Vánoční zvon (adventní kalendář 2020)

24. prosinec: Když jsme spolu

BIM BAM! POSLEDNÍ ZVONĚNÍ 🔔!!! Nevěřím, že jsme dokázali. Vydrželi jsme to až do dnešního dne a každý den jste se dočkali jedné povídky. Sice to ne vždy bylo úplně ráno, jako teď, ale ano 😅. Doufám, že se Vám mé poněkud netradiční sváteční povídky líbily a bude se Vám líbit i dnešní přímo vánoční. Tu jsem si původně chtěla vymyslet sama, ale misavaverkova mi dala do Infoknihy tento návrh a já si ho zamilovala, neboť dokonale zakončuje tuto knihu, včetně jejího názvu. Tady to je:

Název: Když jsme spolu
Návrh: misavaverkova
Film/y: Rise of the brave tangled frozen dragons
Ship/y: Kristanna, Škytstrid, Eugenzel
Popis: Do Arendellu konečně přišly Vánoce a letos budou obzvláště výjimečné, neboť je to úplně poprvé, co je má na starosti Anna jakožto nová královna. Rozhodne se pozvat na oslavu i pár svých přátel a spojenců Arendellu, avšak když hrozí, že to na onen slavný den její vlastní sestra domů nestihne, kazí se jedna věc za druhou. Je možné, že letos její vlastní chybou Vánoce nebudou?

Zaujalo Vás to? Tak pokračujte a užijte si poslední povídku mého kalendáře 😉.

🔔🔔🔔

"Jen se podívej!
Nikdo netuší,
že slavnost naše má je překvapit!
S tancem zavládne vzrušení kolem nás!
Zvonem Vánoce vítat... je čas."

I přes to, že Anna měla na sobě královské šaty, tancovala si a zpívala při pomoci příprav na královskou vánoční hostinu. Ano, již tři roky má její království zvyk spojit veškeré tradice večer v lese u Elsina ledového vánočního stromu, ale tohle bylo jiné. Čekala výjimečné hosty včetně právě své sestry, a chtěla mít chvíli času s nimi, než se všichni večer uberou k hlavní oslavě v lese.

Když si v závěru své sloky zazvonila na okrasné zvony, byla spokojená, ale jakmile dohrály, očekávala, že se k Elsa k její písni přidá. Avšak ta už s ní na zámku nežila. Díky této myšlence její ještě před chvílí velký úsměv trochu povadl.

"Dnes bys neměla být smutná," řekla náhle Kristoff. Ani si nevšimla, že se tam objevil, ale už byl nachystaný. Jeho tmavě modrá vesta se vzory vánoční kozy a vloček krásně ladila s jejími šaty. Byly podobného střihu jako její korunovační, ale tentokrát měla tmavě modré sáčko se sponami, bílými lemy a růžovými vzory kozy, a pod ním bílé šaty s tmavě modrým, zdobeným lemem a růžové kozy. Bylo krásně vidět, že to patří k sobě, stejně jako ona a Kristoff.

"Teda ne, že jindy bys měla být smutná," dodal, když se k ní připojil.

Anna tak pohlédla na všechnu tu sváteční krásu kolem a bohužel nad tím zatřásla hlavou. "Bez ní to není ono. Vím, že jezdí na návštěvy, a že tu bude na rozeznění zvonu a na oslavu, ale není to totéž. Měly jsme zvyky, o kterých ani nevíš. Třeba vždycky při chystání čokolády na hostinu jsme se tajně vkradly do kuchyně a ujídaly."

To Kristoffa dojalo. "Ach Anno." Zato ji objal. Jenomže pak ze srandy dodal: "O tom vědí přece všichni."

Zato se od něj Anna naštvaně odtáhla. Ale stejně se tomu rychle zasmála. V tu chvíli se tam samozřejmě objevil Olaf a nevedl s sebou nikoho jiného než soba Svena, a to i když tam bylo jídlo pro lidi.

Říkal: "Neboj, Svene. Jsi taky součástí rodiny, takže určitě budeš moct jíst s námi."

"Jistě, že může!" přitakal Kristoff nadšeně, avšak služebnictvo, které kolem chystalo občerstvení a čisté skleničky na přípitky, rázně i přes to, že on byl budoucí král, namítli: "NE!"