2.kapitola

680 15 0
                                    

Konečně jsme v Londýně. Řidičovi jsem řekla, aby mi zastavil  na adrese, kterou jsem si našla na internetu. Není to až tak těžký. Celou cestu jsem se snažila neusnout. A povedlo se i když to bylo fakt těžký. Teď stojím před obrovskou vilou, která je fakt nádherná. Oproti tomuto je náš malý domeček velké NIC. Ještě chvíli jsem obdivovala ten palác přede mnou, ale nakonec jsem se vrátila zpět do kruté reality. Došla jsem ke dveřím a už, už natahuji ruku ke zvonku. Těsně před zazvoněním jsem se však zadrhla. Mám? Nemám? No jistě že mám, ale opravdu se bojím. Nakonec jsem se zhluboka nadechla a s velkým výdechem zvonek stiskla. Pohled jsem zapíchla na mé ošoupané tenisky a čekala. Nemusela jsem takhle stát příliš dlouho. Za chvíli se ozval dupot a následné otevření dveří. Já měla stále zapíchlí pohled do země. Neměla jsem odvahu podívat se na dotyčného. Když bylo chvíli ticho, tak jsem ten pohled nakonec zvedla. Ve dveřích stál můj bráška. Tak moc vyrostl a zkrásněl za tu dobu, co jsem ho neviděla. On tam jen tak stál a s otevřenou pusou do kořán mě pozoroval.

 ,, Ahoj Lí"  na to jediné jsem se zmohla. Fakt hodně mě ještě bolela ta tvář. ,,Bože Ronnie. Vážně jsi to ty?" Ronnie. Tak mi říkal jenom on. Pouze jsem kývla hlavou na souhlas. Najednou mě vtáhl do svého medvědího objetí. Chvíli jsem tam zaraženě stála, ale po chvíli jsem se uvolnila a objetí mu opětovala. Čekala jsem všechno, jen né tohle..

POHLED LIAMA

Seděli jsme s Harrym, Luisem, Naillem a Zaynem v obíváku na gauči a jen tak si povídali. Docela jsme se spolu zasmáli, když v tom se ozval zvonek. 

,,My někoho čekáme?" zeptal jsem se a podíval se po klucích.

,,Já teda ne" řekl Niall 

,,Já taky ne" odpověděl Harry na čež Zayn s Luisem pouze přikývli, že taky ne. Tak jsem se tedy zvedl a šel jsem ke dveřím, které jsem následně otevřel. Když jsem spatřil dotyčného, který zazvonil, nemohl jsem věřit svým očím. Stála tam moje malá sestřička. Ona tam fakt byla. Koukal jsem na ní s pusou do kořán. Chvíli koukala na svoje hnusné, špinavé boty, ale nakonec pohled zvedla a podívala se mi  do očí.

,,Ahoj Lí" řekla svým jemným hláskem. Pořád nemůžu uvěřit, že tu přede mnou opravdu stojí. 

,,Bože Ronnie. Vážně jsi to ty?" stále zaskočený jsem se zeptal na což odpověděla pouze kývnutím. už jsem to nemohl vydržet a vtáhl jsem jí do medvědího objetí. V tu chvíli ztuhla, ale na konec povolila a objetí mi opětovala. Asi ještě 5minut jsme tam stáli objetí, ale na konec jsme se od sebe odtáhli. Sjel jsem ji pohledem a všimnul jsem si nepěkné rýsující se modřiny. To musí být určitě čerstvé. Bože můj, kdo jí  to udělal? Zvedl jsem ruku k její tváři na které se rýsuje ten nepěkný monokl a opatrně jsem jí po ní pohladil. 

,,Kdo ti to udělal?" zeptal jsem se, ale ona jen zakroutila hlavou. Však já to z ní pak dostanu. Ruku,kterou jsem měl stále na její tváři jsem nechal opět spadnout podél těla a pohled přemístil na tašku vedle jejích nohou.

,,Utekla jsem. Už se to tam nedalo. Oni mě nesnáší Liame. Už jsem od nich chtěla pryč" začali jí stékat slzy po tvářích. Jen jsem jí znovu obejmul.

,, Jsem tak rád,že tu jsi. Strašně moc jsi mi chyběla. Pojď dovnitř. Zůstaneš tu. Už tě nikam nepustím" řekl jsem když jsem ji pustil. Vzal jsem jí tašku, obejmul jí kolem ramen a zavedl dovnitř. Zabouchl jsem za námi dveře a řekl jí, kde si může zout boty. Tašku jsem položil vedle botníku a setřel jí slzy z tváře. Ona se jen lehce usmála.

,, A nebude to klukům vadit když tu bude?" zeptala se

,,Neboj a pojď už. Představím ti je" vzal jsem jí opět kolem ramen a společně s ní šel do obýváku, kde seděli kluci a koukali na nás s tázavými pohledy.

POHLED RONNIE

Vešli jse do obýváku, ve kterém seděl ten zbytek. Všichni na nás koukali tázavým pohledem. Bylo mi to hodně nepříjemný, ale tak co.

,,Kluci tohle je Ronnie. Je to moje sestra" jakmile to dopověděl, kluci vyvalili oči tak, až jsem si myslela, že je budeme za chvíli hledat na podlaze.

,,Ahoj" řekla jsem..

Ahoj, tak doufám,že se vám moje druhá kapitola této knihy líbila. Budu ráda,kdyby jste mi když tak napsali do komentářů co bych měla změnit či zlepšit. Ráda se poučím.   

ronnie


Ronnie PayneKde žijí příběhy. Začni objevovat