě

Trochu mě bodlo u srdce když to řekl.
,,Proč bys nemohl? Mezi náma nic není. Nemůžu ti to zakazovat. Je to tvůj život." řekl jsem. *I když radši bych aby to byl náš život.* Baku přikývl a zvedl se. Vzal si mikinu a odešel. Povzdychl jsem si a vyrazil jsem za holkama dolu.* Rovnou bych se mohl zeptat Mitsuki na něco ohledně těhotenství. Mohla by mi něco poradit i když není kluk.

Šel jsem za Kirim. Zaťukal jsem na něj a on mi přišel otevřít. Hned mě zatáhl do pokoje a svlékl se. Já se taky svlékl a vjel jsem do něj. On se rozvzdychal a já jsem přidával na tempu. Nakonec jsme dali tři kola pak Kiri odpadl. Políbil jsem ho. Umyl jsem se, oblékl, napsal jsem mu lístek, že jsem odešel a šel jsem za dekuem. Bylo něco okolo 11 večer. Došel jsem domů a vběhl jsem do pokoje. Deku ležel na nějaký divný matraci. Přesunul jsem ho na postel. Svlékl jsem se a lehl jsem si k němu.

V noci jsem se probudil a ležel jsem na Bakugově posteli. A on ležel vedle mě. Zvedl jsem se tak abych ho nevzbudil a šel jsem na záchod. Když jsem se vrátil zpět do pokoje tak jsem si šel lehnout zase na tu matračku. Nevadí mi to a jsem zvyklý. Doma jsem ležel jenom na karimatce co jsem jako malý používal na tábory. Lehl jsem si a přikryl jsem se až po uši. Po chvíli jsem usl.

Ráno jsem se probudil a Deku ležel zase na matraci. Dal jsem ho do postele a šel jsem udělat jídlo. Udělal jsem topinky a čaj. Odnesl jsem to do pokoje. Přinesl jsem ještě marmeládu a nějaké topinky jsem nechal dole Kes a matce.
„Deku, vstávej." Začal jsem ho budit a on pootevřel oči. Dal jsem mu pusu na nos a pomohl jsem mu se posadit.
„Doufám, že po ránu nezvracíš." Řekl jsem a trochu jsem se uchechtl. Myslel jsem to, ale vážně. Namazal jsem mu topinku marmeládou a dal jsem mu jí před pusu.