Poslední čarodějka svého druhu ✔️ [DOKONČENO]

6. Únos

 Velice brzo ráno se ozval hluk z dolních místností. Kelly to probudilo a vstala. Mandy se po ní podívala.

„Co se děje?" optala se rozespale Mandy a Kelly si k ní sedla na postel a pohladila jí po vlasech.

„Asi tam něco dělá Magí. Jdu se za ní podívat. Spinkej." Mandy si zívla a otočila se na druhý bok a Kelly přes sebe hodila slabý plášť a vyšla z pokoje. Opatrně šla po schodech dolu a uslyšela hlasy.

„Varovali jsme tě..." Ozval se skřípavý hlas. Kelly vykouzlila v ruce ohnivou kouly a šla opatrně do místnosti, kde se ozýval hlasy. Dva písečná tvorové drželi Megí za její ruce a třetí tvor stál před ní. Byl jiný. Byl celý v černém brnění, měl obrovské rohy u pasu sekeru s mečem.

„Pusťte jí." Pronesla Kelly a všichni se po ní podívali i samotná Magí.

„Uteč!" Houkla Magí a Kelly zůstala stát připravená na místě. Černá příšera se na ní podívala a bylo slyšet že se usmála. Všude kolem ní byl černý kouř a Kelly se soustředila na písečňáky. Než stihla vyslat svojí magii, se stalo několik věcí najednou. Černý rytíř lusknul prsty a v ruce se mu objevil meč od pasu. Písečný monstra se zasmáli. Kelly vyslala svojí magii, ale v tom se černý rytíř sehnul a probodnul Magí a přitom chytil Kellyinu žhavou kouly. Kelly padla na zem se slzama v očích.

„Magí..." Špitla Kelly a Magí padla na zem mrtvá. Než se zmohla Kelly na cokoliv, ucítila strašnou tíhu, a hlavně jí do vzduchu pod krkem zvedl černý rytíř a zadíval se na ní. Kelly se začínala dusit a vše okolo se jí zdálo, že je od ní daleko.

„Znova se shledáváme..." Pronesl rytíř, ale zbytek už Kelly nevnímala. Rytíř pokynul písečným monstrum a všichni zmizeli. Na místě zůstala jen mrtvá Magí, zbytky písku a Kellyin řetízek.

Mandy se otočila ve své posteli a uviděla přes okno první paprsky slunce. Sedla si na posteli a uviděla, že postel Kelly je prázdná.

„Kam jenom šli, že mi nic neřekli a nevzbudili mě?" Mandy vyšla z pokoje a sešla do dolních pokojů. Z jednoho pokoje uviděla písečné stopy. Vzala si v předsíni dřevěný meč, který měl na trénování a šla opatrně k pokoji. Když do něj nahlédla, tak na chvilku oněměla. Upustila dřevěný meč na podlahu a zírala na mrtvou Magí.

„Neééé!" Křikla Mandy a otočila se ke schodům. Michael uslyšel Mandy křik a vstal. Zarazilo i jeho slunce na obzoru. Když Michael uslyšel rychlé kroky na schodech, tak vstal a šel ke dveřím. Když je otevřel, tak mu Mandy vběhla do náruče.

„Magí..." Mandy strašně plakala a Michael se jenom zhrozil. Pustil Mandy a běžel dolů a hned věděl, kam má jít. Uviděl Magí v kaluži krve.

„Kelly!" Křikl Michael a Mandy stála vedle něj.

„Není tu... Museli jí unést." Promluvila mezi vzlyky a Michael jen stál naštvaný. Pak se rozešel opatrně k tělu Magí. Sklonil se k němu a zavřel jí oči. Měl skleněné oči, ale rychle se snažil zahnat slzy.

„Šla se podívat co to bylo za hluk.."

„Jsem hloupej!" Michael vstal a bouchnul do stolku po jeho levé ruce. Viděl všude písek a sem tam smísen s krví.

„Sanuové... Ten parchant!" Michael udělal krok k Mandy a najednou ho něco zapálilo na chodidle a musel uskočit. Mandy k němu došla a sehnula se k zemi.

„Kellyin přívěšek..." Mandy ho vzala do ruky a nic se nedělo. Michael se slabě usmál.

„Najdeme tvojí sestru a zachráníme jí. Ještě stále máme šanci s tímhle." Michael ukázal na Mandyinu ruku a ta to nechápala.

„Připravíme se do boje moje malá rytířko." Dodal Michael a Mandy pokývla na souhlas. Oba se vydali se zabalit na boj. Michael si připravil svojí zbroj a pak pomohl Mandy. Dal jí jednu lahvičku s kouzelnou vodou, jeho malou dýku a par kouzelných předmětů, s kterými uměla díky Magí. Když vyšli oba před dům, stál před nimi obrovský modrý kůň, s ocasními pery páva. Mandy úplně oněměla a Michael k němu natáhl svojí ruku a kůň pokývl hlavou na souhlas. Michael tam první posadil Mandy a pak na něj vlezl.

„Je to kůň Magí. Pomůže nám." Dodal Michael a otevřel portál. Mandy se pořádně chytla hřívy a kůň se s nima rozešel do portálu. Když se objevili na druhé straně, tak všude byl písek. Mandy musela přivřít oči. Když je otevřela, uviděla velikánskou poušť.

„Tohle je sídlo Sanuu a jejich panovníka." Dodal Michael.

„Kdo tady může žít?" Optala se Mandy a kůň se pomalu rozešel k hradu.

„Pána zla. Ale ty ho znáš pod jiným jménem..."

„Jakým?"

Michael neodpověděl, jelikož se před nimi začali objevovat Sanuové. Seskočil z koně a tasil meč. Mandy seskočil za ním.

„Hlavně hlídej přívěšek!" Křikl Michael a rozběhl se proti příšerám. Kůň jakoby věděl, o co se jedná a rozběhl se také do boje a kopal kolem sebe jak zběsilý. Mandy vytáhla dýku a zůstala pozadu. Sice jí učili, ale stále byla malá a mladá na souboje. Jeden ze Sanuu srazil Michaela na zem. Mandy na nic nečekala a hodila po něm svojí dýku a tím ho zastavila Michael se usmál, zvedl se a běžel k Mandy.

„Skvělé načasování. Ale musíme pryč." Promluvil a vzal Mandy za ruku a snažili se běžet šíleným pískem. Vedle nich se objeví paví kůň, ale když na něj chtěli nasednout, tak je Sanuové obklíčili. A mezi nimi se objevil černý rytíř. Mandy trochu poodstoupila a Michael si stoupl před ní.

„Takže jsi přišel ... jak že se to jmenuješ cestovateli? Jo... už vím." Promluvil rytíř a sundal si svojí helmici. Mandy, která ho sledovala na něj vyvalila oči.

„Matt?" Pípla a Matt se zasmál.

„No a naše malá ukňučená sestřička Mandy... To je mi překvapení. Skvělé armáda... kůń, malá holka a cestovatel." Zasmál se tomu Matt a Michael zatnul ruku v pěst.

„Kelly bude ráda..." Dodal Matt a v tom všichni tři padli na kolena a cítili, že nemohli dýchat. Černý kouř kolem něj jim bral sílu. Mandy si lehla jako první a Michael padl s koněm hned po ní.

„Do hradu. Aspoň bude ta nána spolupracovat." Rozkázal Matt a zmizel v černém oparu.