V záři Měsíce [UKONČENO]

Co jsi to udělal....

Začalo pršet. Byla bouřka. Tahle bouřka ale nebyla silnější než ta v mém srdci. Udělal to. Podvedl mě. Políbil ji. Lilu. Vášnivě a dlouze. Věděl, co dělá. Můj život je v háji. Můj 'kluk' mě jen využil. Nemiluje mě. Miluje Lilu. Skácela jsem se na zem. Seděla jsem s obličejem v dlaních jako hromádka neštěstí. Nebrečela jsem. Nestál jsi mi za to. Co jsi to udělal... Najednou slyším Alyu jak na mně volá. S námahou zvednu hlavu a uvidím Alyu s deštníkem jak se za mnou žene. Rychle mi pomůže vstát a volá Ninovo jméno. Mně se klepou nohy a zase spadnu. Alya volá hlasitěji a najednou k nám běží vyděšený Nino. Vezme mě do náruče a nese do chatky. Byla jsem zmrzlá a promáčená, ale dál jsem byla mimo a koukala do blba. To bylo teď to nejmenší. ,,Mari! Kočko, co se stalo?!" Vzlykla jsem. ,,O-on.." pokusila jsem se mluvit. ,,On ji... políbil...." Vysoukala jsem že sebe. ,,Kdo.... Neříkej, že Adrien?!" Já jen lehce přikývla. ,,Co-cože udělal?!" Zděsil se Nino. Alya si ho nevšímala a dál pokračovala. ,,A koho?! Chloé? Sabrinu? Rose? Julecu?" U všech jsem nesouhlasně zakroutila hlavou. Až když se dostala k Lile, zarazila jsem se a přikývla. Nino neměl slov. V Alye vřel vztek. Jak ji znám, za chvíli vybuchne. Vstala a rázně si to napochodovala ke dveřím. ,,Ty tu s ní zůstaň. Kdyby se něco stalo, okamžitě za mnou přijď. Budu si s někým vyřizovat účty." Zaťala pěsti. Zabouchla za sebou dveře a šla. ,,Mari...?" Zeptal se najednou Nino. S námahou jsem zvedla hlavu a podívala se na něj. ,,Já... moc se ti za něj omlouvám... Nikdy jsem netušil, že by... no... však... však víš..." Nino si ke mně sedl a objal mě. Byl to bezva kámoš.

Adrien

Lila mně poprosila, jestli bych jí pomohl s chemií, něco jako doučování. Přišel jsem a pozdravil. Jejich chatka byla menší, jelikož to byly holky, stačil jeden pokoj bez předsíně, jen s koupelnou. Kromě Lily tu nikdo nebyl. Přišel jsem za ní a sedl si k ní na postel. Zeptal jsem se, s čím teda potřebuje poradit. Ta řekla, že s lidskou chemií, a přisunula se blíž ke mně. Pomaličku jsem to začínal chápat. Ona mě ale nenechala přemýšlet a začala vášnivě líbat. V tu chvíli jsem měl krátké flashbacky z přítomnosti. ~Marinette venku v bouřce klečící s tváří v dlaních~ ~Alya snažíc se udržet rozklepanou Mari na nohou~ ~Nino běžící s Marinette v náruči~
A pak jsem asi omdlel. Ehm... Asi na deset sekund. Odstrčil jsem od sebe Lilu a celkem ji seřval, a řekl jsem, že už přítelkyni mám, ať se nesnaží. Ta neměla slov. Až za chvíli jsem si uvědomil, že to Mari celé viděla. Vyběhl jsem z chatky sedl jsem si do toho deště a hrozně se tím trápil... Najednou přiběhla Alya. Byla naštvaná - hodně naštvaná - a vyčítala mi tu věc s Mari. Když si ale všimla, že brečím, sedla si ke mně. Možná jí došlo, že je mi to líto. ,,Adriene? Co se děje...?" Zeptala se opatrně. Pak ale udělala úplně něco jiného. ,,Jo ona tě určitě Lila nechala, Hmm?" Ztěžka jsem se na ni podíval. ,,Alyo prosím... Nech si to vysvětlit..." Jenže Alya se jen tak nedala. ,,Všiml sis, co jsi jí udělal?! Chudák holka!" Z očí se mi draly vodopády slz.,,Alyo, j-já v-ím, že jí t-o ub-blížilo, al-e prosím, nech s-i to vy-svět-l-it..."

Ahuuj, dneska krátká, ale což, nu, zdál se mi překrásný sen, ale trochu divný. Jedna moje kamarádka byla se mnou na chalupě u babičky a dědy, no a s námi tam byla i Lila. (Nechápu kdo tu otravu pustil k babičce a už vůbec kdo do mýho snu). No, já byla sama sebou (ehm ehm) s jednou výjimkou, vlastnila jsem miraculum Berušky. Takže jsem byla Beruška. Lila byla bohužel zloděj miracul, a mistrovi Fu byly všechny odcizeny. Moc dobře jsem to věděla. Musím ale říct, že je jich víc, než jsem myslela... Xxd... Sloní... Pavoučí... No nic. Ona používala Liščí, což ale neměla dělat, jelikož Rena Rouge je jen jedna. Najednou jsem zavolala ,,Tikki, tečky!" Ale Lile se nějakým zázrakem podařilo mi sundat náušnice. Za to jsem jí strhla řetízek a měla po boku Trixx. (Musím říct že ta moje kamarádka vypadá celkem jako Alya, ale chováním jsou jako Marinette x Beruška.) Nicméně jsem chtěla vědět, kam miracula ukryla. Večer, když se sprchovala, jsem na schodech viděla deku. Snad v ní bude ta kabelka. Už jsem přes den zjistila, že  právě tam je ukrývá. Byla tam. Vzala jsem si náušnice.

Ehm nechce se mi rozepisovat a ještě k tomu tahle 'část' mého snu měla přes 200 slov, takže celkem asi polovinu toho příběhu😂 mějte se💞