Třetí rozřešení

148 4 0
                                    

Přešli do pokoje, kde si ve skříni vzala čisté oblečení. „Chceš něco půjčit?"

„A máš něco, co by mi bylo?"

„Hmm," prohrabovala se skříní a vytáhla jeden pyžamový spodek. „Tyhle kalhoty by možná šly. A tady to triko na spaní je velký dost, ne?"

„To je moje triko."

„No, tak to ti bude určitě. A co říkáš na ty kalhoty?"

Přiložil si je k bokům. Byly mu těsně pod kolena. „Zkusím je, vypadají pohodlně."

„A taky že jsou. Moje nejoblíbenější. A ta světle modrá ti určitě bude slušet."

„Tak to nemůžu jinak."

„Bezva, jdeme?"

„Jo."

Vešli do koupelny a zamkla za nimi dveře. Usmála se na něj a pustila vodu, aby odtekla studená.

„Jen sprcha, jo? Nic jiného už dneska nedám," ujistila se.

„Jasně. Pojď sem, Bells." Chytl ji a přitáhl si ji do náruče. „Jak se cítíš?"

Vydechla a zavrtala se hlouběji. „Šťastně. A unaveně. A doufám, že se nám to podaří udržet po kupě. Byla bych ráda, kdybych mohla mít obě rodiny dohromady."

„To budou zvláštní rodinná setkání," podotkl.

„Jsme zvláštní rodiny," namítla a vykroutila se z náruče. Zkusila vodu a přenastavila ji. Rychle se svlékla a vlezla pod proud teplé vody. Otočila se na Jakea, který si držel ruku před očima.

Povzdychla si. „Jakeu, co se děje?"

„Když tě uvidím já, tak tě uvidí i oni."

„No, tak to mi potom nezbývá nic jiného, než zorganizovat v budoucnosti nějaké koupání na přírodno. Ať se hezky vyrovná skóre. No tak," pobídla ho. „Podívej se na mě a pojď už ke mně."

Váhavě spustil ruku dolů.

Usmála se na něj a sáhla pro mýdlo. Pomalu se otočila. „Umyješ mi záda?"

A to už stál za ní. Usmála se a na moment se o něj opřela. Všechno bylo tak, jak to má být.

xxx

Těsně předtím, než šli dolů, ji Jacob zastavil. „Bells? Asi bys měla vědět, že ostatní přišli na makaróny."

„Dobře, díky za varování. A co Alice s Jasperem? Jsou v pohodě?"

S odpovědí chvíli počkal. „Vypadají trochu vykolejeně, ale jinak jsou v pohodě."

Když přišli dolů, přivítala se s Jaredem a s Embrym. „Ahoj kluci, dlouho jsme se neviděli."

Každý z nich ji objal a Embry ji i zatočil ve vzduchu. „S tím koupáním souhlasím," zašeptal jí do ucha.

Zasmála se a plácla ho po ruce. „Samozřejmě že jo! Já mám samé dobré nápady. Jak vám chutnali makaróny? Paul vařil a kluci pomáhali," řekla významně.

„Výborné," poplácal se po břiše.

„Musel jsem uvařit ještě jeden hrnec těstovin, houkl Paul. Tihle sežerou všechno!" zavolal rádoby nabručeně.

Zasmála se a přešla k otevřenému oknu, kde na pohovce strnule seděli Jasper s Alicí. Sedla si vedle nich. „Jak se vede?"

Jasper přikývl. „Dobře."

Důležitost rodinyKde žijí příběhy. Začni objevovat