A/B/O [BakuDeku]

♤11♤

Oba jsme breceli. Hladil jsem ho po zádech.
„Miluju té. Neopustil bych té.“
Řekl jsem s on přikývl. Přitáhl jsem si ho do polibku. Chvíli jsme se líbali.
Usmál jsem se na nej. Bal jsem se o nej. Doufám ze bude v pohodě.

Měl bych i přestat něco vymýšlet. Pridelavam mi to jenom další stres. Teď mě vlastně napadá v těhotenství heat nemám ale u Bakuga jsem ho dlouho neviděl.
,,Baku? Kdy budeš mít rut? Už jsem ho u tebe dlouho neviděl. " řekl jsem a lehl jsem si vedle něj na záda protože mě tamta poloha už byla nepříjemná.

„Někdy tenhle týden.“
Řekl jsem a podíval jsem se na nej.
On přikývl.
„Asi půjdu ke Kirishimovi. Nechci ti ublížit.“
Řekl jsem a koukal jsem se mu do oči. V jeho očích se zazrcadlil smutek. Pichlo mě u srdce.
„Ne...já ti nechtěl ublížit....Gomen.... já to tak nemyslel.“
Řekl jsem a polibil jsem ho.

Chápu o že mi nechce ublížit ale ten fakt že mu bude pomáhat někdo jinej než já mi ubližuje ještě víc. Zvlášť když jsme mates.
,,V p-poho...Chápu tě." Řekl jsem a jen tak tak jsem zadržoval slzy. Otočil jsem se k němu a pevně jsem ho objal.
,,Kdy za ním chceš jít?" Zeptal jsem se ho.

„nevím“
Chvíli jsem přemýšlel.
„Ty chceš abych tu zůstal?“
Zeptal jsem se ho a podíval jsem se na nej.
Lehce přikývl, pak se zarazil.
„Co když se neudržím?“
Zeptal jsem se ho.
„Co když ti ublizim?“
Bal jsem se odpovědi. A ještě víc skutečnosti.

Nevěděl jsem jak odpovědět. Sklopil jsem pohled  více jsem na něj natiskl.
,,Mitsuki by nám mohla pomoct ne? Taky byla těhotná a taky v tu dobu dostal tvůj táta rut." Řekl jsem. Koukl jsem se na něj a on si povzdechl. Zvedl se a šel teda dolů se zeptat Mitsuki. Z mnou po chvíli proběhla Kes.
,,No konečně je pryč" řekla. Tím mě celkem pobavila. Sedl si více ke mě a natáhla ruce k němu bříšku. Vyhrnul jsem si tričko aby ho mohla pohladit.
,,Co to bude? Už máte jméno?" Zeptala se.
,,Nevím to máme jako překvapení co o bude a jména jsme ještě nevymysleli.

Zašel jsem za mámou.
„Budu mít Rút a Deku chce, abych tu zůstal. Co mám dělat?“
Zeptal jsem se otráveně.
Chvíli na mě koukala, pak začala skákat radosti a něco breptat.
Tak no...měli by jsme té asi připoutat, protože jsi často agresivní a impulzovni, když mas rut, možná i víc než obvykle.“
Řekla. Nastvane jsem se na ni podíval.
*Takže budu připoutáný?*
Začala ve sklepě chystat všechno na můj rut.
„To bude ještě dlouhý.“
Řekl jsem šel jsem za Dekuem a vyčerpané jsem se sbalil na postel.

Když se svalil vedle mě na břicho tak toho hned Kes využila a lehla si na jeho záda. Různě se na nich kroutila a nebo skákala.
,,Kes nechtoho." řekl jsem se smíchem v hlase. Kes z něho smutně slezla a když si Baku sedl tak se na ní koukl nenavistným pohledem. Kes sklopila hlavu a fňukla. Baku si povzdechl a začal jí lechtat. Kes se začala smát a ječet ať toho nechá. Já jsem je jenom pobaveně sledoval. Dokonce i Baku se smál. Bylo hezké ho vidět se smát.

*Stejne ji nesnáším.*
Řekl jsem si a přiblížil jsem se k Dekuovi.
“Za to či teď matka připravuje ve sklepě, té bude pěkné bolet prdel. Doufám..“
Dodal jsem neslysne poslední větu. On se na mě divné a nechápavě podíval. Zvedl se a šel se podívat co moje matka provádí.

Šel jsem se kouknout co Mitsuki dělá. Přišel jsem do sklepa a nemohl jsem uvěřit. *Na tomhle bude Baku tři dny? Neměl bych ho spíš nechat jít k tomu Kirishimovi?*
,,To je to s Bakem až tak hrozný?" zeptal jsem se a koukl jsem se na ní.
,,Bohužel, jw hrozně agresivní. Navíc u toho používá alfa hlas..." u té věty jsem se zhrozil.
,,Ale tahleta místnost je zvukotěsná neboj. Jenom ty dveře ne takže bych okolo nich moc neprocházela. Neboj, Katsuki bude v pořádku." řekla a odešla. Šel jsem hned za ní. Vyšel jsem ze sklepa šel jsem se do kuchyně napít. Pak jsem šel za Bakugem. ležel na zádech na posteli a Kes na něm ležela.

Dohodl jsem se s Kes, ze mezi námi bude dočasné příměří. Lehla si na mě a v tu chvíli přišel Deku.
“Je to až tak hrozny?”
Zeptal jsem se ho. Cítil jsem to, co cítil on, když to viděl. Shodil jsem ze sebe Kes a stáhnul jsem na sebe Dekua.
„Až se to narodí, tak si nejmíň týden nesednes.”
Zaseptal jsem mu do ucha a myslel jsem to vážně. Dokud budu mít rut tak si jsem na 100% jistý ze se ke mě ano nepřihlíží.

,,To si jen myslíš. Až se to narodí musíš mě nechat aspoň měsíc. Ono těhotenství není nic lehkého." rekl jsem. Opravdu to nebylo nic lehkého. Byl jsem unavený tak jsem si lehl. Baku si lehl za mě a objal mě okolo pasu. Až teď jsem si všiml že tu pořád je Kes. Natáhl jsem ruku. Ona se rozzářila a proběhla ke mě. Lehla si přede mě a přitulila se. Takhle jsem usl.

Už jsem skoro spal, když jsem ucítil, že na mě jde rut. Vyběhl jsem z místnosti a běžel jsem do sklepa. Matka nikde nebyla. Začal jsem šílet. Nevěděl jsem co dělat a každou vteřinou to bylo silnější a silnější. Vběhl jsem do sklepa. Připoutal jsem si nohy a ruku. chtěl jsem si ho sundat. vši silou jsem se držel, abych se nerozeběhl za Dekuem a neohl ho před jeho sestrou... To by nedopadlo dobře. svíjel jsem si na zemi a kopal jsem do všeho co jsem viděl a dosáhl na to. hodně jsem používal alfa hlas.
*Doufám, že sem Deku ani nepáchne...*