Vánoční zvon (adventní kalendář 2020)

13. prosinec: Ostrov bez zimy

(Použitý GIF nepatří mně.)

Bim bam! Třinácté zvonění 🔔! Dnešní nápad je od MonstrousNightmare. Jedná se o nápad magičtějšího typu, podobnému jako můj příběh Velká čtyřka. Snad se bude líbit 😉.

🔔🔔🔔

Název: Ostrov bez zimy
Návrh: MonstrousNightmare
Film/y: Rise of the frozen dragons
Ship/y: Škytstrid (v pozadí)
Popis: Na jedné ze svých projížděk divokým severem Elsa objeví něco vskutku neobvyklého. Ostrov bez jediné vločky sněhu. Když se na onom místě střetne s dalšími ne zrovna obyčejnými návštěvníky, pochopí, že tento ostrov nemůže být dílem přírody.

Zaujalo Vás to? Pokračujte prosím k příběhu 😉.

🔔🔔🔔

Chlad všude kolem, vítr ve vlasech, ten divoký vodní hřbet pod ní a zvuk magických kopyt dotýkajících se ničeho jiného než samotného oceánu. Přesně takhle si Elsa představovala svobodu. Ne že by nemilovala svůj minulý život královny Arendellu se vším luxusem a hlavně svou rodinou, ale to, že si mohla jít kam chtěla a dělat cokoliv se jí zachtělo, bylo prostě až příliš opojné. Byla přeci jen pátá síla. Další živel. A živly a kouzla, hlavně ty přírodní, by nic nemělo poutat.

Dnes si zajela s Nokkem hodně daleko. Kolem ní se míhala hotová krása čistého severu. Ostrovy byly zasněžené a někdy i úplně zmrzlé. Letos byla taková zima, že z ostrova na ostrov vedly ledové mosty.

Proto jakmile spatřila ten velký kus zeleně, samým šokem svého vodního oře zastavila. "No co to..."

Přímo před ní byl ostrov jako žádný kolem. Místo sněhu a ledu mu vládly zlaté pláže a vysoké, zelené stromy zdobené exotickými květy orosenými vodním oparem z tolika překrásných vodopádu. Všude byly kapradiny a přesličky, ve kterých se schovávala všelijaká zvěř, a v korunách stromů létali a zpívali ptáci. Byl to magický pohled.

A možná byl magický i doslova.

Elsa poplácala vodní živel po silném krku a řekla: "Pojď se na to podívat. Myslím, že to nebude obyčejné místo."

Hřebec zařehtal a beze strachu se rozjel tomu podivnému místu vstříc. Nemusel se ani zastavovat, neboť hned jak se jeho vodní kopyta měla dotknout pláže, Elsa ho pomocí své magie zmrazila, a tak mohl běžet i po zemi. Projeli pláží rovnou do té džungle. Ano, džungle. Jinak to nešlo nazvat. Tam museli zpomalit, neboť to tam bylo hustě zarostlé, a navíc museli hlídat případného tvora, co to tam toto podivné podnebí způsobil.

Les byl plný zvuků. Šustění větví a listů, ptačí zpěv, a zurčení potůčků a vodopádů. Bylo to tam nepochybně stejně krásné jako z oceánu. Zvláštní ale bylo, že tam bylo podstatně tepleji. Nejspíš proto tam mohly růst tyto rostliny.

"Kde se to tu vzalo?"

Ještě chvíli kráčeli, dokud kolem neproletělo něco mnohem většího než pták. Elsa se s menším zalapáním ohlédla. Bylo to pryč. Zůstaly jen hýbající se větve, a na ono okolní teplo podivně chladivý závan.