Krev...

60 7 1
                                    

Stojím v koupelně s žiletkou a sleduji svůj utrápený výraz v zrcadle. Tak, jdu na to. Vždyť je to v pohodě, je to jako droga... Úleva... Zaryju si žiletku do ruky. Pomalu přejíždím a pode mnou vzniká pomalu ale jistě loužička krve. Najednou uslyším otevírání dveří. To bude Alya. Musím to všechno rychle schovat a vyčistit. Na to ale nemám dost síly... Začnou se mi třepat ruce a já klesám k zemi. Nemůžu umřít, na to jsem neztratila dost krve, ale je mi těžko. Najednou do koupelny vejde Alya. To co ale uvidí ji vyděsí. Já, bledá jako stěna schoulená na zemi s dořezaným zápěstím, přede mnou loužička krve a vedle odhozená žiletka. Do očí se jí hrnou slzy. ,,M-Marinette! Proboha co se ti to stalo?!?!?!!" Vzlyká Alya. Nebyla jsem schopná ji odpovědět. ,, Musíš na ošetřovnu - hned!" Vzlykala Alya dál. Zmohla jsem se jen na tiché ,,Ne..." Alya se o mně sice moc bála, ale nechtěla dělat něco co je mi proti srsti. Vzala mně do pokoje na postel s víc si nepamatuju.

Snažím se otevřít oči. Pořád nic. Všude je černo. Vzdáleně slyším hlasy. To... To je Alya.... A... Adrien?! Zmohla jsem se na slabou škvírku. Nadechla jsem se ale hned na to jsem zakašlala. Trochu víc jsem otevřela oči. Přede mnou stála Alya s červenýma očima a naproti ní Adrien s pár hodin starou jizvou na krku. Oba na mě zírali. Jako první se ke mně rozběhla Alya. Objala mě kolem krku a rozbrečela se. Adrienovi stekla po tváři slzička. Alya mě pustila a já se posadila. Byla jsem u nás v pokoji na chatce. Ruku jsem měla ovázanou a na stolku leželo asi milion lékařských potřeb. To byla Alyina 'malá' lékárnička? Tééda... Adrien a Alya se zase začali hádat. Alya mu vyčítala, že je to jeho vina to mé řezání, a on namítal, že jsem si to ani nenechala vysvětlit. Najednou se ke mně Alya otočila. ,,Kočko ty rány jsou kvůli němu, že?" Nadzvedla obočí, ale pořád byly vidět její zarudlé oči od několikahodinového pláče. Kousla jsem se do rtu a sklopila zrak. Pak jsem jemně kývla. Adrien měl co dělat aby se nerozbrečel...

Mooc, jako hodně moc krátká kapitolka a mooc jako moc dlouhá neaktivita za to se omlouvám. Jsem pořád u babičky a na tři dny jsem se mohla starat o dvouletého bratrance...🥺🍬 Můj malej Muminek😂💞 No, teď budu mít menší challenge a sázky atd protože teď jsem dlouhou dobu měla útrum, tak se to zas rozjíždí... No.... První mám... Ehm... Barbie filmy😂 divný, ale sázka je sázka! Počkat... To je dobré jméno pro novou knížku!! No nic, zase se mějte 😂 papá Barbínci!

V záři Měsíce [UKONČENO]Where stories live. Discover now