"Jak si to teď představuješ?"
Prolomil jsem ty strhující minuty ticha doprovázeny tikáním nástěnných hodin. Přemýšlím že by se více vyjímali v popelnici za domem než tady.
"Vážně si myslíš že to vím ?"
Nevěřícný výraz v jeho tváři mě utvrzuje v tom že rozhodně neví. Což nebylo dobré zjištění.
"Myšlenka na to, že můžu být na víc než 50% těhotný mě děsí v ne moc malém měřítku. Vždyť já ještě nic o světě nevím ! Nemůžu to začít učit dítě když jsem ještě nic neprožil.."
Opět složil hlavičku do dlaní a po zápěstí se mu během pár sekund kutálela jedna slaná kapka za druhou razíc si cestu na zem,kde začali tvořit malou loužičku.
Mé srdce se nad tím pohledem roztříštilo na milion kousků které mohl najít a poskládat jen on. Obklopil mě kvůli mate propojení obrovský smutek. Jsem kretén. Nikdy jsem nechtěl aby plakal kvůli mně. Vlastně kvůli nikomu a ničemu.
"Nedovolím ti jít ale na operaci. Nejen z mého sobeckého důvodu i když i ten je také jeden z hlavních, ale hlavně operací by se ti mohlo porušit DNA a mohl by ses stát betou. Nejen že by to bylo velice bolestivé, ale hlavně bys nemusel už nikdy mít děti.. ani se ženou. Nechci ti ještě více zmařit život drobečku."
Pousmál jsem se když zvedl svou udivenou i uslzenou tvář a s otevřenou pusou mě mlčky pozoroval.
"Pokusíš se to semnou vydržet ? " Když se delší chvíli nedostávalo odpověď dodal jsem "prosím" nechutný slovo.
"Myslím ž-že ano." Úsměv ačkoli malinký ale přece . A jeho věnování patřilo mně což k poskládání základních střepů z mého srdce stačilo . Prozatím i muselo. Takže jsem se s tím spokojil.
:((
All Love N
YOU ARE READING
Unexpected fate (Larry-A/B/O)
Fanfiction"Zlobíš se na mě?" Když na to teď zpětně vzpomínám tak uznávám že to zní lehce divně. Rozhodně se totiž zlobil. "Docela blbá otázka .. nemyslíš..?" I přes tuto lehce nepříjemnou věc a atmosféru se na jeho přenádherné tváři objevilo rozkošné uculení...
