Důležitost rodiny

Druhý půst

Zaváhala. „Ne."

„Přesně tak. To že mi nemůžeš do hlavy neznamená, že jsi bezbranná. Je spousta způsobů, jak mi můžeš ublížit, a přesto neutíkám. Pamatuješ, jak jsme se potkali? Mohlas mi zlomit vaz jedna dva. To samé platí o ostatních. Jsou silnější nebo lépe trénovaní. A i tak se jich nebojím. Ale ty jsi moje nejoblíbenější."

„Tehdy tě ale chránil Aro," namítla. „Nemohla jsem tě zabít."

„Ale přesto ti nařídil mě vyzkoušet. A kdybys chtěla, mohlas mi rozdrtit ruku. Něco, co by mě nezabilo ale dalo mi lekci," připomněla jí. „Jane, ty prostě nejsi zlá. Ať se ti to líbí nebo ne."

Jane se odmlčela a postupně se uvolňovala.

„Ta ruka tě ale nezastavila ve vtipkování s Arem," namítla po chvilce.

Protočila oči v sloup. „Chtěl mě vyděsit. Když ale žiješ nějakou dobu se silnými, rychlými, tichými tvory, tak tě to tak nevezme. Pak jsem mu radši prozradila, že vím o upírech, nebo by mě mohl zkusit shodit z balkónu."

„Jak můžeš být tak klidná?"

Stiskla jí ruku a usmála se. „Měla jsem hodně bubáků pod postelí. A když přišlo na Ara, tak jsem měla plán. Věděla jsem, co se nejspíš stane. To hodně pomáhá."

Jane přemýšlela, pak přikývla a přitulila se k Belle. Ta ji druhou rukou objala. Její malá silná sestřička.

„Chybělas mi," zašeptala Jane.

„Omlouvám se."

„To nic. Jsem ráda, že jsi zpátky. Ale už to prosím tě nedělej, ano?"

„Neboj. Nechci."

„Vyděsila jsi i Marcuse," svěřila se jí.

Odfrkla si. „To není možný. Jak jsi to poznala?"

Přikývla. „Je. Byl to on, kdo Arovi řekl, ať zavolá Carlisla. Když Aro nechtěl, začal se s ním i hádat. Nahlas!"

„Vážně? Budu mu muset poděkovat."

„Má tě rád."

„Však já jeho taky. Myslíš, že věděl, že Carlisla znám?"

Zavrtěla hlavou. „Ne. Říkal, že je Carlisle jediný vegetarián, co známe a stojí za to. A že i vaše kontrola nad hladem je podobná."

„Měl by mluvit častěji," povzdechla si Bella.

Jane se ušklíbla. „To říká ta pravá. Madam kývnu, madam ne lidi, madam králík. Omrzelo se to docela rychle."

Bella ji šťouchla loktem do boku. „Nech si toho." Pak se protáhla. „Jak dlouho si myslíš, že ještě musím zůstat v posteli a odpočívat? Už svítá."

„Než přijde Carlisle," pokrčila rameny Jane. „Spěcháš někam?"

Zahýbala prsty u nohou. „Ne. Chci něco dělat. Mohli bychom se projít. To je jako odpočívání, jen trochu hýbeš nohama."

„Ne" zavrtěla Jane hlavou. „Žádná chůze. Jestli se nudíš hodně, můžeš mi zaplést vlasy."

Bella nadšeně vykulila oči. „Vážně? Necháš mě?"

„Jo." Začala vytahovat pinetky z drdolu. „Ale žádné šílenosti. A já je pak zapletu tobě."

„Platí."

xxx

Carlisle přišel, až když měla Bella na hlavě složitý drdol z několika copů. Obě s Jane se stihly i převléct a teď seděly u stolu a hrály pasiáns.