Vánoční zvon (adventní kalendář 2020)

22. prosinec: Hloupé tradice

(GIF z https://tenor.com/view/brave-hiccup-merida-shocked-mash-up-gif-4171993. Pardon, nemohla jsem najít, kdo ho udělal 😅.)

Bim Bam! Dvaadvacáté zvonění 🔔! Tak co? Pozítří to vypukne! Kdo se těší?!... Já ne tak zvlášť, ale to proto, že mi to nijak extrémně neslavíme 😅. Jen večeře a pak dárky. Nic předtím ani potom... Pardon, trochu depka. Stejně jako to, že dnešní povídka bude asi nejkratší ze všech. Nápad na ni vznikl už loni na podzim, kdy probíhala taková nesoutěž o ship do vánoční povídka. Wallaeky chtěla Mericcup a i když ten pár popravdě ráda nemám 😅, napadla mě tahle kraťoučká scénka:

🔔🔔🔔

Název: Hloupé tradice
Návrh: Můj, inspirovaný návrhem Wallaeky
Film/y: Jak vycvičit draka a Rebelka
Ship/y: Mericcup (ale pouze přátelství!)
Popis: Pro dva mladé teenagery se svobodnou duší není nic horšího než kejsnout na firemním večírku jejich rodičů. Aspoň ve všem mají jeden druhého.

Zaujalo Vás to? Pokračujte prosím k příběhu 😉.

🔔🔔🔔

"Tohle je fakt PEKLO!" stěžovala si mladá energická zrzka, když musela i se svým nejlepším přítelem Škyťákem trpět na vánočním firemním večírku jejich rodičů. Haddock Co. a společnost Three Bears byli ve městě vskutku vyznamenané, a tak tam museli být, jakožto dědici. Znělo to víc nóbl,než to bylo. I když je pravda, že ten večírek ve středním bytě nóbl byl, včetně vánoční výzdoby.

Merida, ta zrzka, prostě seděla na schůdku do vyvýšeného patra kuchyně toho drahého mezonetu, nehledě na to, že měla na sobě drahé, značkové šaty, a jen si stěžovala.

"Kdo tohle mučení vymyslel? Ani ve středověku se lidi neměli tak blbě."

"Vlastně..."

"Opovaž se mi dávat přednášku z dějepisu," zavrčela na svého přítele, který stál o kus dál v obleku a pil jen vodu, neboť pomalu všechno na večírku bylo alkoholické. Další důkaz, že by tam neměli co dělat.

Merida ještě neskončila. "Nestačí už jen ty hloupý jména našich společností? Vždyť treska je ryba a ty medvědi přece žerou!"

"Ale tresky ne..."

"A ani z biologie mi nic neříkej."

Škyťák povzdechl a radši si k ní přisedl. Musel si přitom trochu povolit kravatu, neboť i jeho formální oděv štval.

"Hele," řekl, "i mně to tu vadí. Kdo by chtěl v šestnácti řešit tyhle věci? Ale pro naše je to důležitý, tak to musíme vydržet. Mysli na to, že pozítří je štědrý den a že určitě dostaneš ten profi luk na profesionální lukostřelbu, co sis přála."

"Jooo," zabručela stále s lokty na kolenou, "ale i tak jsme teď tady." Najednou dostala nápad. "Co se zdejchnout? Třeba na střechu? Odtamtud bude výhled na celý město."

"Já jsem pro," souhlasil, "ale co když si toho naši všimnou?"

Merida si obhlédla situaci. Její táta se bavil se Škyťákovou mámou a její máma zase se Škyťákovým tátou. Ano, znělo to poněkud pletichařivě, ale tak to vůbec nebylo. Oboje jejich rodiče byli šťastně sezdaní, šlo jen o to, že Ferguss s Valkou byli spíše ty svobodnější zábavné typy, co si vyprávěli legrační historky, a Elinor s Kliďasem zase ty vážné, co probírali čistě práci. Jinými slovy všichni byli na celý večer zabranní.